M-346 v Polsku: Další letouny i úvahy nad pořízením bojové varianty

M-346 v Polsku: Další letouny i úvahy nad pořízením bojové varianty
Autor: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: M-346
09 / 03 / 2018, 11:00

Jak už Security magazín informoval, polské letectvo v současné době přebírá osm pokročilých cvičných letounů M-346. Navzdory údajným problémům s termíny však má Ministerstvo obrany uvažovat o dokoupení čtyř až osmi dalších strojů. Spekuluje se také nad tím, že by bojová varianta M-346FA mohla alespoň částečně nahradit zastarávající Su-22.

Polští piloti stále ještě cvičí především na starších PZL TS-11 Iskra domácí výroby a turbovrtulových PZL-130, u nichž je plánována modernizace. Pokročilý výcvik však už mají do budoucna zajišťovat nové cvičné proudové letouny Alenia Aermacchi M-346 Master, kterých si Polsko v roce 2013 objednalo osm.

Už koncem minulého roku však některá média přinesla zprávu o úvaze nad pořízením dalších čtyř M-346 s opcí na další čtyři. Polsko by tak mohlo celkem dokoupit dalších osm letounů a rozšířit tak celkový počet tohoto typu ve svém letectvu na šestnáct.

M-346 ve zkratce

M-346 byl původně vyvíjen jako pokročilý cvičný / lehký bojový letoun společně s ruským Jakem-130 do roku 2000, než bylo italsko-ruské partnerství ukončeno. Italové následně vyplatili technickou dokumentaci a vývoj svého M-346 dokončili sami. Svůj první let si pak nový letoun odbyl zanedlouho, v roce 2004.

psali jsme: Poľsko plánuje nákup talianských cvičných lietadiel

O M-346 se obecně hovoří jako o jednom z nejpokročilejších současných cvičných proudových letounů. O jeho kvalitách ostatně nejlépe vypovídá jejich akvizice izraelským letectvem, které jimi v počtu třiceti strojů po více než čtyřicetileté službě nahrazuje letouny McDonnell Douglas A-4H/N Skyhawk. Krom toho se pro M-346 rozhodlo domácí italské letectvo, letectvo Singapuru a samozřejmě Polsko.

O pohon M-346 se stará dvojice pohonných jednotek Honeywell F124-GA-200 s tahem po 28 kN. Maximální hmotnost letounu činí 9 500 kg, z čehož 2 t může tvořit výzbroj a zhruba 2,9 t palivo. Dolet se pak pohybuje na hranici 1 981 km, s trojicí přídavných nádrží pak až 2 722 km.

Vzhledem k dobrému poměru tahu vůči hmotnosti M-346 vyniká manévrovatelností a na svou třídu poměrně vysokou rychlostí. Bez výzbroje má dokonce dosahovat rychlosti M = 1,15 s tím, že letová obálka umožňuje dosáhnout maximální rychlosti M = 1,2. S výzbrojí pak má dosahovat maximální rychlost 1 059 km/hod.

Zajímavé také je, že Leonardo nabízí M-346 dokonce v upravené variantě T-100 v programu T-X, v rámci něhož hledá americké letectvo náhradu za cvičné proudové letouny T-38 Talon.

Bojová varianta M-346

Alenia Aermacchi nabízí krom základního cvičného letounu také specializovanější varianty letounu. Jednou z nich je M-346 LCA (Light Combat Aircraft), který byl už v letech 2015 nabízen Polsku jako náhrada za zastarávající Su-22 sovětské výroby. Není proto divu, že podobné úvahy existují i s „bojovou“ variantou M-346FA (Fighter Attack).

M-346FA (Fighter Attack) je jak již název napovídá stíhací-útočnou variantou letounu a podle samotného výrobce představuje další evoluci varianty M-346FT (Fighter Trainer) schopné přepínání mezi cvičným a bojovým režimem. M-346FA umožňuje nést celé spektrum i neřízené munice proti pozemním, vzdušným i námořním cílům umístěné až na sedmi závěsnících. Není proto divu, že letoun už první pohled působí už jak skutečný bojový letoun.

Zajímavé je, že v případě M-346FA provedli konstruktéři celou řadu změn snižujících radarovou viditelnost. Konkrétně mělo dojít ke změně nasávání do motorů, kam byla implementována mřížka snižující odrazivost od jeho lopatek. Dále došlo na přední části letounu a náběžných hranách křídel k aplikaci nátěru absorbujícího radarové záření.

M-346FA jako náhrada za Su-22

Svým způsobem by tak mohl být M-346FA částečnou náhradou za polské Su-22 – vzhledem k nákladům na pořízení, ekonomičnosti provozu i faktu, že Polsko bude i tak dost možná provozovat dvanáct nebo dokonce šestnáct těchto letounů ve cvičné variantě.

psali jsme: VIDEO: Tohle dokážou ruské letouny páté generace Su-57

S úvahou přichází také přední polský armádní server Defence24, který zmiňuje jako široké spektrum podporovaných zbraňových systémů tak možnost nahrazení Su-22 v roli blízké podpory pozemních vojsk. Správně také poukazuje na fakt, že lehčí bojový letoun nemůže nadzvukový bojový letoun plně nahradit – to ovšem nemusí být žádnou nevýhodou M-346. Přínos polských Su-22 byl ostatně i v tom, že ulehčovaly F-16 v plnění některých rolí.

Ve hře více variant

Polsko přitom chce společně s Su-22 nahradit také frontové stíhací letouny MiG-29. Výběrového řízení se má zúčastnit celkem pět typů letounů: švédský JAS-39 Gripen, americké F-16, F-35 a F/A-18 i evropský Eurofighter Typhoon. Právě o nejnovější F-35 byl dlouhodobě pokládán za budoucnost polského letectva, nicméně jeho šance má srážet ekonomická náročnost. Polské letectvo proto klidně může uvažovat o tomto letounu až ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Ve hře tak zůstává jak pořízení dalších F-16 nebo jiného stíhacího letounu 4,5 generace. Vyloučit však nemůžeme ani pořízení menšího počtu víceúčelových nadzvukových stíhacích letounů a jejich kombinaci právě s pořízením lehčích bojových letounů jako je právě M-346FA.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

Autor: Michal Polák

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace