foto: Mil.ru / Public domain /Ruský systém PVO Buk-M3
Výsadkové lodi Jamal a Filčenkov, radar MR-10M1 nebo MiG-31. To je skóre SBU z poslední akce na Krymském poloostrově pomocí FP-2. O S-400 nebo Buk-M3 nemluvě.
Odborníci hovoří o Krymu jako o území s nejhustší sítí protivzdušné obrany na světě (PVO). Kreml v místě alokuje prakticky to nejlepší, co má. Značné množství systémů S-400, nejmodernější systémy rodiny Buk, Buk-M3, prakticky celou rodinu Tor a celou řadu systémů krátkého dosahu jako Pancir-S1. Už více jak před dvěma lety se hovořilo o tom, že ztráty systémů S-400 jsou na Krymském poloostrově tak velké, že Moskva byla donucena na místo přesunout nejmodernější S-500 Prometheus z Kaliningradu. Tato informace se ovšem nikdy úplně nepotvrdila. Jenže i toto období nebylo nic oproti současné situaci a operacím SBU s FP-2.
Rozhodující role Krymského poloostrova
Krymský poloostrov je v zásadě klíčem k agresi Ruska na Ukrajině. Moskva ho obsadila v roce 2014 velmi snadno a to za velmi vlažné reakce západu. Právě tato záležitost byla zřejmě klíčovým povzbuzením pro Putina k invazi na Ukrajinu v roce 2022. Co ovšem ohledně Krymu následovalo asi nikdo nečekal. Klíčem oblasti je námořní základna v Sevastopolu. Ukrajinci odtamtud vytlačili ruské námořnictvo do dvou let. To se teď nachází ve východní části Černého moře v Novorossijsku. Jenže poslední útoky FP-1 v oblasti začaly vytlačovat ruskou flotilu i odtamtud. Ovšem fregaty jako Admirál Makarov už nějak nemají kam ustoupit.
FP-2 proti S-400 a Buk-M3
Zjednodušeně řečeno, Putin udělal z Krymského poloostrova pevnost, kterou primárně tvoří protivzdušná obrana. PVO vždy byla výkladní skříní SSSR a nástupnického Ruska. Je nepochybné, že systémy jako S-400 nebo Buk-M3 jsou opravdu nebezpečné pro letadla, vrtulníky, případně střely s plochou dráhou letu. S balistickými raketami už je to jinak. ATACMS mají na svědomí několik S-400 právě na Krymském poloostrově. Jenže vše změnily a stále mění drony. Aktuálně je Krym vzdálen asi 120 kilometrů od frontové linie. A FP-2 mají dosah 200 kilometrů.
Jamal, Filčenkov, MR-10M1 a MiG-31 jako poslední účet SBU
Od začátku letošního roku je to docela rachot. Dopočítat se avizovaných likvidací komponentů S-400 a dalších systémů je oříšek. Prokazatelně byl třeba zničen miliardový Buk-M3. Letos se zdá, že Krymský poloostrov je primárním úkolem SBU. Ta podle Defense Express provedla další koordinovaný útok při němž došlo k zásahu dvou velkých výsadkových lodí Jamal a Filčenkov, průzkumné lodi Ivan Churs, centra Černomořské flotily Lukomka, radarové stanice MR-10M1 Mys-M1 a MiG-31 na letišti Belbek, kde byl poničeno především zázemí. Za vším zřejmě stojí převážně FP-2.
SBU nedávno deklarovala na svém telegramovém účtu, že už došlo k likvidaci více jak poloviny moderních ruských systémů krátkého dosahu Pancir-S1. Většina z nich na Krymském poloostrově a paradoxně u těchto C-RAM právě pomocí dronů, proti kterým mají být určeny. Fakt je ten, že S-400 jsou systémy dlouhého dosahu, nejmodernější Buk-M3 má dosah 130 kilometrů. Drony nejsou jejich cílem. Zde je trochu grow. Zatímco americký MiM-104 Patriot prokazatelně dokáže detekovat i menší drony, ruské systémy s tím mají problém. A to úplně všechny.
Nejhustší síť protivzdušné obrany na světě bude minulostí
Pokud na seznamu poslední akce vidíme radar MR-10M1, je tu další a velmi drahý segment, který na Krymském poloostrově prochází doslova peklem. Počty zničené senzoriky jsou obrovské. MiG-31 a letiště Belbek jsou jasný cíl, střely Kinžal. Výsadkové lodě Jamal a Filčenkov jsou podstatné z hlediska možností vylodění Rusů v ukrajinském týlu. Ale především jde o materiální válku a konvenční ruské prostředky mizí jako pára nad hrncem nejen na Krymu. V posledních měsících to vypadá, že Kremlu došly i tanky. V každém případě nejhustší síť protivzdušné obrany na světě alokovaná na Krymském poloostrově bude možná brzy minulostí.
Tagy