foto: GoodFon / Public domain/BMD-4
Nejen T-90M a T-80BVM, Rusové jsou podle OSINT i bez nových klíčových obrněnců BMP-3, BTR-82 a BMD-4. Rostec naprosto nestačí vyrábět a taktika Kremlu se blíží prvoválečné strategii.
ISW dlouhodobě informuje o nedostatku ruské techniky a ruských útocích prakticky na bázi první světové války za použití dělostřelectva a pěchoty. Tento stav trval minimálně několik měsíců. Stačí sledovat ruské a prokremelské blogery na VKontakte. Ještě předtím než začal panovat jejich přímý nedostatek, stav ruských BMP, které se dostávaly na frontu, byl už naprosto katastrofický. Rostec selhává prakticky na všech stranách. Jedná se o souběh značného množství faktorů. Základní premisu ovšem tvoří ta věc, že celý ruský vojensko-průmyslový komplex, prezentovaný především konglomerátem Rostec, je naprosto šíleně zkorumpovaný a nevýkonný i přes rozsáhlé investice.
Rostec jako bezedná jáma nejen ohledně T-90M T-80BVM
Nejklasičtějším případem je Uralvagonzavod odpovědný mimo jiné za produkci T-90M. Součást Rostecu byla v posledních letech i přes řadu státních zakázek na pokraji bankrotu. V této chvíli T-90M na frontě prakticky nelze spatřit. Jedním z důvodů je i to, že T-72 došly, jak píše unian.ua. T-90M je ve skutečnosti jen hloubkovou modernizací T-72 a v ruských centrálních skladech už je prázdno. Zůstala už jen zcela nepoužitelná technika, která už zcela podlehla vlivu povětrnostních podmínek. A ta může klidně tvořit až polovinu zásob. Co není zničené, je zcela kanibalizované. A otázka zní, zda vlastně má Uralvagonzavod sériovou linku pro T-90M. Prakticky stejná situace se týká T-80BVM.
OSINT tvrdí, že Rusové nemají ani nové BMP-3, BMD-4 a BTR-82
Podle anglické Wikipedie Uralvagonzavod oznámil obnovení výroby T-80BVM v roce 2023. Přesto ani tyto zajímavé stroje na frontě prakticky nejsou. Polský WPtech ovšem na základě analýzy OSINT tvrdí, že Rusové nemají ani nové BMP-3, BMD-4 a BTR-82. Součástí informací polského webu je, že během války souviselo asi 25 procent ztrát ruské obrněné pěchoty s novými stroji. V červenci se však tyto ztráty začaly prudce zvyšovat a vyvrcholily v říjnu a listopadu, kdy 38 % ztrát připadalo na nová vozidla. To se celkem jasně týkalo bojů u Torecka a Pokrovska, kde vrcholilo ofenzivní snažení Kremlu. Rusko v té době zřejmě navic používalo své elitní jednotky s nejlepším vybavením.
OSINT si pohrává s myšlenkou, že Rusům technika došla
Je třeba si ovšem uvědomit ještě jednu věc, kterou OSINT s analytikem Richardem Verekerem nezmiňují a ani Poláci o ní nepíší. Kreml soustředil zbytky dostupné techniky do Kurské oblasti, kde je monitoring mnohem těžší. Aktuálně ISW informuje o daleko častějších útocích ruské techniky na frontě. Souvislost je jednoduchá. Ukrajinské dobrodružství v Kurské oblasti prakticky skončilo a Kreml relokuje jednotky. Podle Verekara dd prosince začaly ztráty u nových vozidel klesat a v únoru dosáhly 21 procent a v březnu 17 procent, což je nejnižší hodnota od začátku války. Vereker nabízí dvě teorie: optimistickou, že Rusko přišlo o většinu svého nového vybavení, a pesimistickou teorii, že Rusko zadržuje své nejlepší vybavení ve víře v brzké vítězství.
BMP-3, BMD-4 a BTR-82 prostě nejsou
Daleko pravděpodobnější je, že Kreml novou techniku prostě nemá, protože Rostec ji nedokáže z výše uvedených důvodů produkovat a to ani u výrazně levnějších systémů jako jsou BMP-3, BMD-4 a BTR-82. BMP-3 je pořád jen modernizace BMP-2. Jedná se sice o hloubkové změny, ale podvozek zůstal stejný a pancíř do jisté míry také. Dosáhl maximální síly 30 mm a vše se opět soustředilo na zbraňové systémy. BMP-3 jako bojové vozidlo pěchoty dostalo vylepšený motor UTD-29M o výkonu 500 koní, který mu umožňuje dosáhnout rychlosti až 70 km/h na souši a 10 km/h při pohybu na vodě. A BMP-2 už na skladech nejsou. Není co modernizovat
BTR-82 opět jen vylepšení, BMD-4 naprosto nevhodný
APC BTR-82 zase představuje jen modernizaci sovětského obrněného transportéru BTR-80 a ten je znovu jen modernizací BTR-70, který byl pouhou modernizací BTR-60. Rusové za třicet let vymysleli akorát Armatu. Takže i u BTR-82 se okamžitě objevuje otázka, jak je to vlastně se sériovou výrobou. BMD-4 už trapně je opět jen evoluce BMD-3. BMD-4 je bojové vozidlo pěchoty pro výsadkové jednotky s vahou 13,5 tuny. Ale bylo jich vyrobeno jen 150 kusů a je možné, že na nové nejsou kapacity i s tím, že BMD-4 je na Ukrajinu pro takřka nulový pancíř naprosto nevhodné. Smlsne si na něm každý FPV dron. Údaje OSINT budou s největší pravděpodobností ukazovat, že Rusům technika skutečně došla.
Tagy