Lumír Němec: Pokud vojáka propustíme po 14 letech, stát mu nemusí nic platit – a o to často jde

Lumír Němec: Pokud vojáka propustíme po 14 letech, stát mu nemusí nic platit – a o to často jde
14 / 03 / 2020, 12:00

Jedním z aspektů, které hrají roli při rozhodování o profesionální kariéře vojáka je vědomí toho, že pokud odsloužíte v armádě 15 let, máte nárok na výsluhový příspěvek. Výše výsluhy je různá a záleží na více faktorech, jako odsloužená délka služby nebo výše příjmu. Každopádně víte, že na tento příspěvek budete mít nárok a počítáte s tím, že až jednou odejdete do civilu, budete mít nějakou jistotu, která vám pomůže do „nového“ startu. Výsluhový příspěvek je běžný ve všech vyspělých armádách, kterým stát kompenzuje vysloužilým vojákům službu vlasti.

Být vojákem neznamená chodit na 8 hodin do práce, ale znamená to mnohem více.  Trávíte čas mimo domov na různých vojenských cvičeních, můžete být kdykoliv povolán do služby a poslán na druhý konec republiky mimo své pracoviště, můžete být poslán do zahraničních bojových misí. Můžete být vážně zraněn nebo zabit. A to je jenom část povinností, které vojáci musí plnit. Být vojákem není pouze zaměstnání. Být voják je způsob života. Ti co se rozhodnou jít do armády pouze kvůli penězům, velmi často skončí v krátké době po nástupu do služebního poměru. Na druhou stranu ti, kteří se rozhodnou, že se vojenskému způsobu života přizpůsobí, budou řádně plnit své povinnosti a neudělají „průser“, počítají s tím, že mají zajímavé a slušně placené zaměstnání, s kariérním růstem, sociálními jistotami, a že nemohou být bez udání důvodu vyhozeni na ulici. Bohužel to tak úplně není. Některým zkušeným vojákům s dlouholetou praxí a dobrými výsledky nejsou závazky prodlužovány a to bez sdělení důvodu, proč se tak stalo.

Podle vyjádření MO „Při prodlužování služebních závazků armáda posuzuje několik věcí, nejde tedy jen o výsledky ve službě. „Vychází se jednak z podkladů o průběhu služby, zohledňuje se ale také celá řada dalších aspektů a informací, které s výkonem služby nemusí mít přímou souvislost a které nemůžeme blíže specifikovat.“ Když se pak snažíte nějakými vedlejšími cestami zjistit, proč se tak děje, tak je vám pod rouškou tmy na odlehlém místě v parku sděleno, že ty důvody jsou závažné, ale vojákům se sdělit nemohou.

Otázkou zůstává, proč voják nemůže znát důvod na jakém základě mu nebude prodloužen závazek. Odpověď je ale velmi jednoduchá, když bude znát důvod, tak se může bránit a podat odpor proti tomuto rozhodnutí nebo jej napadnout žalobou. A někdy ty důvody mohou být opravdu kuriózní. Pamatuji si případ, kdy vojáci u nejmenovaného útvaru museli povinně chodit do bazénu. Zde byla utajeně prováděna kontrola těla, jestli nemají extrémistické tetování a několika příslušníkům armády pak skutečně nebyli prodlouženy závazky. Samozřejmě bez udání důvodu, ale vědělo se, že tím faktickým důvodem je nevhodné tetování, které sice nebylo na první pohled vidět, ale odpovědní úředníci armády mají oči všude. Osobně si myslím, že více než tetování nebo návštěva koncertu kapely Ortel, je důvodem pro neprodloužení závazku ekonomický faktor. Pokud vojáka propustíme po 14 letech, tak mu nemusí stát nic platit. Na jeho místo nastoupí nováček, který bude brát jeho plat a stát ušetří finanční prostředky za výsluhu pro veterána.

Každopádně je to lumpárna. Člověk se stane vojákem, opustí svou původní profesi a plně se věnuje tomu, aby byl dobrý voják. A pak se vám po 13 letech v armádě může stát, že navštívíte koncert nevhodné skupiny nebo si někdo váš nepovedeně vytetovaný klikyhák na stehně vyloží jako kubistický portrét Hitlera a vy se ocitnete na ulici. Ke své původní profesi se po tolika letech vrátíte těžko, a to že jste špičkový výsadkář specialista, se zkušenostmi v zahraničí, v civilu také nikdo neocení.  Po celý zbytek života si pak nesete křivdu, že jste byl potrestán a ani nevíte za co.

 

Autor: Lumír Němec

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace