Autor fotografie: Robert Sullivan, flickr public domain|Popisek: J-20
Čína urychluje výrobu stíhače J-20 (,,Mocný drak") a zvýšená výroba má být protiváhou k americkému stroji F-22.
Peking urychluje výrobu svého letounu 5. generace J-20, který má v očích čínských politických a vojenských špiček být žádoucí protiváhou k americkým protějškům, F-22 a také F-35. List South China Morning post uvedl, že Čína mohla vyrobit dosud nejméně 200 těchto strojů. Cíl Pekingu je jasný: chce početně převýšit tyto letouny v ovzduší panujícího napětí zejména v regionu Jihočínského i Východočínského moře, obě oblasti totiž přitahují přirozeně zájem předních hráčů, v případě jihočínského moře to jsou Filipíny, Vietnam či Indonésie.
J-20 má být jednou z čínských zbraní, která má v asijsko-pacifickém regionu zajistit dominanci ,,Země středu". Pokud by se Číně podařilo znatelně urychlit výrobu svých letounů J-20, znamenalo by to nepochybně schopnost projekce síly v problémových lokalitách, což by mohlo by to pro jmenované oblasti znamenat teoreticky zvýšené ohrožení a vyvolalo by zcela určitě adekvátní protireakci.
Nicméně urychlená produkce letounu je věc jedna, a reálné nasazení stíhače věc druhá, a jak známo, J-20 trpí stejně jako další čínské letouny poměrně značnými technickými potížemi souvisejícími hlavně s motory. Čínské stroje včetně vrtulníků spoléhají většinově na ruské motory, a schopnost Číny vyvíjet vlastní motory je omezená. Jen pro ilustraci: Rusko v letech 1992-2019 dodalo Číně okolo 4 000 motorů pro vrtulníky a další vojenské stroje, to samo názorně dokumentuje veledůležitost ruského partnera pro čínské letectvo.
Server Eurasian Times před několika měsíci informoval o tom, že Rusko nebude schopné v budoucnosti dodávat motory a další potřebné komponenty až pro 40% všech čínských stíhačů. Rusko bojuje navíc se západními sankcemi, které na ně byly uvaleny po 24. únoru, kdy se Vladimir Putin dal signál k vojenské invazi. Sankce samy o sobě brzdí ruskou schopnost získávat technologie, jako jsou například polovodiče a další součástky.
Pokud by Rusko přestalo dodávat čínskému letectvu motory, pro Peking by to mohlo znamenat vážný problém a spolehnutí se na vlastní zdroje, protože je otázkou, kde jinde by mohla získat adekvátní náhradu, když ne z Ruska. Omezenou schopnost produkovat vlastní pohonné jednotky je možné dokladovat právě na stroji J-20.
Letouny jsou vybaveny ruskými motory Saturn AL-31F, které byly navrženy pro letouny 4. generace a to mimo jiné snižuje obratnost čínského stíhače. Nicméně Čína usiluje o to, aby do strojů zabudovala vlastní motory, aby se vykompenzovaly nedostatky pramenící z používání ruských motorů. Čína za několik let znatelně pokročila v oblasti vývoje vlastních motorů, ale do ideálního stavu to má ještě stále daleko.
S motory má Čína totiž problémy dlouhodobě. Rusko si je toho vědomo a odmítá tak poskytnout to nejmodernější z vlastní produkce, protože Čína okamžitě provádí reverzní inženýrství. Čína usilovala o to zabudovat do J-20 domácí pohonnou jednotku WS-15, jenže testy se nezdařily, což vedlo konstruktéry k tomu, aby do letounu zabudovaly jednotku WS-10C jako přechodné řešení. S těmito motory byly J-20 údajně spatřeny na letecké show ve Zhuhai minulý rok.
I kdyby byl stíhač osazen novými domácími motory, západní analytikové mají jasno: J-20 neohrozí ani americké stíhače F-22, ani F-35. J-20 zatím není technicky na takové úrovni a k dokonalosti má daleko. Problém by však mohl vyvstat, pokud Čína skutečně urychlí jeho výrobu a podaří se do J-20 instalovat funkční výkonné motory. Nad Jihočínským či Východočínským mořem by pak mohlo být až nebezpečně horko.
Zdroj: scmp.com, The Eurasian Times