Letouny Raptor a Rafale jsou proti našemu J-20 bez šance, chvástá se Čína

Čínská státní média vyzývají Spojené státy a Indii a tvrdí, že „stíhací letoun J-20“ je více než konkurenceschopný pro americký F-22 Raptor a nově získaný indický letoun Rafale.

Dva články týkající se schopností J-20, zveřejněné ve stejný den byly uvedeny v South China Morning Post a Global Times, tedy sdělovacích prostředcích, které spadají pod kontrolu čínské komunistické strany.

,,Americký stíhač F-22 může být v asijsko-pacifických podmínkách omezen ve svých schopnostech, říká čínský designér J-20," zní název článku South China Morning Post.

Článek SCMP citoval tvrzení, údajně od konstruktéra J-20 Yang Wei, že F-22 byl navržen pro boj v Evropě a bude tak omezen v případném boji proti „domácím“ letadlům v asijsko-pacifickém bojovém prostředí. Wei to dokládá na příkladu letounu McDonnell-Douglas F-4 Phantom a naznačil, že letoun byl navržen pro boj s Rusy, což mělo za následek, že ve vietnamské válce to bylo pro tento stroj těžší.

Porovnávat letouny z doby studené války, přímo z 60. let minulého století, tedy 60 let starou technologii s moderními stíhači je jistě ukázka manipulace veřejného mínění v rámci propagandy.

,,Složité prostředí a politická omezení ve Vietnamu způsobily, že F-4 téměř neprokázal svou vysokou rychlost a bojové schopnosti za horizontem," napsal Wei. V tomto může mít Wei pravdu, avšak nevypovídá to o kvalitách letounu, ale o rozhodnutí politického a vojenského velení ke způsobu jeho nasazení. Navíc je zadokumentováno, že účinnost F-4 proti Migům, ať je pilotovali piloti ze Sovětského Svazu, Číny nebo Vietnamu, se v průběhu konfliktu zvyšovala. Vždy bylo zásadní nalézt slabiny protivníka a vyvinout odpovídající taktiky - jeden letoun je manévrovatelnější, druhý je rychlejší ve stoupavosti a přízemních letech. Pak je nutno jen protivníkovi vnutit svůj styl boje, tedy ani jeden letoun není horší, lze jen diskutovat o špatném rozhodnutí pilota nebo jeho velícího důstojníka.

Zatímco Yang Wei nijak nesrovnával bojové schopnosti J-20 a F-22, komentář Song Zhongpinga, vojenského komentátora v Hongkongu upozorňuje, že největší výhodou J-20 je, že byl vyvinut později, což znamená, že by měl mít postavené své silné stránky na slabostech amerického F-22.

Vzhledem k tomu, že Čína nemá k dispozici jediný exemplář F-22, je toto postaveno na čisté fabulaci a možná počítačové simulaci, kdy člověk-pilot se zachová v krizi jinak než počítač. Jinak by též Čína musela tímto potvrdit rozsáhlou průmyslovou špionáž, což jistě nechce, pokud se nejedná ,,pouze o psychologickou operaci" tedy snahu zmanipulovat a znejistět soupeře.

,,Čínská J-20 byla inspirována rozmístěním F-22," uvedl Zhongping. ,,Čínští konstruktéři letadel použili Raptor jako soupeře a F-35 jako taktického oponenta, což jim pomohlo přijít s praktičtějším a schopnějším stíhacím letounem." Avšak rozmístění letounů je sice důležité v určité situaci, ale jejich přeskupení bylo, je a bude jen otázkou rozhodnotí velení a schopností logistiky. Takže vyvíjet letoun podle dislokace letounů protivníka se nezdá příliš důvěryhodné. Rozhodující jsou jeho takticko- technické schopnosti a podpora dalšími systémy, jako PVO, EW, kosmický a strategický průzkum a v neposlední řadě ekonomika země a vycvičenost osádek.

Nebyla uvedena ale žádná zmínka o tom, kolik schopností J-20 je výsledkem sklonu Číny k do očí bijícím intelektuálním krádežím a reverznímu inženýrství úspěšných zahraničních designů, zejména pokud jde o F-22 Raptor a F-35 Lightning II, ale i Rusové by mohli vyprávět.

Indické nově získané stíhačky Rafale nemají podle obou deníků žádné šance proti čínské J-20.

,,Čínští odborníci uvedli, že Rafale je pouze stíhačka třetí generace a nemá tedy velkou šanci proti stealth letounu J-20," uvádí se v článku Global Times, což bude patrně reakce na bývalého indického velitele letectva B.S. Dhanou, který řekl, že Rafale „mění hru a čínská J-20 se jí ani nepřiblíží.“

Čína má v oblasti poměrně zásadní problém, kdy v nedávné minulosti například při mezinárodním cvičení se zapojením thajských vzdušných sil jejich Gripeny JAS-39 C excelovaly, což vzbudilo enormní zájem čínských ozbrojených sil. Navíc filosofií Indie je zařadit do vzdušných sil tzv. těžkou platformu, tedy dvoumotorové letouny, a pak lehkou platformu, tedy jednomotorové letouny, kdy se stále kříží zájmy kvality zahraniční nabídky a investic do domácího obranného průmyslu. Čína není dominantním hráčem ve vzdušném prostoru Východní Asie, každopádně je zásadním faktorem v počtu letuschopných letounů různých generací.

,,Je všeobecně známo, že generační mezera ve stíhačkách představuje obrovský rozdíl, který nelze vyrovnat taktikou a počty v boji," oponuje indickému názoru Global Times s odvoláním na nejmenované vojenské pozorovatele. 

I zde však odborníci polemizují, nejmodernější samonaváděcí raketa odpálená z letounu ,,x-té" generace napáchá stejné škody jako raketa odpálená z letounu ,,Z-té" generace. Důležité je, jakou výbavu má letoun na palubě, nikoliv jeho design a rok zavedení do služby. Jak dlouho již slouží různé bombardéry nebo stíhací letouny východní i západní provenience je toho důkazem.

Přes technologické skoky ze strany Číňanů jsou zkušenosti jednou z oblastí, kde čínští piloti stále velmi ztrácejí a na rozdíl od USA a Indie, jsou jejich piloti bez zkušenosti s nasazením v bojovém prostředí. Poslední vzdušný boj zažili piloti Číny 13.ledna 1967, kdy se dvanáct komunistických stíhačů Mig-19 utkalo se čtyřmi tchajwanskými stíhači F-104 a dva komunističtí piloti šli potvrzeně k zemi, zatímco sestřel jedné F-104 je nepotvrzený.

Zdroj: warisboring.com, South China Morning Post, Global Times

Tagy