foto: Fire Point / Public domain /Ukrajinský dálkový dron FP-1
Zásadní navýšení výroby dronů v roce 2025 je na obou stranách. Ukrajinský Fire Point produkuje 200 FP-1 a FP-2 za den. Rusové už jsou na 400 kusech dálkových dronů denně.
Jestli se Moskva dokázala někde velmi rychle přizpůsobit, pak je to segment dronů. Ukrajina je označována jako dronová velmoc, ale pak je Rusko číslo dvě. Podle kse.ua je kapacita Ukrajiny až deset milionů dronů ročně. Za rok 2025 se odhady nejčastěji pohybují kolem čtyř milionů dronů s tím, že 30 000 z nich jsou dálkové UAV jako FP-1, AN-196 Ljutyj a Batyar. V předloňském roce to bylo jen 6 000 dálkových UAV. U Ruska jsou data za rok 2025 ještě nejasnější, ale obecně se předpokládá, že celková výroba dosáhla 3 000 000 kusů. V každém případě dálkové drony, což jsou v případě Moskvy především Šáhid-136, dosáhly daleko přes 30 000 kusů. Navíc je třeba připočítat měsíční výrobu až 2 700 kusů imitací Šáhid-136 Gerbera, které navštívily i Polsko.
Moskva vyrábí 400 Šáhid-136 denně
Podle Ukrinform vyrábí Moskva každý den více než 400 bezpilotních letounů (UAV) denně. Tady, volně přeloženo, jde o Šáhid-136 a zřejmě i jejich imitace Gerbera. Celkem vystihující situaci kolem ruských dronů jsou slova vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Syrského: „Díky naší vojenské rozvědce víme, že nepřítel nemá méně ambiciózní plány. Rusové následovali naši cestu a vytvořili samostatné jednotky bezpilotních systémů, které již čítají 80 000 vojáků. Ve druhé fázi, v roce 2026, plánují tento počet zdvojnásobit – na 165 500. A do roku 2030 – téměř 210 000."
Moskva a Kyjev dělají to samé
V zásadě Moskva začala dělat to samé co Ukrajinci a dlouhodobě k tomu má větší materiální i lidské zabezpečení. Velký důraz byl právě kladen na dálkové drony v podobě Šáhid-136. Výše zmíněné přizpůsobení se Rusů v segmentu dronů ovšem neznamená až tolik postup na technologickém poli, tam má Kreml problémy prakticky všude, ale především kvantitativní výrobu poměrně jednoduchých UAV. Koneckonců i rusko-íránské Šáhid-136 prošly v loňském roce modernizací. V žádném případě ovšem ne v rámci nějakých top technologií. V zásadě stačí AliExpress a jednoduché inovace na ruské straně.
Na Šáhid-136 přibyl vysokorychlostní minipočítač NVIDIA Jetson Orin, optimalizovaný pro spouštění AI algoritmů a zpracování videa. Dále se začaly objevovat kamery a IR navádění. Rychlost se zvýšila na 210 kilometrů za hodinu a dostup se zvětšil na 4 000 metrů. Dron dostal osmikanálový navigační systémem Nasir íránského původu. Ukrajinci musí zahltit osm antén k tomu, aby dron eliminovali. Nosnost hlavice se zvýšila na 90 kilogramů. Většina opatření byla provedena ke zlepšení navádění a eliminaci ukrajinských rušiček.
Fire Point a FP-1 a FP-2
Asi nejpoužívanějším ukrajinským dálkovým dronem je FP-1 a jeho mutace FP-2 od Fire Point, která má kratší dolet, ale těžší hlavici. UAV v rámci používání dálkových útoků hned následují AN-196 Ljutyj. FP-1 vyrábí společnost Fire Point, která před invazí ani neexistovala. Jedná se o start-up, který podle BBC aktuálně vyrábí 200 kusů FP-1 a FP-2 denně. BBC uvádí, že cena FP-1 je 50 000 dolarů, zatímco Šáhid-136 stojí třikrát tolik. To ovšem není pravda. Cena Šáhid-136 zřejmě nejde přes 100 000 dolarů. Po modernizaci se zřejmě pohybuje kolem 80 000 dolarů.
FP-1 přenesly válku do Moskvy
Především tedy Fire Point FP-1 a AN-196 Ljutyj likvidují ropnou infrastrukturu v Rusku a dělají možná největší vrásky Vladimiru Putinovi. Nedávný útok na ropné plošiny v Kaspickém moři to jen potvrdil. Šáhid-136 stojí především za tím, že civilní obyvatelstvo ukrajinských měst je stále častěji bez elektřiny. Ukrajinské drony přenesly válku i do Moskvy. Kyjev trpí ruskými útoky dlouhodobě i v podobě balistických Iskander-M. Ukrajina se ovšem stále zvedá, aktuálně vývojem balistických střel Sapsan nebo střel s plochou dráhou letu Flamingo. Ale hlavní zbraní jsou drony. A jejich počet bude ještě vzrůstat.
Tagy