foto: GoodFon / Public domain/T-34
Jen s malou nadsázkou lze říci, že Kreml by už teď s klidem mohl obnovit výrobu T-34. I přes veškeré lži s čísly je stále jasnější, že Rusko není schopno vyrábět nové MBT T-72B3, T-80BVM a T-90M.
Celá situace kolem války na Ukrajině je stále víc tristní. Kreml se dostává do stále větší krize, kterou už nejde dále zakrývat. Technologická zaostalost, tragická ekonomika a třeba stále více zjevná neschopnost nahození sériové výroby klíčových zbraní ukazuje strukturální potíže Ruské federace, z níž dělá velmoc jen jedna věc. Jsou to jaderné zbraně. Nejde jen o výrobu zcela nových MBT T-72B3, T-80BVM a T-90M, i přes masivní investice do vojenského průmyslu stále ještě není sériová výroba Su-57 a zřejmě ani Su-34. Kreml vůbec není schopen vyrábět strategické bombardéry, produkce samohybných houfnic je zoufale pomalá.
Donald Trump pomáhá Putinovi
Rusko nedokáže vyvinout nové zbraně. Poslední samohybná houfnice Malva je jen systém na novém podvozku se starým dělem. Projekt T-14 Armata dopadl katastrofou, na frontě se pohybují pravěké BMP-2 i BMP-1. Modernizace obrněných transportérů jako BTR-82 je zoufale nedostačující, vylepšují se beznadějně zastaralé platformy a nové jsou maximálně léta v prototypech, jako třeba Kurganěc, protože Kreml se doslova topí v neschopnosti vyvinout a aplikovat moderní technologie. A stav je už tak daleko, že Rusko prostě nemá použitelnou techniku. A Donald Trump v této situaci paradoxně pomáhá Moskvě svým neuvěřitelně hloupým jednáním.
Proč ne T-34
Polský Defence24 píše, že za aktuální situace je vlastně jedno, jestli Kreml obnoví výrobu ekvivalentu T-34. Není to až tak nadsázka. Při neschopnosti Rusů vyrábět ve velkém složitější MBT a především díky již zcela bizarním konstrukcím na ochranu proti dronům už je zcela jedno, co na frontu pošlou. Konstrukce dělají z MBT pouhá samohybná děla s velmi omezenými schopnostmi. Zjednodušeně řečeno, je zcela jedno, co pod ochranou konstrukcí jede. Tak proč ne T-34, s těmi by aspoň Kreml byl schopen nahrazovat obrovské ztráty.
Třicet nových T-90M, málo T-72B3
The Economist píše, že Rusko letos vyrobí 1 500 hlavních bojových tanků. Impozantní číslo. Obzvlášť ve srovnání s tím, že USA letos zvládnou jen 135 Abrams M1A2 SEPv3. Problém je ovšem v tom, že toto číslo má velké množství ale. Kreml sem započítává úplně všechny MBT, které projdou třeba Uralvagonzavodem. Takže v roce 2024 vypustil podnik asi 200 kusů T-72B3 a asi 100 T-90M. Jenže do toho jsou zahrnuty i modernizované T-90A a reálně se odhaduje, že zbrusunových T-90M bylo jen třicet. V té chvíli už lze seriózně pochybovat o sériové výrobě. Dalším příkladem může být závod Omsktransmaš v Omsku, který má na starosti T-80BVM.
Neschopnost Kremlu vyrábět T-80BVM
Omsktransmaš už zřejmě moderní linky nemá vůbec a jeho produkce klesá zcela zásadním způsobem. Nemá totiž už kde brát staré T-80, sklady jsou prázdné a zřejmě nový T-80BVM vůbec nedokáže vyrobit. Do produkce MBT jsou i započítávány revidované T-55 a T-62. Ty stejně dostanou maximálně jen reaktivní pancíř a šup s nimi na frontu, kde je jejich životnost extrémně krátká. Pokud vynecháme potenciální problémy se sériovou výrobou, jsou zde i jiné a zjevné příčiny nízké produkce nových tanků. Kreml nemá vysokonapěťové elektrické systémy, ohřívače paliva pro dieselové motory, kuličková ložiska a prvky termovizních infračervených pozorovacích systémů.
Takže třeba špičkový zaměřovač pro MBT Sosna-U. Jenže se neobejde bez francouzských komponentů a především termovize. Další problém je výroba hlavní. Jen dvě zbrojovky v Rusku mají moderní rotační kovací stroje z Rakouska a jejich výrobní kapacita je 200 kusů ročně. Další Kreml koupit nemůže. Odhaduje se, že Kreml ztratil až 10 000 MBT na Ukrajině, takže i kdyby vyprodukoval skutečně 1 500 nových tanků za rok, na pokrytí ztrát to stejně nestačí. O to je těžší pochopit postoje Donalda Trumpa, který Putinovi prakticky pomáhá. A průhlednost propagandy Kremlu je stále větší.
Tagy