Letadlová loď Fudžian plní starý Mao Ce-tungův sen. Je progresívnější než USS Gerald R. Ford?

Autor fotografie: Čínské Ministerstvo obrany, Public domain|Popisek: Fudžian při spuštění na vodu

Fudžian bude první čínská konvenční letadlová loď s katapulty, pojmenovaná podle provincie, která zahrnuje Tchaj-wan, a již jen to vyvolává obavy. Zaznívají spekulace o tom, že v některých ohledech bude mít navrch nad svými americkými protějšky.

Sny o silném čínském námořnictvu sahají desítky let hluboko do historie. Diktátor Mao Ce-tung v noci 2. května 1975 svolal zasedání politbyra. K Su Čen-chuovi, politickému komisaři námořnictva, prohlásil: "Naše námořnictvo není větší než můj malíček a musí zastrašit nepřítele... Pracujte tvrdě a dosáhněte tohoto cíle do deseti let." Rozjezd byl přesto velmi vlažný. O pět let později, a čtyři roky po Maově smrti, na přelomu května a června 1980 vedl Liu Chua-čching, první zástupce náčelníka generálního štábu Lidové osvobozenecké armády, technickou vojenskou delegaci do Spojených států. V San Diegu se stal prvním čínským generálním důstojníkem, který navštívil americké letadlové lodě. Šlo o CV-63 Kitty Hawk a CV-61 Ranger.

Po návratu Liu jednal se Spojeným královstvím o koupi nebo stavbě lehké letadlové lodi se stíhačkami Harrier s kolmým startem a přistáním. Projekt ztroskotal na ceně. Liu Chua-čching se domníval, že bez bojové skupiny letadlových lodí nebude možné uplatnit definovanou strategii "obrany na moři" a že pro Čínu bude obtížné "mít v Tichém oceánu rozhodující slovo". A po dalších pěti letech, v létě 1985, získala Čína vyřazenou letadlovou loď HMAS Melbourne. Loď měla být sešrotována, což Canberra striktně požadovala, ale než k tomu došlo, Číňané ji velmi pečlivě prozkoumali. O rok později čínské delegace navštívily také francouzskou letadlovou loď Foch a italskou Garibaldi.

V roce 1987 Liu Chua-čching na pracovní konferenci řekl: "Nyní mají všechny země zájem o letadlové lodě, ať už jde o útočné letouny, nebo letouny s krátkým vzletem a přistáním: všechny musí vyřešit problém protivzdušné obrany a útoku na moři. Spojené státy a Sovětský svaz dělají velké věci. Stavěly je i další země, například Itálie, Francie a Velká Británie. Japonsko je poražená země a jeho ústava to nedovoluje, ale mohlo by to snadno udělat. Pro nás je to obtížnější. Máme určité potíže, pokud jde o finanční zdroje a technologie. Takže si tuto otázku musíme co nejdříve vyjasnit. Účelem naší letadlové lodi není válka, ale ochrana národní jednoty, ochrana námořních práv a zájmů a udržení světového míru. Pokud budeme mít letadlovou loď, kvalita námořnictva se zcela změní a zlepší se i jeho bojeschopnost. Bude moci lépe realizovat strategickou politiku aktivní obrany naší armády."

O dva roky dříve byla v SSSR vyprojektována letadlová loď Riga třídy Kuzněcov. Spuštěna na vodu byla 4. prosince 1988 a v roce 1990 přejmenována na Varjag. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byla stavba zastavena a loď byla nabídnuta Ukrajině k prodeji. Rozebraný trup byl zakoupen Čínou v roce 1998 a odtažen do námořní loděnice Dalian v severovýchodní Číně. Loď byla přestavěna a 25. září 2012 uvedena do služby jako Liaoning. V listopadu 2016 politický komisař Liaoningu, komodor Li Dongyou, prohlásil, že Liaoning je bojeschopný.

Původně byla klasifikována jako cvičná loď, která měla námořnictvu umožnit experimentovat, cvičit se a získat zkušenosti s provozem letadlových lodí. Po modernizaci a dodatečném výcviku koncem roku 2018 čínská státní média oznámila, že loď v roce 2019 přejde do bojové role. Druhou čínskou letadlovou lodí v aktivní službě je Šan-tung. Byla spuštěna na vodu 26. dubna 2017 a je první letadlovou lodí domácí konstrukce, byť odvozené od Liaoningu. Nejnovějším dokončovaným projektem pak je třetí letadlová loď a druhá domácí konstrukce, loď Fudžian.

Pořad o vojenských záležitostech, který vysílá čínská státní televize CCTV, informoval, že bylo dosaženo významného pokroku ohledně systému elektromagnetického katapultu pro vypouštění letounů. Jedinou další letadlovou lodí na světě vybavenou elektromagnetickými katapulty – systémem EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System), je letadlová loď USS Gerald R. Ford (CVN-78) s jaderným pohonem. Fudžian bude mít konvenční pohon. Je ovšem již navržena bez skokanského můstku, což nabízí více operačního prostoru na palubě ve srovnání s Liaoningem a Šan-tungem.

Někteří vojenští analytici rovněž naznačují, že nová čínská letadlová loď by mohla mít oproti nejnovější třídě letadlových lodí amerického námořnictva určitou výhodu danou způsobem instalace stožárů a antén. Zatímco na USS Gerald R. Ford se nachází ostrov s vysokým stožárem s řadou antén a senzorů, na Fudžianu takové antény téměř nejsou vidět. Ostrov na čínské letadlové lodi je obklopen šedým kompozitním materiálem a využívá stejného minimalistického designu, jaký je k vidění na mnoha nejnovějších čínských válečných lodích, zejména na torpédoborci Typ 055.

Na stožárech moderních válečných lodí jsou umístěny antény s funkcemi v oblasti detekce protivníka (radar) a v oblasti elektronického boje (dohled a potlačení). Standardem jsou antény různých tvarů podle účelu. Kromě toho, že jsou vystaveny povětrnostním vlivům, což je může činit zranitelnými, a mohou být rušeny jinými zařízeními, je tradiční konfigurace stožárů považována také za škodlivou pro elektromagnetické utajení. Jednoduše řečeno tyto systémy činí loď viditelnou pro nepřátelské zbraňové systémy na velkou vzdálenost. Čínský tým se snaží vyvinout anténní soustavu, která by plnila požadované úkoly, ale byla by současně lépe integrována do ostrova válečné lodi a připojena k počítači prostřednictvím vysokorychlostního optického vlákna. Cílem je snížit radarovou signaturu celého systému.

S takovou konstrukcí samozřejmě experimentovaly i Spojené státy, zejména s využitím skrytého anténního integrovaného elektromagnetického stožáru, který byl před více než dvaceti lety použit na obojživelném transportním doku amerického námořnictva třídy San Antonio. Kromě toho byla podobná konstrukce stožáru využita také u torpédoborce třídy Zumwalt, ale údajně byla považována za příliš drahou a zbytečnou. V důsledku toho se u většiny plavidel amerického námořnictva – včetně letadlových lodí třídy Gerald R. Ford – nadále používá tradiční uspořádání. Není tedy jisté, že se Číně podaří nový systém nastavit jako efektivní, ale i bez toho je schopnost Pekingu stavět válečné lodě rychleji než Spojené státy a zároveň jeho snaha zavádět inovace by měla nejen americké námořnictvo znepokojovat.

Fudžian má mít plný výtlak 80–100 tisíc tun; letovou palubu dlouhou 316 m, širokou 76 m, a jeho parní turbíny a osm kotlů mají výkon větší než 220000 koní. Loď byla spuštěna na vodu 17. června 2022 a aktuálně prochází zkouškami.

Zdroj: Le Marin, National Interest