Lubomír Kovařík: Jedině český obranný průmysl je schopen zajistit obranyschopnost v rámci strategické nezávislosti českého státu

Po skončení Kulatého stolu SM a AOBP v rámci programu letošního veletrhu IDET 2023 v Brně jsme požádali o rozhovor předsedu Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky Lubomíra Kovaříka, jednoho z účastníků diskuse. Tématem bylo posílení ozbrojených sil České republiky v kontextu války na Ukrajině, maximální možná míra unifikace výstroje a výzbroje pro profesionální armádu, Aktivní zálohu i mobilizační rezervy, ale také překážky, které jsou kladeny do cesty rozvoje kapacit obranného průmyslu navzdory zřejmé potřebě co největší podpory Ukrajiny i rozvoje schopností vlastních ozbrojených sil.

video: youtube

V průběhu Kulatého stolu zazněla teze, že v současné bezpečnostní situaci je žádoucí poměrně významné posílení ozbrojených sil České republiky. Souhlasíte s touto tezí?

Bezesporu ano. Aktuální situace, zejména v návaznosti na to, co se děje na Ukrajině, ukazuje, že stávající armáda, jak v oblasti regulérní armády, tak v oblasti aktivních záloh by měla být posílena.

Řeč přišla také na to, že ozbrojené síly tvořené jednak profesionální armádou, jednak Aktivní zálohou, posléze mobilizační rezervou, by potřebovaly pro své efektivní nasazení a službu co možná jednotnou výzbroj, souhlasíte i s touto tezí?

Bezesporu. Není to jen o jednotné výzbroji pro všechny tyto složky. Je to o tom, že to je centrálně logisticky jednodušší, je to efektivnější, je to ekonomičtější, a zejména v okamžiku, kdy by se Aktivní zálohy vyzbrojené jiným druhem zbraní, dostávaly do regulérní armády, mohlo by to působit poměrně velké problémy. Takže jednoznačně souhlasím.

V neposlední řadě, jsme na IDETu 2023, tématem veletrhu je přirozeně kapacita obranného průmyslu, lze říci, že z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti dodávek je pro armádu zásadní a výhodně, aby právě výzbroj a výstroj v maximální možné míře získávala prostředky českého obranného průmyslu?

Myslím si, že je to dokonce nezbytné. Není to pouze o ekonomických dopadech investovaných peněz z rozpočtu České republiky zpátky do hospodářství České republiky, je to zejména o tom, že jedině český obranný průmysl je schopen zajistit obranyschopnost v rámci strategické nezávislosti českého státu.

Jste předsedou Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR, nemohu se nezeptat: V současné situaci se velmi hovoří o tzv. taxonomii EK, o problémech, kterým firmy obranného průmyslu čelí v oblasti bankovního sektoru. Jaké problémy stojí v cestě rozvoje kapacit obranného průmyslu v současné krizové situaci?

Narazil jste na to v oblasti financování, protože Evropská centrální banka dnes neposkytuje ten nejlepší prostor pro financování obranného průmyslu. To je jedna oblast problémů. Ta druhá oblast spočívá v tom, že vnímáme nutné, nezbytné zapojení, větší, maximální zapojení obranného průmyslu do tvorby strategických dokumentů České republiky, ať už je to bezpečnostní strategie, nebo následně obranná strategie. A samozřejmě narážíme i na kapacitní možnosti v rámci rozvoje obranného průmyslu. Ať už z pohledu dodávek strojního zařízení, tak z pohledu kapacitních možností lidského personálu.

Vláda České republiky nedávno prosadila ukotvení obranných výdajů ve výši 2 % HDP do zákona, je podle Vás tato míra výdajů dostatečná, a zase bych to navázal na současnou situaci, případně jestli můžeme očekávat, že do budoucna bude třeba na obranu vydávat větší prostředky?

Podle mého názoru to je minimální míra, nikoli maximální, a domnívám se, že dojde k nárůstu této 2% hranice výdajů na obranu.

Tagy