Lubomír Metnar: Těžká brigáda potřebuje Leopardy 2A8. Armáda zásadně posílit pozemní PVO

Lubomír Metnar: Těžká brigáda potřebuje Leopardy 2A8. Armáda zásadně posílit pozemní PVO
Autor fotografie: redakce
19 / 01 / 2025, 10:45

Po 47. schůzi výboru pro obranu jsme požádali o rozhovor předsedu výboru a exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO). Kromě čerpání obranného rozpočtu jsme se ptali také na osud akvizice tanků Leopard 2A8, problematiku náborů a personálního stavu armády i ambice v oblasti pozemní PVO.

MO vyčerpalo loňský rozpočet mj. a do velké míry především proto, že navýšilo splátky na letouny F-35. Co tento krok podle vás přinese pozitivního a co ministerstvu vyčítáte?

Nedomnívám se, že to ryze naší armádě přinese něco pozitivního. Mám na mysli těch 10 miliard, a celkově 26 miliard, které rezort poskytl na zálohy na F-35, a řeknu vám proč. Není to tak dlouho, před dvěma měsíci, vznikl dopis náčelníka generálního štábu o budoucnosti akvizice tanků. Dnes tedy paní ministryně potvrdila, že Česká republika zájem o nákup Leopardů 2A8 stále má, tedy aby se tyto tanky pořídily a dobudovala se těžká brigáda. Ve významných projektech se má pokračovat, jen údajně přepočítávají prostředky.

To ale nic nemění na faktu, že některé strategické projekty, i v rámci protivzdušné obrany, a dobudování našich závazků, jsou v KVAČRu odsunuty za rok 2030 a další až k roku 2035. A já se skutečně nedomnívám, že navýšení záloh na F-35, přinese armádě něco pozitivního. Samozřejmě chápu, proč to ten rezort udělal. Protože kdyby tu zálohu nenavýšili, tak opravdu nedosáhnou plnění závazku 2 % HDP. A to by bylo politickou prohrou vlády, a já to vnímám jako jejich PR. Když to sečtu, vychází pro mě z toho politikaření na úkor armády.

Zmínil jste téma překvapivého zjištění, že podle Generálního štábu hrozí nedostatek prostředků na nákup moderních tanků Leopard 2A8. S Vaší zkušeností ministra obrany, máte přesnější představu o tom, jak tak zásadní rozpor v řádu desítek miliard u strategického projektu, o kterém se mluví tak dlouho, může mezi MO a GŠ vzniknout?

Neznám detaily celé situace, kromě toho, co se objevilo v médiích, a budu tedy spíše spekulovat a zůstanu v poloze úvahy. Opravdu takovou představu nemám. Trochu odbočím. Na základě požadavků armády by měla politická garnitura pomáhat v budování schopností, které armáda na základě odborných stanovisek požaduje, aby tak maximálně přispěla k obranyschopnosti republiky. A opravdu si rozpor mezi ministryní a náčelníkem generálního štábu nedovedu vysvětlit. Ty tanky jsou toho konkrétním důsledkem. Dnes byl tento spor trochu otupen a ministryně potvrdila, že zájem o tanky trvá, ale to nic nemění na tom, že ten dopis vznikl a projekt Leopardu 2A8 měl být z důvodu nedostatku prostředků odložen.

Druhým příkladem je nákup středních transportních letounů C-390, který si podle mých informací prosadila civilní část rezortu. Dozvěděl jsem se, že vojáci to neměli mezi svými prioritami, ačkoli nákup v KVAČRu je, ale není v Capability Targets a NATO jej po nás nepožadovalo. Transportní letouny přece máme. V CT je MEDEVAC, a tuto schopnost stávající letouny CASA naplňují. Tyto rozpory jsou pro mě prostě nepochopitelné. Nepovažuji atmosféru v rezortu za dobrou, o čemž ostatně svědčí průběh schůze výboru, kdy byla moje kritika ministryně obrany a současné vlády vykládána jako útok proti úředníkům. To jednoznačně vylučuji.

Leopard 2A4 AČR

Bylo pořízeno 14 dalších tanků Leopard 2A4, a armáda jich tak bude mít spolu s darovanými již 42. Může se nyní přes ujištění ministryně obrany o trvajícím zájmu o moderní tanky stát, že v kombinaci s tvrzeným nedostatkem prostředků se řekne, že tím pádem máme splněno a tankový prapor přezbrojený? Bylo by to přijatelné?

Já teď asi nemohu vyloučit vlastně nic. Paní ministryně nás ujistila, že zájem o nákup tanků Leopard 2A8 trvá, a že na toto téma hovořila s ministrem Pistoriusem, ministrem obrany SRN. Ale vyloučit dnes při tom zmíněném rozkolu v rámci rezortu, a nemohu to nazvat jinak než jako chaos ve vrcholném vedení, opravdu nelze nic. Otázka tanků se mi tedy těžko hodnotí a uvidíme, jak se bude dále vyvíjet. Jsme nyní v období, kdy končí Capability Targets 2021 a v letošním roce bychom měli být seznámeni s CT 2025, které se na alianční úrovni finalizují. Pokud jde o tanky jako takové, nejsem odborník na výzbroj tankového praporu. Jen uvedu, že jsem poněkud rozpačitý z množství těch starších Leopardů 2A4, a důraz by skutečně měl být položen na moderní výzbroj a na verzi 2A8.

Dlouhodobě kritizuji úroveň komunikace rezortu obrany. Ministerstvo dobře vědělo, že generální štáb vznesl nějaké námitky, ale my ve výboru jsme se o tom dozvěděli až z tisku. Nevím, proč rezort nekomunikuje a nechává situaci dojít do stádia, kdy informace nemáme ani my jako opoziční poslanci, ale hovořil jsem i s některými koaličními poslanci, a také ty informace neměli. A nejen o tancích, ale ani dnes probírané otázky k prosincovému čerpání rozpočtu. A samozřejmě ty informace pak nemá ani veřejnost.

Leopard 2A8 na Eurosatory 2024

Nastupující americký prezident hovoří o hranici 5 % HDP, což by byl enormní nárůst. Zřejmě by to znamenalo zásadní zvětšení armády. Ale ruku v ruce s tím přicházejí problémy - obrovsky zvýšená poptávka na světovém trhu zvedne ceny. Jak vy tu jeho výzvu vnímáte? A co s výdaji na obranu může udělat žádoucí konec války na Ukrajině? Neklesne zásadně vůle zejména evropských států na obranu přidávat? Jaké to může mít konsekvence?

Nedomnívám se, že by vůle investovat do obrany s koncem války na Ukrajině měla klesnout. Válka na Ukrajině nám ukázala prázdná místa v naší obraně, kdy jsme si po x desetiletí vybírali tzv. mírovou dividendu. Škrtaly se peníze, na prvním místě u armády, a to mělo dopad i na kapacity obranného průmyslu. Ukázalo nám to obrovské nedostatky, které tento přístup způsobil. A tato zkušenost nyní zabrání tomu, abychom se k této špatné praxi v nějakém dohledném časovém horizontu vrátili. Svět se mění každým rokem, mezinárodní bezpečnostní situace se nelepší. Nově nastavený přístup v budování schopností, podpora obranného průmyslu i třeba tlak na bankovní sektor, který se stále v určitých ohledech zdráhá obranné projekty financovat, ukončením války na Ukrajině nezmizí.

Buďme ale realisté. Jestliže 2 % HDP je asi 160 miliard korun, a mluvit o pěti procentech znamená 400 miliard korun, a to v podmínkách České republiky vnímám jako zcela nerealistické. Navýšení o jeden procentní bod si představit dovedu. I premiér Fiala se měl vyjádřit, že v horizontu let by k tomu mohlo dojít. Armáda musí vědět, kolik peněz potřebuje. A musíme to umět v první řadě efektivně vynaložit, aby se to projevilo reálně v jejích schopnostech. A musí to být vyargumentované a zdůvodněné veřejnosti. I proto je dnes debata o nějakých částkách nad 2 % HDP zatím spekulativní.

Apel ze strany záhy jmenovaného prezidenta Trumpa vnímám spíše jako dlouhodobý ve směru evropských zemí, které dosud neplní ani ta 2 % HDP. To je v rámci Aliance stále třetina států. Prezident Trump říká 5 %, a myslím, že vznikne konsenzus plnění kolem 3 % HDP. Pobaltské státy to již plní, Spojené státy to plní, Řecko, a Polsko, které vydává nad 4 % HDP. K tomu je ale třeba říci, že Českou republiku nemůžeme s Francií, Německem nebo Polskem srovnávat. Polsko má ambici vybudovat největší evropskou armádu, a takovou ambici my nemáme. Zcela klíčové je efektivní vynakládání dostupných prostředků pro zajištění obranyschopnosti. Platí například podle expertů neměla být frontovou zemí. Tomu je třeba přizpůsobit specifika při plnění úkolů a budování schopností.

Velkým tématem i v souvislosti s akvizicemi jsou nábory - je to provázané. Moderní techniku by měl mít kdo obsluhovat, a zároveň moderní technika je jedním z prvků, které mohou přitahovat zájemce o službu v ozbrojených silách. Měl by se rezort odhodlat k zásadní reformě přístupu k odměňování vojáků a perspektivám služby? Co je podle vás třeba udělat, a co lze s rozpočty ve výši 2 a více procent HDP udělat? Aby stávající vojáci neodcházeli předčasně ze služby, aby přijatí noví vojáci vydrželi a neodcházeli po krátké době zbaveni iluzí?

Velmi dobré otázky, velmi složitý problém. Nebudu ve své odpovědi jen kritický a nabídnu svůj pohled na možné řešení. Ale na úvod musím říci jednu věc, a zdůrazňuji, že jde o kritiku směrem k vládě, nikoli k úředníkům. Vláda schválila zákon o vojácích z povolání. Již při jeho přijímání na úrovni vlády zaznívaly nejen z vnitra, ale i z financí obavy, že dojde k vytvoření nerovnosti mezi armádou a ostatními bezpečnostními složkami. Obranyschopnost a vnitřní bezpečnost jsou přitom, a říkám to dlouhodobě, spojené nádoby. Vzniklou nerovnost bude muset narovnávat ještě tato vláda, případně určitě příští vláda. Nebudeme-li zodpovědně přistupovat k oběma oblastem bezpečnosti, tedy k armádě, a bezpečnostním sborům, nikdy naše bezpečnostní strategie nebude kvalitně fungovat.

O navýšení benefitů pro vojáky lze samozřejmě vést diskusi, a témat je tam celá řada, a je zřejmé, že s podmínkami pro vojáky je třeba něco dělat. A abych jen nekritizoval. Problémem je nedostatek vojáků v armádě. Přichází nová technika a hrozí, že než se noví vojáci vyškolí, bude nedostatek personálu. Řešení, který nabízím, je postaveno na třech pilířích. První pilíř spočívá ve změně náborového systému. Ten je třeba zjednodušit a odbyrokratizovat. A nejdůležitější je, jej na základě zjištění a analýz, které máme k dispozici, systém více individualizovat podle požadavků nově přicházejících vojáků. Aby se zohlednil například zájem vojáka sloužit v jeho regionu. Dále je třeba do systému vnést tzv. příklady dobré praxe, tedy systémů, které lépe fungují v zahraničí, týkajících se například budování teritoriálních jednotek.

Druhým pilířem jsou legislativní změny, jak o ní právě diskutujeme. Cílem je udržet ve službě stávající vojáky. A třetím pilířem je navýšení finančních prostředků, aby byly platy, zejména v nižších hodnostech, konkurenceschopné na trhu práce a porovnatelné s finančním ohodnocením v zahraničních armádách. Změny musejí být v tomto ohledu mnohem zásadnější a komplexnější – pouhá novelizace zákona o vojácích z povolání nic neřeší.

Vrátíme-li se ke konkrétním modernizačním projektům, zmiňujete pravidelně problém odložených akvizic. Kritická je situace zejména v oblasti protivzdušné a protidronové obrany a schopnosti C-RAM. V kapitolním sešitě je za asi 2,5 miliardy uveden projekt kolového obrněného vozidla VSHORAD. Neměla by být obrana v tomto směru a i v reflexi zkušeností z Ukrajiny mnohem ambicióznější?

Jsme stále u tématu financování obrany a efektivního čerpání prostředků. KVAČR 2035 skutečně některé významné projekty odkládá k letům 2030 a 2035. Zpětná vazba z konfliktu na Ukrajině je zřejmá. Největší poptávka je po protivzdušné obraně a munici. My v České republice jako bychom to neslyšeli a jdeme jinou cestou. Místo toho, abychom začali budovat vícevrstvou kvalitní protivzdušnou obrany České republiky, klíčové projekty odsouváme. Na letouny F-35, které budou operačně nasaditelné v roce 2035, navyšujeme zálohy, ale projekty pozemní PVO nerealizujeme a odkládáme. Strategické dokumenty schvaluje vláda, obranný rozpočet a jeho čerpání rovněž schvaluje vláda. A vůči vládě jsem tedy v tomto ohledu velmi kritický.

Tagy článku

-->