foto: GoodFon / Public domain/Su-30SM
Rusko relativně bez problémů obchází západní sankce týkající se víceúčelového letounu Su-30SM. Až teprve teď dochází k zakročení ze strany Francie.
Su-30SM vychází podle Army Technology ze Suchoje Su-30MK, který byl exportně velmi úspěšný a vedle BMP-3 patří mezi nejúspěšnější ruské exportní artikly. Celkově bylo postaveno okolo sedmi set kusů Su-30, což z něj činí vedle Su-25 nejprodukovanější ruský letoun. Jejich výroba začala v roce 1992 a Su-30SM se začal produkovat roku 2012. Letadlo je prakticky současnou klasikou, tedy víceúčelové, kdy se výrazně mažou rozdíly mezi bombardéry, bitevníky a stíhacími letouny. Může se použít při protivzdušných operacích, pro útoky na pozemní cíle a při námořních misích. Navíc již v rámci moderních požadavků má fungovat jako řídící systém, se západními komponenty určitě, bez nich těžko.
Su-30SM s vektorováním tahu
Základní klasifikace Su-30 je stíhací letoun. Su-30SM to již značně popírá, ale zároveň má postupně nahrazovat flotilu stíhacích Su-27. Drak letadla je vyroben z titanu a vysoce pevných slitin hliníku. Letadlo je označeno za supermanévrovatelné a to i díky pomoci vektorování tahu trysek. Navíc se Rusové velmi soustředili na aerodynamické tvary letadla. Je dvoumístný v tandemové konfiguraci. Piloti mají k dispozici integrující head-up displej, otázka zní, kdo ho teď vyrábí, asi stále Thales. Už je nainstalován identifikační systém přítel nepřítel. Su-30SM používá inerciální navigační systém za pomoci ruské obdoby GPS, tedy GLONASS. Architektura kokpitu je otevřená a neměl být problém s instalací nové avioniky.
Charakteristickým prvkem u stíhacích víceúčelových letadel je schopnost nést menší množství pum a střel. Su-30SM pobere osm tun protilodních, protivzdušných střel a také protipozemních. Tuto roli by především měly hrát moderní střely Oniks s dosahem až tři sta kilometrů. Letadlo disponuje radarem N011M Bars se skvělým dosahem až 400 kilometrů. Suchoj může být používán pro mise k získání vzdušné nadvlády. Anglická verze Wikipedie tvrdí, že především na počátku konfliktu na Ukrajině byl minimálně sedmkrát úspěšný proti ukrajinským proudovým letadlům. Su-30SM je schopen doplňovat palivo za letu a ve výzbroji má 30mm kanón GSh-30-1 proti pozemním cílům, takže může suplovat bitevník Su-25.
Na konce křídel Su-30SM lze instalovat dvě rušičky SAP-518, které by měly být účinné proti střelám vzduch-vzduch a země-vzduch za pomoci vypouštění klamných cílů, rušením naváděných raket a radarů. Zajímavé je, že letadlo používalo řídící systém francouzské výroby Thales 3022 HUD. Otázka zní, co používá teď. Polský WPtech upozornil, že Francie konečně požádala Indii, aby zamezila vývozu komponentů Su-30SM do Ruska přes Kazachstán. Klasická cesta obcházení sankcí. Paříž z jedné strany poskytne Kyjevu Mirage 2000, z druhé strany v klidu nechává Thales a asi nejen ten udržovat ruskou flotilu v provozu. Koneckonců francouzské zbrojovky patřily k největším obchodním partnerům Ruska. Reflektuje to jen historicky dobré vztahy obou zemí.
Cesta Francie, Indie, Kazachstán s cílem v Rusku se rovná funkční Su-35SM
Vyšetřování dodávek provedla ukrajinská skupina InformNapalm, která kromě Thalesu zmiňuje i opět francouzský Safran. Dillí vlastní přes 250 Su-30MKI, takže potřeba náhradních dílů je značná. Ty se posílají do Kazachstánu a z něj do Ruska. Asi tolik k podpoře Ukrajiny. Role Indie je zcela klíčová. Obě společnosti pochopitelně ujišťují, že nic do Ruska neposílají, nepochybně o tom ani neví. A kolik lidí tomu asi věří. Zákaz dodávek by se měl týkat multifunkčních displejů, navigačních systémů, senzorů a dalších věcí. Opět potvrzení toho, že pro Rusko jsou moderní technologie jednou velkou neznámou.
Indie zatím na francouzskou žádost nereagovala a lidé na Ukrajině umírají. Jednoduše proto, že Dillí to dlouhodobě hraje na obě strany. Podle Oryxu Rusové doposud ztratili celkem 12 kusů Su-30SM. To je velmi vysoké číslo, protože počet celkově vyrobených kusů se bude pohybovat maximálně v nižších desítkách. Ztráty jdou za ukrajinskou protivzdušnou obranou a také UAV při útocích na ruská vojenská letiště, kde především ničí Su-34 schopné nést FAB-3000. V každém případě pokrytectví některých západních společností nezná mezí. A věty charakteru „byznys je byznys" asi trochu blednou v porovnání s mrtvými civilisty na Ukrajině.
Tagy