Security magazínu poskytl rozhovor poslanec a člen Podvýboru pro akvizice Ministerstva obranyLeo Luzar (KSČM) na téma pořízení dvou pasivních radiolokátorů Věra-NG od pardubické firmy ERA. Co si Luzar myslí o této zakázce, za kterou MO zaplatí 1,5 miliardy korun?
Ministerstvo obrany uzavřelo kontrakt na nákup dvou pasivních sledovacích systémů Věra-NG od pardubické firmy ERA za cenu 1,5 miliard korun. Původní cena kompletů činila 646 milionů korun, přičemž byla na poslední chvíli zdvojnásobena na cenu 1,5 miliardy korun. NATO přitom koupilo tyto radiolokátory za přibližnou cenu 434 milionů korun. Security magazín oslovil členy Výboru pro obranu a Podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany, co si o zakázce myslí.
MO podepsalo smlouvu na nákup pasivního sledovacího systému Věra NG. Původní cena byla 646 milionů korun, na poslední chvíli byla zdvojnásobena na 1,5 mld. korun. Obdobnou technologii přitom od stejného výrobce nakoupilo NATO za cenu 434 milionů. Co na to říkáte?
Tak samozřejmě, když se tyto údaje dostaly do veřejného prostoru, měl ministr obrany Metnar zcela jasně požádat ty, kteří za tu zakázku byli zodpovědní, aby vysvětlili tyto rozpory a problémy. To podle mého názoru bohužel nenastalo, protože já jsem ve veřejném prostoru, kde se o tom hovořilo, právě tuto reakci nezaznamenal. Zakázka byla sjednávána v nějaké době, a mohlo mezitím dojít k úpravám. Mohlo to být zdůvodněno právě tímto. Nicméně já jsem nezachytil, jak už jsem řekl, takové zdůvodnění a je zcela logické, že se odborná média veřejnost ptá, kde je problém. Dnes jsme svědky podobné zakázky v rámci i dálničních známek a vidíme, že to podezření je velice lehce možné rozvinout, ale velice těžce se potom obhajuje. Ministerstva si tak musí dopředu vědoma toho, že když tyto otázky budou nastoleny, tak musí mít připravené takové odpovědi, aby uspokojily veřejnost, zvlášť když je známo, že podobné zařízení bylo nakoupeno levněji, popřípadě mají možnost porovnávat ceny s jinou realizací podobného záměru.
Co říkáte tomu, že MO o navýšení ceny neinformovalo dopředu vládu a Výbor pro obranu?
To považuji za velkou chybu a selhání jednotlivce, který to dostal za úkol, protože se mohlo samozřejmě stát, že toto zadání měli na MO tři, čtyři roky nebo pět let a že ty ceny neodpovídají, na druhé straně ten zodpovědný člověk měl předat aktualizaci, která byla nezbytná. Že to neudělal, je obrovské selhání a předpokládám, že MO z toho vyvodilo nějaké důsledky.
Jaký by měl být postup v této kauze?
Myslím si, že zodpovědný náměstek ministra obrany by měl svolat tiskovou konferenci a jasně a reálně vysvětlit, v čem vznikl problém.
Tagy