Lehká útočná vozidla podle vypsané specifikace existují jen na papíře. Ministerstvo vstupuje podruhé do řeky, v níž se utopil projekt Perun

Lehká útočná vozidla podle vypsané specifikace existují jen na papíře. Ministerstvo vstupuje podruhé do řeky, v níž se utopil projekt Perun
Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Perun
09 / 11 / 2022, 11:00

Kromě paralel, které lze uvidět v případě způsobu vypsání soutěže na lehká útočná vozidla (LÚV) a nákupu automobilu osobního terénního, který musel být napřed zrušen, aby vyústil v nákup nákladních pick-upů Toyota Hilux, je velkým varováním z nedávné minulosti také soutěž na čtyřkolová vozidla pro speciální síly, v níž v roce 2017 uspěla společnost SVOS se svým vozidlem Perun. Také v tomto výběrovém řízení, podobně jako u LÚV, hrála rozhodující roli nabídková cena. A vzhledem k řadě specifických požadavků na LÚV lze spatřovat příbuznost s projektem Perun zejména v tom, že i Perun v době podpisu smlouvy byl jen na papíře. Výrobce se zavázal splnit požadované parametry, nabídl nejnižší cenu a vyhrál. Když pak vozidlo skutečně postavil, do parametrů se nevešel, vozidlo neprošlo zkouškami, a projekt skončil neúspěchem.

Jestliže v případě lehkých útočných vozidel vzbuzuje otázky kromě dalšího a možná především nejvyšší přípustná hmotnost dosahující úrovně až 9,5 tuny, hmotnost hrála velkou roli také v neúspěchu projektu Perun. Vozidlo určené pro 601. skupinu speciálních sil mělo dle vypsané specifikace dosáhnout maximální hmotnosti 13 tun. Mělo speciálům poskytovat výrazně vyšší stupeň ochrany a současně nabídnout vyšší užitečné zatížení než do té doby používaná vozidla Land Rover Defender SOV II.

Ministerstvo počítalo s cenou 134 milionů korun, nabídková cena od SVOSu ji velmi výrazně podskočila a činila 94,5 milionu. Zároveň s tím ovšem Perun, jakmile byl vyroben a opatřen požadovanými prvky, vybavením a výzbrojí, překročil maximální hmotnost o jednu tunu. Armáda při vojskových zkouškách, které probíhaly od července do října 2018, pak přibylo dalších 700 kg materiálu, a jeden ze zásadních parametrů, které měly význam nejen pro účinnost a životnost řízení a brzd, ale také pro taktickou i strategickou mobilitu vozidla, byl překročen o 14 %.

Na základě výsledků vojskových zkoušek pak ministerstvo obrany v srpnu 2019 odstoupilo od smlouvy, což vedlo k ostrému sporu s dodavatelem, podle kterého byl průběh zkoušek nestandardní. Tuto interpretaci MO odmítlo. Mluvčí ministerstva Jan Pejšek tehdy pro Security magazín uvedl: "Vozidlo nevyhovělo v 85 procentech hodnocených zkoušek. Včetně hodnocení parametrů, které mají zásadní vliv na spolehlivost vozidla jako celku v bojovém nasazení a na ochranu života posádky." Ze 38 sledovaných hledisek prošla vozidla úspěšně jen čtyřmi. V říjnu 2021 pak ministerstvo obhájilo svůj postup i u soudu, SVOS nevysoudil ani odškodné, ani omluvu.

Uchazeči se do veřejné soutěže o dodávku 159 lehkých útočných vozidel za 5,6 miliardy korun mohou hlásit do 8. listopadu 2022. S ohledem na specifické požadavky "nacionalizace" vozidla lze rovněž říci, že požadovaná technika dosud reálně neexistuje. Maximální hmotnost stanovená na až 9,5 tuny znamená, že teoreticky se mohou soutěže účastnit výrobci relativně menších a opravdu lehkých vozidel i výrobci vozidel, která bychom spíše zařadili do střední váhové kategorie. A z toho pak plynou významné rozdíly pro jízdní vlastnosti. Rozptyl výkonů v chování vozidla v terénu bude značný a prakticky neporovnatelný.

Ministerstvo vybere nejlevnější z nabídek, stejně jako v případě Perunu, výrobce vozidlo vyrobí, a teprve poté se bude zjišťovat, jestli splňuje všechny požadované parametry. A pokud, tak jako u zkoušek vozidel pro speciální síly, vojskovými zkouškami vozidlo neprojde, ztratí armáda drahocenný čas, budou odepsány zbytečně vynaložené prostředky, a bude se začínat od začátku a na zelené louce. Přitom řešení, které podobná rizika vylučuje, je nasnadě: nechat výsadkáře z Chrudimi, aby vyhodnotili zkušenosti obdobných útvarů armád v rámci NATO, vybrali si používaný, osvědčený a existující typ, a ten aby byl pořízen napřímo, stejně jako se napřímo kupovaly vrtulníky, radary, děla, protivzdušný systém, drony, nebo jako se nyní jedná o nákupu BVP, tanků a nadzvukových letounů.

Vždyť víceúčelových vrtulníků nebo samohybných dělostřeleckých systémů trh rovněž nabízí velké množství, a armáda se uměla jednoznačně rozhodnout, který typ je pro její potřeby nejvhodnější. Proč se takto neumí rozhodnout v případě lehkých útočných vozidel pro výsadkáře, když vozidla stejného obecného určení v armádách NATO samozřejmě existují, není zřejmé. Toyoty Hilux jako "automobily osobní terénní" po změně zadání a s časovou ztrátou nakonec armáda dostala. Soutěž, v níž uspěla vozidla Perun, byla čistou ztrátou času jak pro ministerstvo, tak pro armádu, tak pro výrobce. A připomenout můžeme také tendr na BVP. Odepsali jsme složitým soutěžením tři roky času. Čistá ztráta pro tři ze čtyř původních uchazečů i pro armádu. Vůle pořádat otevřenou soutěž na LÚV je nesrozumitelná také proto, že v současné situaci, kdy výrazně vzrostla poptávka po armádní technice, ministerstvo musí, slovy náměstkyně pro řízení sekce ekonomické Blanky Cupákové, zálohami platit za pořadí ve frontě při nákupech. Významné nákupy specifické vojenské techniky by měly být prováděny napřímo. Kdo namítá, že soutěží dosáhneme nejlepší ceny, zpochybňuje všechny výše uvedené napřímo uzavřené akvizice.

Zdroj: Ministerstvo obrany

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace