foto: Primoco UAV SE, Public domain/Primoco One 150
Security Magazín přináší rozhovor s Ladislavem Semetkovským, předsedou představenstva a majoritním akcionářem společnosti Primoco UAV SE. Tématem je vývoj dronů One 150 a rozvoj výrobních kapacit.
Primoco vyvíjí verzi dronu One 150 vybavenou naváděnými střelami vzduch–vzduch, s možností použití i proti pozemním cílům, a integrací AI od Airbusu v oblasti autonomního rozpoznávání cílů a teamingu. Jak daleko aktuálně v tomto projektu jste a jaké jsou největší technické výzvy při integraci těchto střel?
Projekt byl strategicky zahájen na podzim 2025 v reakci na rostoucí poptávku po efektivním prostředku proti pomalým, nízko letícím bezpilotním systémům, zejména typu Shahed, Geran apod., u nichž současné konvenční protivzdušné systémy vykazují velmi omezenou účinnost. Dnes se nacházíme ve fázi intenzivního interního vývoje a rozhodování o finální technické architektuře. Po neuspokojivých zkušenostech s externími partnery, jejichž řešení zůstala na úrovni prototypů nebo demonstračních maket, jsme se rozhodli vyvinout kompletní systém vlastními silami – od detekce přes navedení až po integraci zbraňových prostředků.
Cílem je mít v průběhu roku 2026 létající testovací prototyp s funkční detekcí a alespoň základním navedením střel. Následovat bude intenzivní testovací kampaň, včetně zkoušek v prostředí s elektronickým rušením, přičemž reálný termín dosažení předváděcí a certifikační zralosti odhadujeme na 12–24 měsíců od března 2026, tedy do konce 2027 nebo první poloviny 2028.
Jak je to s detekcí malých dronů v reálném rušeném prostředí a jak daleko je vývoj radaru pro tuto verzi dronu?
Hlavní překážkou není samotná integrace střel na platformu, protože One 150 má dostatečnou nosnost a certifikaci STANAG 4703, ale právě spolehlivá detekce a sledování malých, pomalých, nízko letících cílů v reálném bojovém prostředí. Současné radary a optické systémy mají zásadní limity proti objektům s malou odrazivostí, nízkou tepelnou signaturou a letem blízko země. Proto paralelně vyvíjíme několik detekčních cest: ve spolupráci se zahraničním partnerem pokročilý onboard radar, multisenzorovou fúzi, využití umělé inteligence pro zpracování dat v reálném čase. V tom navazujeme na předchozí spolupráci s Airbusem v oblasti ATR (automatické rozpoznávání cílů, pozn. red.) a swarm intelligence. Zároveň testujeme chování v silně rušeném prostředí – GPS jamming, datalink jamming – přičemž se opíráme o čtyři nezávislé navigační systémy našeho dronu.
Dovolte mi ale trochu odbočit. Pan prezident a po něm mnozí další nedávno říkali, jak budou letouny L-159 sestřelovat drony Shahed. Jako voják musí vědět, že je to totální nesmysl. Já, jako aktivní pilot s dlouhou zkušeností s vývojem bezpilotní techniky, to považuji za technicky naprosto nerealistické. L-159 nemá radar schopný spolehlivě detekovat malé, pomalé cíle letící nízko nad terénem. A i kdyby byla vyzbrojena Sidewindery, pilot by v reálném vzdušném prostoru cíl pravděpodobně vůbec nenašel – natož aby ho bezpečně, a ekonomicky, sestřelil.
Představte si scénář: dron typu Shahed letí rychlostí 150–180 km/h v nízké výšce, často v noci nebo za špatné viditelnosti. L-159 by musela provést rozsáhlé pátrání, což by spotřebovalo obrovské množství paliva a času, přičemž riziko kolize nebo ztráty cíle je extrémně vysoké. Ekonomicky a operačně je to nesmysl – hodinový let L-159 stojí řádově desítky tisíc eur, zatímco Shahed stojí zlomek této částky.
Právě proto se Primoco zaměřuje na skutečně efektivní řešení: autonomní, vytrvalý bezpilotní interceptor s pokročilou detekcí, který může operovat 15 hodin, nést více střel a pracovat v roji nebo v teamingu. To je jediná cesta, jak dosáhnout proti masovým dronovým útokům přijatelné účinnosti a nákladové efektivity. Představa, že čtvrt století starý letoun se svými starými systémy bude efektivně dosahovat požadovaných výsledků sám od sebe, je absurdní.
Jak plánujete ověřit reálnou bojovou účinnost systému a jaký očekáváte podíl ozbrojené varianty na celkovém portfoliu Primoco v horizontu 5 let?
Chci zdůraznit jednu důležitou věc. Primoco zůstává integrátorem sofistikované platformy, ale nevyrábíme munici ani nemáme zbrojní licence. Bojovou část, tedy střelu či hlavici, dodá a certifikuje specializovaný partner. Tento model spolupráce umožňuje rychlejší certifikaci, oddělení zodpovědnosti a soulad s předpisy.
Celkově je tento projekt součástí tří velkých vývojových os: nový motor, SIGINT/ELINT payload, čemuž soukromě říkám malý AWACS, a tato ozbrojená varianta. Prioritou je vysoká kvalita, prokazatelná funkčnost a bojová ověření, včetně samozřejmě potenciálních testů na Ukrajině, před rychlostí nebo nízkou cenou. Na evropském a severoamerickém trhu v současnosti neexistuje žádný srovnatelný certifikovaný a reálně testovaný systém této kategorie – převážně jen koncepty a vizualizace. My cílíme na zásadní pravděpodobnost zásahu při zachování přijatelné ceny.
Ministerstvo obrany právě provádí audit zakázek a následně revizi koncepcí, včetně KVAČR a celého akvizičního plánu. Jako prakticky jediný tuzemský výrobce středně velkých certifikovaných dronů – očekáváte, že bude Primoco v tomto procesu osloveno?
Věříme tomu pevně, neboť již nyní aktivně komunikujeme s Ministerstvem obrany ČR a prezentujeme, jaké skutečné schopnosti moderní bezpilotní systémy přinášejí. Nejde pouze o základní optické senzory a kamery, jak je tomu u mnoha současných řešení v armádě. Naše platforma již dnes integruje radary se syntetickou aperturou pro vysokokapacitní zobrazování terénu za všech povětrnostních podmínek, zabezpečenou komunikaci na bojišti, pokročilé systémy SIGINT / ELINT a další multisenzorové payloady připravené k okamžitému nasazení.
Tyto technologie představují zásadní kvalitativní skok – přirovnatelný k přechodu od letounu typu Zlín 142 k F-35. Jsme jediní v Česku, kteří takové schopnosti dodávají v certifikované, operačně použitelné podobě s prokázanými referencemi v zahraničí.
Nelze si představit, že by Armáda ČR v oblasti bezpilotního letectví – které u nás v podstatě neexistuje – ignorovala domácí řešení s takovým potenciálem. Současný stav je alarmující: za poslední čtyři roky armáda v této oblasti nepostoupila prakticky nikam – neexistuje schválená koncepce, ad hoc výdaje dosáhly miliard korun, ale výsledkem je nulový operační přínos. Za vynaložené prostředky nebylo dodáno funkční vybavení.
Česká republika není pro Primoco objemově dramatickým trhem, ale domácí reference má pro nás zásadní význam. Jako česká firma obchodovaná na Pražské burze odvádíme ročně desítky milionů korun, téměř sto milionů korun, na daních a samozřejmě a přirozeně stojíme o to stát se součástí národního bezpečnostního řešení. V případě jakékoli bezpečnostní krize se stát může spolehnout pouze na domácí průmysl – nikoli na zahraniční dodavatele, u nichž čekání na klíčové komponenty, třeba palivovou hadičku pro ScanEagle, trvá i déle než rok.
Jaké mechanismy plánujete nabídnout Armádě ČR pro zajištění vysoké provozuschopnosti systémů One 150 v dlouhodobém horizontu?
Naše nabídka vůči státu se zásadně liší od minulých přístupů. Garantujeme dlouhodobou provozuschopnost a vysokou dostupnost systémů. Nejde o jednorázovou dodávku a pak odepsání prostředků jako nefunkčního šrotu. Naopak – drtivá většina našich letounů zůstává za předpokladu standardního zacházení a údržby trvale v provozu. Letouny, které jsme dodali před třemi, čtyřmi lety na Ukrajinu, tam stále létají – jde o mnohaleté nasazení ve válečných podmínkách, a ty letouny stále fungují. Takových systémů tam mimochodem nebude moc, jestli nejsme vůbec jediní. Totéž vidíme u všech svých zákazníků. Nabízíme změnu paradigmatu od „zaplaťte a dostanete“ k dlouhodobému partnerství, kde výrobce nese odpovědnost za funkčnost a podporu po celou dobu životního cyklu.
Poprvé v historii jste překročili miliardu korun v objemu nových kontraktů. Odkud jsou vaši největší zákazníci – je to stále Ukrajina? Orientujete se také na Blízký východ nebo Asii?
Všechny tyto významné zakázky pocházejí z Evropy. Naše současná obchodní aktivita se soustředí primárně na evropské zákazníky – jak státní instituce, ozbrojené síly, bezpečnostní složky, tak civilní sektor. Nedávno jsme oznámili první velkou zakázku tohoto roku pro španělskou Civilní gardu v hodnotě 4 milionů eur. Stejně tak předchozí velké objednávky směřovaly k evropským odběratelům.
Samozřejmě pokračujeme v jednáních i na Blízkém východě a v Asii – tyto regiony zůstávají v našem hledáčku a připravujeme tam potenciální projekty. Nicméně v roce 2026 a v nejbližším období očekáváme uzavírání dalších kontraktů především v Evropě. A je zde posun, což je důležitý signál zejména pro naše akcionáře: náš růst již není závislý na pokračování války na Ukrajině ani na specifické geopolitické situaci. Byli jsme někdy vnímáni jako firma, která profituje výhradně z tohoto konfliktu, ale realita je jiná – naše technologie nacházejí uplatnění v širokém spektru evropských obranných, bezpečnostních i civilních aplikací, od monitorování hranic, přes SAR operace, kalibrace letištní techniky, po pokrytí signálem atd.
Dlouhodobě chceme rozšiřovat právě toto spektrum nasazení – od vojenských misí přes bezpečnostní a záchranné úkoly až po čistě civilní využití. Evropa zůstává naším klíčovým a nejsilnějším trhem, kde máme certifikace NATO STANAG 4703 i EASA, reference a rostoucí důvěru zákazníků.
Zmínil jste kontrakt se španělskou Guardia Civil. Otevře vám tato zakázka dveře k dalším evropským bezpečnostním sborům?
Určitě. Guardia Civil je jedním z nejvýznamnějších a nejnáročnějších uživatelů v Evropě. Jedná se o celostátní bezpečnostní sbor s vojenským statusem, který má na starosti ochranu hranic, pobřežní dohled, boj proti organizovanému zločinu, pašování, migraci i podporu operací v obtížně přístupném terénu. Nasazení našich systémů v takovém prostředí – s požadavky na extrémní vytrvalost, pokročilé senzory a spolehlivost v reálném provozu – bude sloužit jako velmi silná reference.
Pokud uspějeme v tomto pilotním projektu, stejně jako v předchozích referenčních dodávkách, např. do Řecka na konci roku 2025, očekáváme, že Guardia Civil sama objedná v následujících fázích výrazně vyšší počet letounů. Úspěch v jednom takovém prestižním evropském sboru navíc výrazně zvyšuje důvěryhodnost u podobných institucí v jiných zemích EU – např. u pohraničních policie, celních správ, pobřežních stráží nebo bezpečnostních složek s civilně-vojenským charakterem. Evropský trh je velmi citlivý na prokázané reference od renomovaných uživatelů, certifikace a reálnou operační spolehlivost, což vše Primoco One 150 splňuje.
Primoco investuje 750 milionů korun do nové továrny v Písku a zároveň staví hangár a výcvikové prostory na letišti v Krašovicích. Jaký je aktuální časový harmonogram těchto staveb a do jaké míry už nyní omezují současnou výrobní kapacitu vaše stávající prostory?
Stavba hangáru je v pokročilé fázi – hrubá stavba je hotová, probíhají dokončovací práce, instalace technologií a interiéry. Plánujeme dokončení v květnu 2026 a oficiální představení veřejnosti 19. června 2026. Objekt bude sloužit jako moderní hangár pro údržbu a testování letounů One 150 a jako první certifikované výcvikové středisko pro operátory bezpilotních systémů (ATO) v Evropě. Po jeho otevření získáme výrazně lepší podmínky pro školení pilotů, testování a servisní činnosti přímo na domovském letišti.
V projektu nové továrny jsme v závěrečné fázi stavebního řízení. Lhůta pro připomínky k žádosti o stavební povolení uplynula, žádné podány nebyly, očekáváme tedy vydání stavebního povolení v řádu několika dnů až týdnů. Zahájili jsme výběrové řízení na generálního zhotovitele stavby. Tendr potrvá 3–4 měsíce, rozhodnutí o vítězi plánujeme v létě a samotná výstavba by měla začít na podzim 2026. Vše je připraveno k realizaci. Nová továrna umožní násobné navýšení výrobní kapacity až na stovky letounů ročně a bude postupně uváděna do provozu v průběhu roku 2027 s plným nasazením v roce 2028.
Stávající prostory jsou dlouhodobě přetížené a fungují na hraně možností. Rychlý růst objemu zakázek, neustálý nárůst počtu zaměstnanců a rozšiřování výroby vedou k tomu, že výrobní, skladové i kancelářské plochy jsou plně obsazené. Bez nové infrastruktury by další růst byl velmi obtížný až nemožný.
Tagy