Kurganěc-25: Má nahradit v ruské armádě vysloužilá bojová vozidla pěchoty, problémy s vývojem a termíny dodávek však přetrvávají

Kurganěc-25: Má nahradit v ruské armádě vysloužilá bojová vozidla pěchoty, problémy s vývojem a termíny dodávek však přetrvávají
Autor: flickr.com (CC BY 2.0)|Popisek: Kurganěc-25 v roce 2018
03 / 10 / 2020, 13:00

Kurganěc-25 by v ruské armádě měl nahradit vozidla řady BMP a MT-LB, nicméně budoucí dodávky vozidla se několikrát odložily, stejně jako datum sériové výroby.

Když 9. května 2015 defilovala vozidla na každoročním "Dni vítězství" na Rudém náměstí, kromě moderního MBT Armata s bezosádkovou věží vzbudilo pozornost také pásové bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25. Slibný stroj vycházející z univerzální bojové platformy. BVP Kurganěc je lehčí než MBT Armata téměř dvakrát, takže je i mobilnější.  

Vozidlo, za jehož vývojem stojí společnost Kurganmašzavod, má za cíl především srovnat krok s obdobnými západními platformami, jako jsou například americký M2 Bradley či britský Warrior, které překonaly stará sovětská vozidla BMP ještě v době studené války. Časopis Forbes odhaduje, že ruská armáda má v současné době v aktivních vojenských formacích přes 4 000 vozidel BMP a dalších 8 500 v rezervě. Kurganěc-25 je vyvíjen od roku 2010 současně s již zmíněnou Armatou a kolovým transportérem Bumerang. Kurganěc byl například k vidění na vojensko-technickém fóru Armija-2018 v Moskvě a dalších akcích.

Na předpokládané konfiguraci vozidel Kurganěc je patrný vývoj v taktice použití obrněných vozidel. Klíčem je nasazení MBT, raketometů a dělostřelectva jako průlomových zbraní, za podpory BVP a v druhém sledu BVP a OT k vyčištění opěrných bodů, ohnisek odporu a budov v případě boje v zastavěné oblasti.

Lze předpokládat, že pokud během prvních dní bojových operací nebude dosaženo za využití technologicky nejmodernějších zbraní převahy na bojišti, bude nutno aktivovat domácí zbrojní průmysl k produkci méně sofistikovaných, leč technologicky rychle produkovatelných zbraňových systémů. A zde opět vstupuje do rovnice poměr technologie versus vycvičenost osádek zbraňových systémů.

,,Obojživelník" Kurganěc-25, který dokáže díky své hmotnosti a pohonu záďovými vodomety také plout, může dosáhnout rychlosti 80 km/h na pevných komunikacích a dojezd vozidla činí 500 km. Pohonnou jednotku zajišťuje agregát firmy JaMZ o výkonu 588kW. Hlavní výzbrojí ve verzi BVP je 30mm kanón 2A42, kulomet ráže 7,62mm a 4 PTŘS Kornet. Stroj má být dodáván ve dvou základních verzích – BVP a obrněný transportér (OT).

Otázkou však nyní zůstává, kdy bude nakonec dodán ruské armádě, respektive, kdy dojde k zahájení sériové výroby vozidla. Původně se počítalo s tím, že Kurganěc vstoupí do služby v roce 2017, pak se datum odsouvalo, až je ,,aktuálním" datem rok 2021 - 2022. Z vysokých armádních míst (mimo jiné rovněž tehdejšího náměstka ministra obrany Jurije Borisova) také již dříve zaznělo, že sériová výroba má začít též v roce 2021, nicméně ještě v roce 2017 bylo datum posunuto na rok 2022, jak to zmiňuje časopis Forbes ve svém nejnovějším článku o vývoji vozidla, a tak uvidíme, jestli se podaří oba ,,závazky" úspěšně splnit.

Rusko není výjimkou ve vývoji nových zbraňových systémů, ani jiných nákladných projektů financovaných státem. V podstatě neexistuje projekt na Východě ani na Západě v této oblasti, jenž by byl dokončen včas a v původně plánovaném rozpočtu.

Otazníky jsou totiž na druhé straně namístě, protože vývoj vozidla byl přinejmenším složitý. Kurganěc byl kritizován například za to, že je až moc velký, což vedlo nakonec k procesu redesignu stroje. 

A zde je nutno se zamyslet nad přístupem některých činitelů ministerstva obrany či armády ČR, preferujících stále větší stroje, tedy snadnější cíle. Je to jako Fóbie - jezdili jsme malým trabantem, tak teď si pořídíme autobus, i když to bude destruktivní rozhodnutí. Kalkulaci ceny, vyšší hmotnosti, nutně výkonnějšího motoru a převodovky a vyšší spotřeby dáme do jiné rozpočtové položky a bude vše v pořádku.

Současně padaly výtky na samotný design stroje, který měl být shledán ,,vadným". Zpožděný vývoj a další investice do vývoje pak způsobily, že cena jednoho stroje činí skoro 4 miliony dolarů, což rozhodně není málo měřeno ruskými standardy. Ruské standardy jsou však jistě důležité pro domácí scénu, důležité je zhodnotit poměr cena a výkon, respektive cena/výkon vozidla a schopnost přežití osádky (kdy cena života je nevyčíslitelná). Těchto dat se však asi nebude možno dopátrat, Rusko má jiný přístup než západní armády k ceně života vojáka a vojákyně.

                                   

                                                                         Video: YouTube

Další otevřenou otázkou je, kolik nových vozidel ruská armáda skutečně dostane. Jak už víme, ruský plán z roku 2015 na ,,velkolepé" dodávky tanků Armata, jichž mělo být do roku 2020 dodáno přibližně 2 300, vzaly poměrně rychle za své, a nakonec se ,,smrskly" na plánovanou dodávku 132 kusů do roku 2022. Paralalním případem tak může být i ,,případ" Kurgaňce.

Příliš optimisticky to však nevidí například Viktor Murachovskij, vlivný editor magazínu ,,Vlast" a vojenský expert, který uvedl, že hovořil ohledně budoucnosti Kurgaňce s armádními specialisty na vojensko-technickém fóru Armija-2020, a prý to vypadá, že vývoj platformy je zpožděn kvůli výrobci na dobu neurčitou. Podle Murachovského dodat se dá předpokládat, že v budoucnu budou dodány zatím místo toho bojová vozidla pěchoty BMP-3 (zavedená technologie, funkční logistika, poměrně silná palebná síla, jako u všech výsadkových vozidel slabá balistická ochrana).

Uvidíme tedy, kolik bude Kurgaňců dodáno ruské armádě a hlavně kdy, protože toto vozidlo má v triádě pozemních platforem BMT Armata - BVP/OT Kurganěc 25 - KOT (kolový OT) Bumerang hrát poměrně významnou roli.


Zdroj: Forbes, TASS

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace