Koronavirus je zdvižený prst, musíme se zamyslet nad kritickou infrastrukturou, říká poslanec Bartošek

Česká republika má za sebou několik let relativně nerušeného vývoje. Ten byl nyní celkem drasticky přerušen s nástupem pandemie koronaviru. Myslíte si, že byla společnost a stát připraveni na to, že může něco takového nastat?

Osobně si myslím, že nelze být úplně připraven. Jak se říká, připravujeme se vždy na minulou válku. Teď uděláme opatření ale v budoucnu nás může překvapit něco jiného a zase si mžeme říkat, jak jsme nepřipraveni. V krizové situaci je krom sestavených scénářů důležité rychle reagovat a vhodně improvizovat. Krizové plány nás problémem nikdy úplně dokonale neprovedou, proto je důležité mít správné lidi na správných místech a v tu osudnou chvilku jim naslouchat. 

Zde bych rád vyzdvihl rychlou reakci společnosti na nedostatek roušek. Za krátkou dobu se společnost zmobilizovala a zvládla si navzájem pomoci. Odpověděl bych tedy, že společnost v tuto dobu obstála a ukázala sílu a solidaritu.

Téma nedostatku roušek a respirátorů otevřelo debatu nad otázkou závislosti ČR na třetích zemích a potřeby soběstačnosti v klíčových segmentech. Jaké si z toho vzít poučení do budoucna?

Jelikož je otestování odolnosti systému na krizi takového rozsahu velice nákladné, až nerealizovatelné, tak teď máme jedinečnou možnost poučit se z chyb, které za normálního stavu nelze postřehnout. Až pomine vlna koronaviru, budeme se moci za vítěze označit až v případě, kdy si velmi pečlivě a důkladně analyzujeme vše, co se udělalo pro zastavení šíření viru. Budeme se muset zamyslet nad naší kritickou infrastrukturou a nad tím, jak si ji chráníme. Aktuální situace nám jistě v některých případech otevře oči a změní pohled na nutnost ovládat některé komodity, výrobní procesy a komunikační kanály, tedy nedávat je do rukou jiného státu. 

Přesuňme se nyní do oblasti obrany. Myslíte si, že jsme připraveni na krizi bezpečnostního typu? Měla by se například prohlubovat spolupráce s českým bezpečnostním průmyslem na zajištění strategických znalostí, schopností a kapacit pro AČR pro případ krize?

To, jak jsme připraveni, ukáže až některá ta krize "bezpečnostního typu". Nekteré mechanismy jsou zdlouhavé a někdy není ani vůle s některou nevyřešenou problematikou hnout, nebo je dané téma zpolitizované a je zaseklé na mrtvém bodě. Aktuální situace ale může některé věci uvést do chodu a dát bezpečnostním tématům větší prioritu. Jak bylo řečeno v úvodu, Česká republika má za sebou několik let relativně klidného vývoje a za takovou dobu se nám vnímání bezpečnosti propadlo v hodnotovém žebříčku. Koronavirus je zdvižený prst a my si musíme uvědomit, že bezpečnost není samozřejmá. Svou bezpečnost si musíme budovat. Čeká nás mnoho práce ale věří, že se nám povede naplno využít naše vlastní kapacity a bezpečnostní průmysl.

Na přetřes přicházejí i výdaje na armádní zakázky? Bude podle Vás nutné zkonfrontovat původní plány s novou ekonomickou realitou? Jak se díváte například na možnost snížení počtu nakupovaných BVP, které by snížilo cenu tohoto největšího armádního tendru v historii?

Toto je určitě téma a osobně jsem si již v minulosti všímal, že dodržování našeho obranného rozpočtu bude velký problém. Není to však jen otázka pro naši vládu, ale pro celou EU a NATO. Uvědomuji si, že finanční prostředky nejsou neomezené, ale hledat úspory v obranném rozpočtu nebude do budoucna šťastné rozhodnutí. To už AČR v minulosti zažila a dodnes se toto manko dohání. Zde si opět musíme uvědomit, že bezpečnost není samozřejmá a že nikdo jiný ji v euroatlantickém prostoru garantovat nebude než členové aliance. Momentálně je na místě efektivní hospodaření s veřejnými prostředky a jistě Česká republika má schopné ekonomy, kteří mohou napomoci tomu, že budeme i nadále silnou ekonomikou v rámci EU a že nebude potřeba osekávat akceschopnost armády České republiky. Věřím, že pomine doba nesystémových slev, dotací, předražených zakázek a podobných zátěží pro státní rozpočet a že každá koruna bude vynaložena smysluplně.