foto: The Drive, Joseph Trevithick
V minulém měsíci Lockheed Martin ukázal na vizuálních materiálech možnou podobu hypersonické střely HAWC. Je vyobrazena samostatně i pod křídlem letounu F-35, s nímž se výhledově počítá jako s hlavním nosným letounem.
Samotný vývoj hypersonické střely označované jako HAWC (Hypersonic Air-breathing Weapon Concept) žádným překvapením není. Zakázku o hodnotě necelé miliardy dolarů obdržel gigant Lockheed Martin od agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) už v minulém roce. Nyní tedy ukázal na výstavě Sea, Air, Space 2019 ve Washingtonu onu možnou podobu.
Cílem současného vývoje tedy ještě není dotáhnout střelu až do výzbroje, ale uskutečnit letové demonstrace. Během nich má dojít nejen k technickému výzkumu jednotlivých technologií a jejich ověření ale také k návrhům výrobních postupů. Zjednodušeně řečeno představuje celý projekt jakýsi odrazový můstek k případnému budoucímu zbraňovému systému.
Psali jsme
Letoun 5. generace Su-57 je trápí především problémy technického rázu, a proto se jeho zařazení do aktivní služby odkládá. Západní vojenští analytikové...
Střela HAWC je navrhována jako dvoustupňová. Urychlovací stupeň neboli booster jí má urychlovat na rychlost alespoň M = 5. Až následně totiž může efektivně pracovat samotný hypersonický pohon. Z toho důvodu se odhaduje i „cestovní“ rychlost střely někde mezi pěti až deseti násobkem rychlosti zvuku.
Nepředvídatelné a těžko sestřelitelné
Balistické rakety, respektive jejich hlavice sice dokáží doletět mezi kontinenty a vzhledem k vysokým rychlostem své cíle i zasahovat v poměrně krátkém čase. Obvykle a do určité míry letí právě po předvídatelné balistické dráze. Hlavice raket kratšího doletu navíc musí vzdorovat stále sofistikovanějším protiraketovým systémům. Rakety delšího doletu zase ztrácejí moment překvapení…
Oproti tomu hypersonické střely mohou v atmosféře podstatně více manévrovat a především létat po nepředvídatelných drahách. Ostatně z toho důvodu jsou vyvíjeny také pro původně balistické rakety, které slouží jako jejich nosiče ve smyslu urychlovačů. V případě využití letounu jako nosiče není dolet omezený množstvím vlastního paliva střely a ještě lépe lze připravit nečekaný a masivnější útok – ať už z hlediska toho, z jakého prostředku a odkud jsou vypouštěny i kratšího času na reakci. Za bonus můžeme považovat to, že většina současných protivzdušných systémů nedokáže proti hypersonickým střelám vůbec zasahovat.
Hledání cesty
Obecně se jako s nosičem pro hypersonickou střelu počítá s F-35, jakožto budoucím nejpočetnějším stíhacím letounem v amerických ozbrojených složkách obecně. Umístění pod křídla je vzhledem k rozměrů střely prakticky nezbytné. Dále se ale spekuluje i nad využitím dalších typů, mezi nimiž nechybí F/A-18 Super Hornet, P-8A Poseidon, či dokonce některé bombardéry.
Psali jsme
USAF bude v rámci rozpočtu pro rok 2020 nakonec požadovat peníze na nákup 8 letounů Boeing F-15X, o čtyři méně než původně.
Ostatně námořnictvo má v hypersonické střele HAWC spatřovat potenciálně zajímavou zbraň i proti námořním cílům. Možná i z tohoto důvodu jí Lockheed prezentuje na námořní variantě letounu F-35C. Přímo se tak nabízí spojitost s nutným zbrojením v Tichém oceánu, kde neustále narůstá vojenská síla Číny.
K prvnímu vypuštění střely HAWC by mělo dojít už v příštím fiskálním roce, který začíná letos v říjnu. DARPA vedle toho má zadala ještě jeden projekt pod iniciativou HSSW (High Speed Strike Weapon) a to TBG (Tactical Boost Glide), který řeší hypersonické vztlakové těleso. Společnost Raytheon ovšem měla dostat na jeho vývoj o něco méně finančních prostředků.
Autor: Michal Polák
Tagy