foto: US Navy / Public domain /BGM-109 Tomahawk odpalovaná z USS Chaffe
Nejznámější střely s plochou dráhou letu americké BGM-109 Tomahawk mají dosah maximálně 2 500 kilometrů. Kyjev neztrácel čas a vyvinul Flamingo s doletem 3 000 km.
Jestli něco Ukrajině při obraně proti agresivnímu Rusku dlouhodobě chybí, pak to jsou řízené střely s plochou dráhou letu s dlouhým doletem. Kyjev sice vyvinul drony Batyar a AN-196 Ljutyj s dlouhým doletem, ale ty jsou pochopitelně pomalé a relativně snadno sestřelitelné. Vývoj střel s plochou dráhou letu Flamingo nepochybně sahá až do období před ruskou agresí na Ukrajině v roce 2022. Podle všeho se podařilo a střely již zasáhly cíle v Rusku. Konkurencí pro špičkové americké BGM-109 Tomahawk však budou jen částečně. Kyjev se nepochybně soustředil na co nejjednodušší systém.
BGM-109 Tomahawk má horší parametry
Podle The War Zone má výrobce střel s plochou dráhou letu Flamingo cíl vyrábět sedm kusů denně do konce roku, tedy 2 555 ročně. Aktuální produkce by podle apnews.com měla být jedna střela denně. Poetický název Plameňák skrývá raketu s údajným dosahem 3 000 kilometrů a hlavicí o váze 1 150 kilogramů. Americký BGM-109 Tomahawk Blok II TLAM-N má dosah 2 500 kilometrů a maximální hmotnost hlavice je 1 300 kilogramů. Flamingo je poměrně velkým překvapením, byť veškeré údaje je zatím nutné brát s rezervou. Naváděcí systém slibuje GPS/INC.
BGM-109 Tomahawk se dostaly do provozu už v roce 1983, ale Spojené státy velmi pečlivě zvažují, komu je prodají. Aktuálně mezi uživatele patří jen Velká Británie a trochu překvapivě Španělsko. Forbes píše, že za Trumpovy administrativy se silně uvažuje o jejich prodeji Izraeli. Asi nejlepší evropskou střelou s plochou dráhou letu je německý Taurus, který ohledně navádění zjevně vychází z BGM-109. Tomahawky mají gyroskopické senzory, aby mohly kopírovat terén při nízkém letu. Používají GPS za pomoci inerciálního navádění. Celkově bylo vyvinuto více než dvanáct variant těchto střel s plochou dráhou letu.
Přesto se Flamingo a BGM-109 těžko porovnávají
BGM-109 Tomahawk v posledních verzích dokáže zpracovávat data z více senzorů. Patří mezi ně vybavení na dronech, satelity, MBT, lodě a dokonce se počítá se senzorickým vybavením pěchoty. Block Va dokáže zasahovat pohyblivé cíle na moři a má speciální hlavice k proražení pancíře. Američané kromě pozemních verzí používají Tomahawky v námořnictvu na křižnících třídy Ticonderoga, torpédoborcích Arleigh Burke a zřejmě budou i na nových fregatách třídy Constellation. Alokovány jsou pochopitelně na ponorkách třídy Virginia, Ohio a Los Angeles. Takový rozsah použití se u ukrajinských Flamingo nedá čekat.
Flamingo je nečekaně pokročilá střela s plochou dráhou letu
Podle Defence Express je Flamingo pokročilejší, než se čekalo. Hlavní trup je vyroben pomocí navíjení skelných vláken, což je složitý proces připomínající navíjení kokonu, který zanechává výrazný diagonální vzor. Díky této technologii je střela pevná a zároveň lehká. Navíc je sklolaminát radarově průhledný a snižuje tím pádem signaturu střely s plochou dráhou letu. Kov je použit pouze pro gondolu motoru, která vyžaduje odolnost vůči vysokým teplotám. Z tohoto mála, co je vidět na fotografiích je jasné, že Ukrajinci nevyvíjeli střelu sami. Navíc by střela měla mít GPS s pomocí inerciálního navádění a ještě být odolná proti elektronickému boji (EW).
Moskva už nebude v bezpečí
Pokud Flamingo splňuje všechny výše uvedené parametry, budou mít Rusové dost velký problém. Ten už mají s drony. Jejich schopnost zastavit střely s plochou dráhou letu SCALP-EG a Storm Shadow určitě není stoprocentní a technologicky Flamingo rozhodně nepůsobí, že by bylo daleko za BGM-109 Tomahawk, takže ruská PVO čelí dalšímu nebezpečnému protivníkovi, kterého navíc zřejmě bude dostatečný počet. Ale jistě se nebude jednat o zcela nezávislou ukrajinskou výrobu. Bude třeba celá řada západních komponentů. O posílení ukrajinských schopností se ale jedná jednoznačně. Moskva už nebude v bezpečí vůbec.
Tagy