Krvavé boje u Avdijivky a Bachmutu. Sledujeme novodobý Stalingrad?

Krvavé boje u Avdijivky a Bachmutu. Sledujeme novodobý Stalingrad?
Autor fotografie: manhhai, flickr (CC BY 2.0|Popisek: Ilustrační obrázek
23 / 03 / 2023, 13:00

Odpověď na tuto otázku je poměrně komplikovaná a nejednoznačná, jak již to ve válce bývá. Do hry vstupují politické, strategické i taktické, ekonomické či psychologické zájmy a též mnohdy jen umíněnost a nepředvídavost nejvyššího velení.

Začněme ale srovnáním se Stalingradem. Bitva o Stalingrad měla tři hlavní parametry. Politicko-psychologickým faktorem bylo pojmenování města po vůdci SSSR J. V. Stalinovi, což mělo význam pro obě strany. Dále je to vícesmyslné heslo Rudé armády, respektive politických komisařů – „za námi je Volha, není kam ustoupit!“ Ten pragmatický význam při šířce Volhy je, že skutečně nebylo kam ustoupit nebo manévrovat, buď bojovat, nebo se utopit. Ve Stalingradu byl i traktorový závod konvertovaný na výrobu tanků.

Posledním faktorem byl zablokovat wehrmachtu cestu ke Kaspickému moři a tím i životně důležitým produktům, jako ropa a z ní vyráběná paliva a další komodity. Nedostatkem pohonných hmot trpěl wehrmacht v podstatě celou válku a na jejím konci se mnohdy jeho tanky zastavily v útoku, protože byly na suchu.

Co spojuje Stalingrad, Bachmut a Avdijivku, je určitě urputnost bojů, ztráty a totální destrukce města, kde i tak stále spíše přežívají, než žijí lidé. Bachmut a Avdijivka jsou, vzhledem k dálce bojů a masivnímu používání dělostřelectva, též přirovnávány k Verdunu za 1. světové války. Stalingrad je též větší, jen po zahájení německého útoku bylo zabito více než 40 000 civilistů, kdy Avdijivka měla 22 000 (údaje z r. 2019) a Bachmut 72 310 (údaje z r. 2021). Takže množství zabitých civilistů je též jistým rovnítkem mezi Stalingradem, Bachmutem a Avdijivkou. A tím dalším a důležitým je podcenění odhodlání obránců. Hitler si myslel, že Stalingrad dobyde velmi rychle, a nakonec tam pohřbil celou Paulusovu 6. armádu. I Putin si myslel, že tak malá města nebudou žádným oříškem, podcenil obránce a těžké ztráty zde má ruská armáda i Wagnerova skupina.

Ukrajina je převážně zemědělskou oblastí, oblasti od Charkova po Donbas, vzhledem k černému uhlí měly potenciál ve fosilních palivech a těžkém průmyslu. Ale že se obecně jednalo o „horkou půdu pod nohama“, není pochyb. O enklávy v okolí Bachmutu mělo eminentní zájem již carské Rusko a došlo k zabavení půdy donským kozákům a jejich vysídlení a nastěhování svobodných zemědělců z jiných oblastí. V období SSSR bolševici v regionu likvidovali ukrajinskou inteligenci, především učitele či osoby podporující samostatnost Ukrajiny a jako za „jezuity Koniáše“ pálili ukrajinské knihy.

Za dob SSSR se na zemědělské Ukrajině podepsal i tehdejší generální tajemník KSSS Josif Stalin, kdy zabavil a vyvezl do jiných částí SSSR obilí a na Ukrajině vypukl strašlivý hladomor přirovnávaný i ke genocidě. A okolí Bachmutu a Avdijivky jsou převážně zemědělské. No a na závěr o Bachmut usilovala separatistická Luhanská lidová republika. Bachmut nabízel solné doly, především lehký průmysl a zemědělství. Avdijivka opět měla zemědělskou produkci a byla zde největší koksovna v Doněcké oblasti, jež byla ruskou armádou v rámci útoků na infrastrukturu srovnána se zemí.

Jak již bylo řečeno, oblast kolem Bachmutu a Avdijivky je především zemědělská, a tomu odpovídá i dopravní infrastruktura. Síť dálnic, železnic a letišť je velmi řídká. Bachmut i Avdijivka leží na železnici i dálnici. Bachmut a Avdijivka a jimi procházející železnice a dálnice jsou klíčové z vojenského hlediska pro zásobování a přepravu vojsk v rámci velkého regionu vymezeného městy Doněck (asi 20 km od Avdijivka), Dnipro a Charkov. Dnipro a Doněck (Avdijivka) jsou pro propojeny železnicí a paralelně vybudovanou dálnicí E-50. Z Bachmutu je to po dálnici E-40 asi 160 km do Charkova, železnice vede trochu oklikou. Doněck je navíc propojen dálnicí H-20 a železnicí s asi 160 km vzdáleným Mariupolem.

Získání těchto klíčových míst a tras by jednak umožnilo Rusku zásobovat vojska, a též mít další trasu na Krym mimo Kerčský most. Zároveň další poměrně snadná přístupová trasa na Charkov by mohla dále ředit koncentraci ukrajinských sil bránících klíčové pozice, kdy by mohlo dojít k jejich přeskupení a budování zodolněné obrany k vykrytí rizikového směru. Tyto síly pak chybí v oblastech nejtěžších bojů, nebo nemohou sloužit jako záloha. Neschopnost kontrolovat dopravní sítě má dopady i na možná plánovanou ruskou jarní ofenzívu, stejně jako na ukrajinskou protiofenzívu.

Význam Avdijivky narůstá jako předpolí Doněcka, a navíc 30 km západně od Avdijivky je hornické město (dle městského erbu) Ukrainsk s 10 650 obyvatel (údaj z r.2022). A dobýt Ukrajinsk by bylo v duchu dobití Leningradu či Stalingradu. Stalo by se předmětem propagandy a psychologického boje.

Dá se tedy říci, že nejdůležitější na Bachmutu a Avdijivce je dopravní infrastruktura, jinak jsou široko daleko pole. A železnic a silnic je tam kvůli tomu pramálo. A srovnání se Stalingradem? Vždy se dají najít faktory umožňující určité paralely. Ale místo, čas, způsob a příčiny jsou jiné. V tomto je pouze stejné, a nejen zde, ale i v jiných místech v období různých válek, podcenění protivníka a hrdinná obrana.

Zdroj: rferl.org, gfsis.org.ge

Tagy článku