L-39NG není zdaleka hotový - loňské testy v Maďarsku zpochybňují jeho konkurenceschopnost

Skupina Omnipol společně s maďarským finančníkem koupila v loňském roce výrobce proudových letounů Aero Vodochody. Jedním z jeho nejdůležitějších projektů, na němž se ostatně Omnipol podílí od začátku, je cvičný proudový letoun L-39NG. Důležitý je exportní úspěch. Z prodeje do Senegalu ovšem zatím sešlo, o prodeji do Vietnamu je ticho, Slovensku byl stroj předveden a nabídnut, ale zdaleka nejdůležitější je případný prodej do Maďarska. V tom také na první pohled spočívá role maďarského spoluvlastníka. Zkušební lety maďarských pilotů proběhly již loni na podzim. Od té doby je rovněž ticho po pěšině, a naši redakci zajímalo proč. Odpověď není pro projekt L-39NG právě lichotivá, a pro vlastníky Aera může znamenat velké problémy.

Abychom své informace ověřili přímo u zdroje, oslovili jsme několika dotazy jak společnost Aero Vodochody, tak maďarské ministerstvo obrany. Zajímalo nás především, jak byl letoun L-39NG hodnocen v jednotlivých rolích, které má/může zastávat, a explicitně jsme se zeptali, zda může Aero Vodochody potvrdit, že po vyhodnocení testovacích letů hovoří maďarské letectvo o potřebě dalších investic do letounu, než bude operačně způsobilý a bude moci být při výcviku bojových pilotů nasazen v roli tzv. agresora, tedy "živého protivníka" pro simulaci vzdušného boje.

Maďarského ministerstva jsme se zeptali, zda je letoun považován za vhodný pro základní a taktický letecký výcvik, jak jej hodnotí ve srovnání s dalšími letouny, které přicházejí do úvahy, mj. s kanadskými osvědčenými letouny Hawk, a zda má maďarské letectvo o L-39NG zájem. Zajímalo nás také, je-li v plánu otevřená soutěž potenciálních dodavatelů, nebo zda ministerstvo plánuje oslovit předem vybraného výrobce.

Odpovědi z Maďarska ani od společnosti Aero nepřišly. Naše informace hovoří o tom, že ač je L-39NG oproti starším Albatrosům, které maďarské (a také slovenské) letectvo (nebo české CLV Pardubice) využívá, jistým krokem vpřed, týká se tento pokrok jen některých základních charakteristik. A v konkurenci s možnostmi, jež nabízejí jiné soudobé stroje obdobné kategorie, český produkt zřejmě výrazně zaostává, resp. vyžádá si nemalé další investice do dalšího vývoje a úprav.

Začátkem května se Aero Vodochody pochlubila stručnou zprávou, že L-39NG testovali piloti z 21. základny taktického letectva v Čáslavi: „Díky odbornému hodnocení pilotů s náletem stovek hodin na L-39, L-159 a Gripenech můžeme L-39NG i nadále vylepšovat tak, aby splňoval všechny požadavky na moderní cvičný letoun. Zároveň nám přináší řadu inspirativních tipů, jak letoun dále rozvíjet,“ uvedl tehdy šéfkonstruktér L-39NG Jaromír Lang. Podle pilotů je prý pilotování stroje komfortní a úplným nováčkům "odpouští" chyby, a má nízkou spotřebu paliva.

Podle velitele 213. výcvikové letky podplukovníka Peldy sice "první dojmy předčily jeho očekávání", ale slova o "vylepšování, aby L-39NG splňoval všechny požadavky na moderní cvičný letoun" nepřímo potvrzují, co víme o průběhu a především hodnocení testovacích letů v Maďarsku.

Stroj má prý dobré letové vlastnosti a velmi dobře se chová ve vývrtce, což je pro letoun v základním výcviku, pro který byl podle Maďarů vyvinut, jistě důležité. Jeho avionika vyžaduje vylepšení pro efektivnější výcvik letu podle přístrojů. Skutečné problémy ale začínají u dalších úrovní výcviku, která si vyžádá další vývoj systému datového spojení. Pro roli agresora vyžaduje L-39NG další vývoj systému virtuální simulace, ale problémem v této oblasti je především nízký výkon a nízká rychlost letounu.

V roli lehkého bitevního letounu prakticky v současné situaci nemůže být nasazen. Je omezen nízkou rychlostí, nedostatečnou nosností a chybějícím radarem. A z těchto důvodů jej také bude možné nasadit jen proti nízkoletícím malým letounům - tedy za předpokladu, že bude vybaven radarem. Výsledkem maďarských testů, které byly veřejnosti u nás ve stručnosti představeny jako úspěšné a dojmy maďarských pilotů jako "velmi dobré", ve skutečnosti je, že stroj vyžaduje další investice do svých systémů a další vývoj, než jej bude možné operačně nasadit.

A přesně to mezi řádky čteme také ve vyjádřeních českých pilotů. Je třeba skutečné dokončení vývoje. Aeru Vodochody se dostalo "inspirativních tipů". Jinými slovy představuje potenciálním zákazníkům nehotový a nevyzkoušený produkt, jímž chce konkurovat vyspělé, zavedené a prověřené konkurenci. To vše za situace, kdy vůči českému ministerstvu obrany argumentuje již prakticky uzavřenými obchody, díky nimž vzroste i nabídková cena pro CLV Pardubice/LOM Praha. Jde o pozoruhodnou obchodní politiku, která zřejmě spoléhá na zavedenou značku L-39 Albatros a na to, že případný nákup zahraničního stroje bude pro českou vládu politicky nepopulárním řešením. Ve skutečnosti přes četné, ale nepříliš obsáhlé tiskové zprávy oznamující úspěšná jednání ve Vietnamu nebo na Slovensku zatím není vidět mnoho.

Kromě pochybností o původu prostředků, díky nimž do Aero Vodochody vstupuje maďarský spoluvlastník se svými ruskými kontakty, nepřehledné vlastnické struktury, dluhů, kromě pochybností plynoucích z podpory, které se Omnipolu dostává ze strany předsedy KSČM, a kromě neúspěchu v Senegalu, přibývají rovněž pochybnosti o technicko-taktické vyzrálosti L-39NG. Letoun není hotový a vyžaduje další vývoj a investice. Mají na to noví majitelé čas a prostředky? Uvidíme.

Zástupci Aero Vodochody byli také nedávno hosty Air WarriorPodcastu webu key.aero. Rozhovorem se táhlo především zklamání z toho, že je Česká republika jedním z nemnoha států světa, které nenakupují vojenské letouny od domácího výrobce. A vyjádření naděje, že se tak v budoucnu po volbách stane s tím, že zájemců ve světě je i tak dost. Připomeňme si letmo starší příběh Aero Vodochody: bitevní L-159. Nesmyslně předimenzovaný nákup letounu, který zatížil obranné výdaje na roky dopředu, na světovém trhu se neprosadil a létá zlomek zaplacené produkce, přičemž se aktuálně potýká s technickými problémy s překrytem kabin. Toto se jednoznačně nemůže stát u bojového letounu s perspektivou nasazení v jakýchkoliv klimatických podmínkách a v jakémkoliv letovém režimu. Přitom ani vývoj L-39NG si ani armáda ani Ministerstvo obrany neobjednaly. 

Vývoj L-39NG lze hodnotit jako nedokončený a tlaky politiků i firem mohou způsobit více škod než užitku.

 

Tagy