Kulomety MINIMI – odpovídá cena požadavkům, požadavky skutečným potřebám a je způsob nákupu nejvýhodnější pro AČR?

Kulomety MINIMI – odpovídá cena požadavkům, požadavky skutečným potřebám a je způsob nákupu nejvýhodnější pro AČR?
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: FN MINIMI
27 / 01 / 2022, 09:00

Kulomety jsou specifická zbraň, kdy jejich rozvoj především v období 1. a 2. světové války změnil taktiku nasazení pozemních jednotek. Dalším stupněm byla jejich instalace na letouny nebo jako spřažené či samostatně ovládané do obrněné techniky. V současnosti jsou kulomety využívány k jiným účelům, tedy jejich ráže klesla na 5,56 mm. A takové zbraně si chce AČR opět pořídit, ovšem za docela velké peníze, vzhledem k požadavkům a způsobu nákupu.

Ruční zbraně se dělí na pistole a revolvery, kdy i některé pistole byly a jsou schopny střílet dávkami a munice je v zásobníku u pistolí nebo v bubnu u revolverů. Pak jsou zde samopaly, jež jsou schopny střelby na větší vzdálenost než pistole či revolvery s větší přesností, a to u moderních zbraní jednotlivými ranami, krátkými dávkami nebo dlouhými, a přitom využívají pistolovou munici. Pušky nebo později útočné pušky využívaly větší či výkonnější náboj u útočných pušek s možností palby jako samopal, klasické pušky měly dlouhý a výkonný náboj, kdy přebíjení bylo buď mechanické, co výstřel, to ruční manipulace se závěrem, nebo poloautomatické, tedy došlo k přebytí, ale střelba byla možná jen jednotlivými ranami.

A pak jsou kulomety, jež od počátku využívaly puškovou munici a též v těžké či protiletadlové verzi zvyšovaly ráži z puškových 7,62 nebo 7,92, na 12,7 či 14,5 mm. Kulomety menších ráží byly vybaveny dvojnožkou (bipod) pro přesnější střelbu a zároveň možnost snadné manipulace pěšákem při nasedání a sesedání z techniky a též při pohybu na bojišti. Těžké kulomety byly lafetovány na technice, případně vybaveny kolovou lafetou nebo tříramenným podstavcem (tripod) a vzhledem k dostřelu nebo určení též případně optikou.

Každému dochází, že velké ráže již nejsou určeny pro bojovníka k nesení v ruce nebo palbě z ramene. Ale posledním trendem se stalo snižování ráží. Kulomet se stal spíše zbraní určenou k zastavení pohybu pěchoty na volném prostranství. Dříve byl zbraní určenou k ničení cílů vzhledem k průbojnosti munice a dostřelu zbraní, jež vzhledem ke kapacitě zásobníku a kulometného pásu dokáže pěchotě protivníka nebo nepancéřovaným cílům působit velké ztráty nebo omezit v pohybu na bojišti. Ale uvědomme si, že zavedené kulomety MINIMI používají stejnou munici jako útočné pušky BREN, tedy ráži 5,56 mm NATO, nebo 7,62x51 mm NATO, ale nejedná se o velký kulometný náboj jako u kulometu vz.59 7,62x54, nebo výkonný puškový náboj. Tedy účinnost je menší.

Již konflikt v Afghánistánu potvrdil, že pro kulomety je tato ráže nevyhovující. Malorážné zbraně jako ruská ráže 5,45 mm nebo NATO ráže 5,56 mm mají velký zraňující účinek při zásahu do nechráněné části těla, ale dnes jsou balistické vesty standardní výstrojí vojáka, takže jejich efekt se snižuje. Navíc například neprobije cihlovou zeď a v porostu, třeba kukuřičném poli je zcela nepoužitelná. V návaznosti na toto se mnohé armády NATO vracejí u kulometů k vyšší ráži, tedy minimálně 7,62 mm.

Kulomety MINIMI ráže 5,56 mm nemají jinou účinnost a v podstatě stejný dostřel jako útočné pušky. Vybavovat kulomety jenom proto, že to je kulomet bez dalšího opodstatnění je rozmařilost a plýtvání financemi. To by i pak každý voják s útočnou puškou měl mít nejen kolimátor, ale denní dalekohled a přístroj nočního vidění na pušce. Obrovské náklady na pořízení, servis a případné škody vzniklé při výcviku jsou jednoznačné a přitom zbytečné.

Bylo též rozhodnuto, že AČR/MO bude nakupovat bez prostředníka. To je rozumné, ale již nákup cestou NSPA (agentury NATO) je cestou prostředníka. Agentura si na sebe jednak musí vydělat a potom osloví různé možné dodavatele, tedy nejen výrobce, a pak už se prostředníci mohou řetězit. A jak bylo již opakovaně uvedeno, dodávky nemusí být okamžité, ale došlo ke zpoždění i v řádu let, protože NSPA nebyla schopna zajistit subdodávky dle zadání. Tím se celý kontrakt nepřímo prodražil, protože bylo nutno udržovat zbraně určené k vyřazení a zároveň alokovat finance na novou akvizici.

Ministerstvo obrany se rozhodlo nakoupit prostřednictvím jihočeské firmy CB Service Centrum. Co ho k tomu vedlo a zda je to v souladu se zákonem, musí ministerstvo zdůvodnit. Ale třeba v televizní reportáži evidentní snaha dehonestovat firmu, že sídlí na odlehlém místě a příjezd je po úzké asfaltové cestě lesem není profesionální. Firma tím může jednak v rámci obchodu se speciálním materiálem zajistit bezpečnostní perimetr, protože slušný návštěvník se ohlásí a přijede po cestě, a ti neslušní se plíží lesem a jsou snadno detekovatelní. Nikde nebyly uvedeny reference o dané firmě. 

Též polemika o ceně je trochu scestná. Norové koupili za tolik a tolik, AČR kdysi koupila za tolik a tolik a teď je cena jinde. Nebylo porovnáno zadání prvního a druhého kontraktu pro AČR ani podmínky kontraktu pro Norsko, takže informační výstup je opět manipulativní. Pokud v prvním kontraktu AČR objednala pouze kulomety, schránky na nábojové pásy a pomůcky na údržbu a čištění, ale v druhém i náhradní hlaveň, náhradní díly a denní a noční optiku, tak cena, i vzhledem k inflaci a obecnému zdražování, musí logicky být někde jinde.

Závěrem lze říci, že pořízení lehkých kulometů se nemůže cenově srovnat s jejich pořízením před mnoha lety a vybavit každý lehký kulomet dalekohledem a noktovizorem je absolutní zbytečnost a mrhání financemi. Neuvážená rozhodnutí na obraně již stála daňové poplatníky mnoho miliónů či spíše miliard, není nutno v tomto trendu pokračovat.

 

Zdroj: mocr.army.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace