Koncepce výstavby AČR – procenta HDP versus realita schopností

Koncepce výstavby AČR – procenta HDP versus realita schopností
foto: AČR/Z obálky KVAČR 2040 (vytvořené AI)

Vláda schválila Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2040. Dokument popisuje priority i to, že Česko plní jen zhruba 30 % aliančních cílů výstavby schopností. Prezident Petr Pavel varuje, že ani naplnění koncepce nezajistí plně bojeschopnou armádu schopnou účastnit se konfliktu vysoké intenzity. Debata se přitom točí kolem procent HDP, financování i toho, jak srozumitelně politici o obraně mluví.

Vláda Andreje Babiše v pondělí 2. listopadu 2026 schválila aktualizovanou Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040 (KVAČR 2040) a související dlouhodobý výhled pro obranu. Premiér označil oba dokumenty za nejdůležitější body jednání. Mezi priority koncepce patří dokončení výstavby těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám (včetně protidronové obrany) a zlepšení velení a řízení. Cílem je do roku 2030 dosáhnout alespoň 32 tisíc profesionálních vojáků (s ročním nárůstem minimálně o tři tisíce) a později rozšířit aktivní zálohy až na 15 tisíc osob.

Ministr obrany Jaromír Zůna zdůraznil potřebu doplnit armádu kvalifikovaným personálem a posílit schopnosti, které rozhodují na současném bojišti. Koaliční politici obecně prezentují schválení jako krok k modernizaci a zvýšení atraktivity služby. Premiér Babiš na kritiku prezidenta reagoval mimo jiné tím, že si „zásadní konflikt“ na českém území nedokáže představit a že prioritou zůstává budování armády při zachování dalších povinností státu (zdravotnictví, infrastruktura).

70 procent nesplněných cílů a co to znamená

Samotná koncepce popisuje výrazné mezery ve schopnostech. Podle dokumentu Česká republika v současnosti plní pouze zhruba 30 % požadovaných cílů výstavby schopností (Capability Targets) v rámci NATO – tedy neplní přibližně 70 %. U zdrojově nejnáročnějších oblastí zaostává o pět až deset let. Plánované financování na úrovni 2 % HDP do roku 2030 podle materiálu umožní jen omezený rozvoj vybraných schopností; širší modernizace je podmíněna růstem výdajů až od roku 2030 směrem k novým aliančním cílům (3,5 % „hard“ + 1,5 % „soft“ do roku 2035).

Capability Targets nejsou seznamem konkrétních nákupů, ale efektovými požadavky na to, co má armáda umět v rámci kolektivní obrany (udržení tempa operací, logistika, protivzdušná obrana, interoperabilita atd.). Neplnění 70 % tedy neznamená, že armáda „neexistuje“ nebo není schopna bránit vlastní území, pokud by došlo k napadení. Znamená to, že v současné struktuře a s danými zdroji nelze spolehlivě plnit přidělené role v plánování NATO. KVAČR 2040 tyto limity upozorňuje a pojmenovává deficity ve výzbroji, zásobách, infrastruktuře a personálu.

Nové cíle výstavby schopností NATO (Capability Targets 2025) byly schváleny na summitu v Haagu v červnu 2025. Představují oproti předchozímu plánovacímu cyklu výrazný, místy až trojnásobný nárůst požadavků – reflektují zkušenosti z války na Ukrajině, zkrácení varovací doby a potřebu silnější kolektivní obrany proti ruské hrozbě. Tyto cíle jsou naplánovány k postupnému naplnění do roku 2035 a jsou přímo navázány na nový výdajový závazek Aliance (3,5 % + 1,5 % HDP). Jejich dnešní neplnění je proto v podstatě přirozené: cíle byly stanoveny teprve před rokem a půl, armády je teprve začínají procesně nastavovat a žádný členský stát je v plné míře neplní.

Výroky prezidenta Pavla a styl komunikace

Prezident Petr Pavel se jednání vlády zúčastnil a následně novinářům řekl, že koncepce „tak, jak je postavena, není realistická,“ a uvedl: „Ani v roce 2040, bude-li tento dokument naplněn, nebudeme mít plně bojeschopnou armádu, nebudeme plnit cíle výstavby tak, jak je požadováno, a nebudeme schopni se účastnit nějakého konfliktu vyšší intenzity, který by mohl nastat.“ Zdůraznil přitom, že nejde o selhání armády – ta pracuje s prostředky a zadáním, které dostane od politiků – a odpovědnost nese vláda. Poukázal na to, že spojenci v podobné situaci výdaje zvyšují.

Výrok vychází z plánovacího jazyka NATO a reflektuje reálný deficit popsaný v samotné koncepci. Zároveň je formulován způsobem, který běžnému občanovi může znít jako tvrzení, že AČR ani dnes, ani za 15 let nebude schopna Českou republiku bránit. V odborném kontextu „účast v konfliktu vysoké intenzity“ obvykle odkazuje na plnění předem přidělených aliančních rolí a udržitelnost operací, nikoli na základní teritoriální obranu v případě napadení. Jako vrchní velitel a prezident by však Pavel měl brát v úvahu, že mluví prostřednictvím médií k veřejnosti, nikoli pouze k insiderům vojenského plánování. Silné absolutní formulace zvyšují riziko nedorozumění (podporované titulky jako "Vojáci nebudou mít s čím bránit Česko...").

Procenta HDP, Fialova vláda a pohled ministra Zůny

Debata o obraně se dlouhodobě točí kolem procent HDP. Vláda Petra Fialy v roce 2022 – tedy v roce zahájení ruské agrese proti Ukrajině – výdaje na obranu v poměru k HDP relativně snížila (z přibližně 1,39 % na 1,35 %). Později deklarovala dosažení či překročení 2 %, ale podle metodiky NATO (která neuznává všechny položky automaticky) se Česko na tuto hranici v daném období spolehlivě nedostalo; NATO uznalo za relevantní rok nižší hodnoty (kolem 1,85 %). Mantra „dvou procent“ přitom byla jedním z hlavních argumentů tehdejší vlády.

Současný ministr obrany Jaromír Zůna opakovaně označil diskusi o procentech za „plytkou“. Argumentuje, že procenta HDP ještě nikdy nevybudovala konkrétní schopnost a že klíčový je trend, účelné vynakládání prostředků a reálné vojenské schopnosti, nikoli závod o čísla. Tento pohled lze ilustrovat srovnáním s Dánskem: země s výrazně vyšším HDP na obyvatele a vyššími náklady (platy, energie, služby) může při stejném procentu HDP dosahovat jiných absolutních výsledků a jiné struktury výdajů (nižší podíl personálu, vyšší investiční tempo). Metrické srovnání % HDP bez zohlednění nákladové struktury a skutečných schopností je proto zjednodušující.

Reakce politiků: koalice, opozice a výbor pro obranu

Koaliční strana prezentuje schválení koncepce jako pozitivní krok s důrazem na personál a prioritní oblasti (protivzdušná a protidronová obrana). Opoziční kritika, reprezentovaná například předsedou sněmovního výboru pro obranu Josefem Flekem (STAN), se soustředí na financování. Flek na síti X napsal, že na koncepci se čekalo déle, než se původně počítalo, a že „vláda promarnila v obraně svůj první rok a vše nasvědčuje tomu, že promarní i další tři“. Upozornil, že koncepce správně popisuje neplnění 70 % cílů, ale vláda do roku 2029 nepočítá s navýšením investic. „Bez odpovídajícího financování tedy KVAČR 2040 zůstane pouhým kusem papíru… Vnitřní dluh armády se mezitím dále prohloubí, modernizace se protáhne za rok 2040.“

Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) v reakcích na prezidentovu kritiku poukázal na kontrast v intenzitě: „Prezident Pavel má jako vrchní velitel právo a povinnost upozorňovat na nedostatky v obraně a já jeho odborný pohled respektuji. Za vlády Petra Fialy, která v roce 2022 v době zahájení ruské agrese výdaje na obranu relativně snížila a nedosahovala na deklarovaná 2 % HDP, ale takto absolutní a alarmistické formulace typu ‚nebudeme schopni se účastnit konfliktu vyšší intenzity‘, nepoužil. Tehdy se mluvilo o postupném dohánění dluhu a o prioritách, dnes je vytvářen dojem, že armáda ani za patnáct let nebude umět bránit republiku. Tak to samozřejmě není. Veřejnost to ale může snadno pochopit špatně.“

Růžička dlouhodobě zdůrazňuje potřebu koncepčního přístupu, transparentnosti zakázek a priorit v protivzdušné obraně, přičemž kritizuje jak minulé, tak současné nedostatky v realizaci. Celkově schválená koncepce pojmenovává reálné priority i problémy. Její naplnění závisí na stabilním financování, které současná vláda do roku 2030 plánuje držet mírně nad úrovní 2 % HDP. Debata o tom, zda je toto dostatečné, zda je % HDP správným ukazatelem a jak srozumitelně o tom politici mluví, bude pokračovat – nezávisle na tom, kdo aktuálně sedí ve vládě.

Tagy