Lesoček má ochránit TOS-1A před sebevražednými drony. Rusové dělají, co mohou

Lesoček má ochránit TOS-1A před sebevražednými drony. Rusové dělají, co mohou
Autor fotografie: Rosoboronexport / Public domain|Popisek: Termobarický raketomet TOS-1A
18 / 12 / 2023, 20:00

V průběhu posledních několika dnů se na americké sociální síti X a ruské Vkontakte objevily fotky MLRS TOS-1A bojující na ukrajinské frontě s ochranným systémem v podobě rušičky proti dronům Lesoček a klecovou ochranou.

Podle informací serveru Army Recognition posilují Rusové obranu svých raketometů TOS-1A na základě dvou důležitých parametrů. Prvním je instalace rušící stanice RP-377UVM1L přezdívaná Lesoček (Лесочек, tedy v češtině malý les), která se zaměřuje na odhalení nášlapných min, improvizovaných výbušnin a různých druhů UAV. Mezi ně patří sebevražedné a FPV (first-person view) drony. Tyto rušičky vznikly pravděpodobně jako součást EW systémů, které Rusko začalo vyvíjet po válce v Jižní Osetii v roce 2008. 

Konflikt na Ukrajině, který započal Ruskou invazí na jaře roku 2022, ukázal čím dál viditelnější skutečnost, že budoucnost válečných konfliktů se pravděpodobně bude odvíjet od použití bezpilotních letadel. Představují totiž velmi efektivní a rychlou zbraň, která navíc není při srovnání s jinými prostředky tak finančně nákladná. Tyto stroje totiž dokáží díky své munici zničit či alespoň vážně poškodit mnohem dražší vojenskou techniku. To vše bez nutnosti vystavit příslušníky ozbrojených sil nebezpečí života nebo zdraví. Drony tak aktivně posilují ukrajinské pěchotní sbory a dodávají jim potřebné informace o stavu na bojišti.

Rušička Lesoček byla Ruskem sestrojena přímo pro boj s drony. Její široké frekvenční pásmo (až třikrát širší než v případě jejich předchůdců) totiž umožňuje rušit komunikaci mezi UAV a jeho operátorem. Oproti jiným podobným zařízením je navíc lehká a mobilní. Lze ji proto převážet jak v autě, tak v případě potřeby i v batohu vojáka. Nasazení rušiček v rozhovoru pro agenturu TASS dne 14. prosince potvrdil také ruský prezident Vladimir Putin.

Druhým prvkem ochrany je klecová ochrana kolem raketometné stanice. I ta je zaměřena na zachytávání sebevražedných nebo FPV dronů. Tuto klec ruská armáda běžně používá od konce roku 2021 nejen pro ochranu svých obrněných vozidel, tanků (často T-80BMV a T-90M), ale také raketometů. Pancíř je tvořen kovovými pláty nebo mřížkami, které fyzicky ochraňují danou část stroje. Efektivita a schopnosti těchto klecí jsou však otázkou, jelikož si množství ruských vojáků stěžovalo na komplikace spojené s omezením hybnosti kulometu, potíže s rádiovou komunikací a problémy při evakuaci v případě požáru. 

TOS-1A Solncepjok je termobarický raketomet ráže 220 mm, který je posazený na podvozku hlavního bojového tanku T-72 nebo T-90. Raketomet TOS-1A byl pravděpodobně poprvé použit v boji v roce 2014 při střetech irácké armády s jednotkami Islámského státu. Od začátku války na Ukrajině na jaře 2022 je nasadila také ruská armáda. Stroj je podle informací jeho dodavatele, Rosoboronexport, schopen být připravený k boji za 90 sekund, v jedné salvě vypálí 24 střel a její efekt je znatelný v prostoru 40 000 m².

Rušička RP-377UVM1L

Raketomet TOS-1A je MLRS krátkého doletu, který je určen pro neřízené rakety s termobarickou hlavicí. Ty je schopen dostřelit do maximální vzdálenosti 6 km. Síla stroje proto spočívá především v technologii termobarických raket, které jsou považovány za nejsilnější nejaderné zbraně na světě. Střela má totiž dvě části. První rozprostře palivový mrak, který se následně smíchá s molekulami kyslíku a ten zapálí druhá výbušná část rakety. Hlavice tak způsobí silnou explozi a podtlakovou vlnu, která se vytvoří spálením vzduchu. 

Raketomet TOS-1A se svou rychlostí proto nevyrovná dronům, ale jeho pomalejší pohyb je zato kompenzován vyšší ničivou silou termobarických raket. Ochranné prvky v podobě rušičky Lesoček a drátěného pancíře mají proto pravděpodobně vyřešit problém nižší obratnosti stroje a učinit ho na otevřeném bojišti méně viditelným. 

 

Tagy článku