Konec absolutní dominance hlavních bojových tanků? USA a další státy zařazují lehké platformy

Kategorie „lehký tank“ má v současnosti velmi spornou definici. Historicky byly tzv. tančíky, lehké tanky, střední tanky a těžké tanky, jež se lišily mobilitou, pancéřováním a výkonem hlavní zbraně. U těžkých tanků to mnohdy byla houfnice, tedy dělený náboj s omezeným počtem uskladněných nábojů, ale obrovskou ničivou silou v cíli. Mnohdy nemusel být zasažen cíl jako takový, ale výbuch v těsné blízkosti vykonal své. Konstrukce tanků však byla více méně identická, vepředu řidič, ve středu věž a bojový prostor a vzadu motoro-převodový prostor.

Dnes jsou v některých evidencích do kategorie lehký tank zapsány i BMP/BMD-1/2/3, CV90 nebo robotické prostředky. Lehký tank SABRAH pro filipínskou armádu je přestavba BVP ASCOD II realizovaná izraelskou firmou ELBIT Systems. Tedy výměna věže za věž s kanonem 105 mm. V jiných zemích jsou takováto vozidla klasifikována jako „vozidlo palebné podpory“, Filipíny se rozhodly pro lehký tank.

Tedy není to tank a není určen k tankovému boji, ale palebnou silou má a může podporovat lehkou pěchotu, výsadkové jednotky nebo horské jednotky. Vzhledem k malé hmotnosti má větší stoupavost ve vysokohorských podmínkách než MBT, nižší spotřebu paliva a kanon je dostatečně výkonný. Též v džungli v poměrně mokrém/měkkém, a hlavně zarostlém terénu je obratnější a pohyblivější než těžké MBT.

Zásadním problémem u tohoto typu lehkých tanků/vozidel palebné podpory je, že nemohou využívat plně výkonný kanon, ale tzv. nízkotlaký, neboť korba vozidla není na zpětný ráz plně dimenzovaného kanonu stavěná a docházelo k jejímu praskání vlivem zpětného rázu. To znamená snížení dostřelu a výkonu, což však v džungli nebo vysokohorských podmínkách nemusí být problém. Takže je instalován „degradovaný“ 105 mm kanon.

Nejdéle sloužícím lehkým tankem je sovětský PT-76. Jeho výhodou je mobilita včetně schopnosti plavání a poměrně solidní palebná síla (kanon ráže 76 mm, tuto ráži měli střední T-34/76). Cenou za to vše je velmi slabé pancéřování, jež ochrání pouze proti střepinám a ručním zbraním. Ale pro boj v džungli ve vietnamské válce nebo podpoře vylodění námořní pěchoty se dostatečně osvědčil.

V současnosti nejvíce investují do lehkých tanků Čína a Indie kvůli pohraničním sporům, kdy mnohdy probíhají hodně vysoko nad hladinou moře v Himalájích. Dalšími jsou Filipíny, Indonésie a Malajsie, jež naopak řeší boj v džungli, ať již obranný, nebos různými guerillovými uskupeními. Lze předpokládat, že trend se přenese i do Jižní Ameriky v boji proti narkomafiím, jejich základnám a pěstírnám.

Ani USA nespí na vavřínech. US Army zavádí tzv. program MPF (Mobile Protected Firepower). Sice tvrdí že to není tank, ale jinak splňuje všechny atributy. Vozidlo vznikající v programu MPF nebude zařazeno k mechanizovaným nebo tankovým jednotkám, ale k lehké pěchotě, vzdušně-výsadkovým a horským jednotkám ke zvýšení jejich palebné síly. Takže dle veškerých parametrů je to tank, ale v amerických evidencích to není tank, stejně jako u Filipín to není tank, ale v jejich evidencích to je tank.

Americká armáda by měla obdržet 96 vozidel a 12 z před produkce k vojskovým zkouškám a doplnění požadavků. Ta potom mohou po úpravách být zařazena do aktivní služby. MPF využívá kanon 105 mm, systém řízení palby odvozený z tanku ABRAMS a podvozek podobný britskému AJAX.

Nelze tedy říci, že by lehké tanky nebo vozidla palebné podpory měla nahradit MBT. Každý typ má jednoznačné úkoly a jeden nelze zaměnit za druhý. Takže po letech unifikace v některých oblastech opět musí dojít k diverzifikaci dle konkrétních podmínek a požadavků.

 

Zdroj: popularmechanics.com, janes.com, militaryfactory.com

 

Tagy