Stalinův relikt M-46 s Kimovou municí na Ukrajině, chce Rusko globální konflikt?

Stalinův relikt M-46 s Kimovou municí na Ukrajině, chce Rusko globální konflikt?
Autor fotografie: Levvuori / Wikimedia Commons / Free license|Popisek: Finské M-46
28 / 06 / 2024, 08:45

Dělo zažilo válku ve Vietnamu, Šestidenní válku, ale obzvlášť s proslulou severokorejskou municí stále střílí. Nevadí, že zbraň ohrožuje operátory a civilní obyvatelstvo. Hlavně, že má Putin čím krmit válečnou hydru.

Polní kanón je ráže 130 mm, což je dnes ráže nepoužívaná ani v ruské armádě, která většinou představuje 152 mm. Ruské sklady se zřejmě vyprázdnily, tak je třeba požádat strýčka Kima o pomoc. Severní Korea disponuje obrovským množstvím muzeálních systémů včetně aktivních T-34, ale hlavně, že má jaderné zbraně. Vrána k vráně sedá a Kreml s Putinem už prakticky nemůžou klesnout hlouběji. Severní Korea je nejtvrdší diktaturou neostalinistického typu s totálně zuboženým obyvatelstvem, které žije v největším koncentračním táboře světa. Rusům je to jedno, zvou severokorejský tým do KHL a Vladimir s Kimem jsou takřka nejlepší přátelé. Vztahy mezi oběma muži jsou tak dobré, že zřejmě dojde k nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině. Situace je tristní. 

M-46 jako Kimův relikt na Ukrajině

 

Po tancích T-54/55 nastupuje ještě starší polní dělo M-46. Podle WPtech byly tyto systémy staženy z výzbroje sovětské armády v 70. letech dvacátého století. Zřejmě došlo i k postupné likvidaci beznadějně prošlé munice, která se přestala vyrábět. M-46 bylo vystřídáno systémem 2A36 Hyacint-B. Dělo si našlo cestu do Číny pod označením Type 59 a odtamtud zřejmě do Severní Koreje. Vzhledem k tomu, že dynastie Kimů je spořivá a nikdy se harampádí nezbavuje, má zřejmě narozdíl od Rusů munice do stařičkého děla dost. Strýček Putin přece potřebuje pomoc ve své svaté válce za vymýcení nacismu na Ukrajině

Vůbec nevadí, že severokorejská munice je až z padesáti procent poruchová, ohrožuje zřejmě samotné operátory a hrozí výbuchy v prostoru civilních cílů. Hlavní totiž je, že M-46 stále střílí. Vývoj stroje začal v roce 1946 a sériová výroba probíhala v letech 1951 až 1971. Tažené dělo váží téměř osm tun a potřebuje obsluhu osmi mužů. Úsťová rychlost činí přeci jen slabších 930 m/s. Kadence je šest až sedm ran za minutu a zhruba 70 výstřelů za hodinu. Dostřel se standardní municí činil 27 kilometrů, se speciální střelou Frag-HE ERFB-BB až 38 000 metrů. Velmi solidní údaj na svou dobu. Jakým druhem střel však disponují Severokorejci je těžké odhadovat. 

Kimovo a Putinovo šílenství 

 

Systém má protitankový zaměřovač a pevná mířidla, což je důvod velkého množství mužů nutných pro obsluhu stroje. S dělem je totiž třeba manipulovat neustále. Součástí M-46 je panoramatický periskopový zaměřovač pro nepřímou palbu. Střely byly původně tříštivé, průbojné, kouřové, osvětlovací a chemické. Dělo bylo poprvé zaregistrováno v roce 1954 na přehlídce v Moskvě. Izraelci ho dokonce modernizovali na ráži 155 mm a čínské NORINCO také. Takto upravené pochopitelně stále střílí, takže je systém nadále ve výzbroji řady zemí jako je Kambodža, Bangladéš, Angola nebo třeba Alžírsko

M-46

Bratrství mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem je tak daleko, že severokorejský diktátor zřejmě deklaroval nasazení tří až čtyř brigád v konfliktu na Ukrajině. Pokud je informace pravdivá, jedná se o zcela bezprecedentní krok vládce Kremlu. Kimovi je jedno, že se jeho vojáci stanou potravou pro děla, ale nad Putinem už zůstává rozum stát. Na západě se v poslední době stále více spekuluje o nasazení vojáků NATO na Ukrajině. Zároveň ovšem mají všichni obavy z další eskalace konfliktu a plnohodnotného zapojení západu ve válce. 

Oficiální nasazení severokorejských vojáků ve “speciální operaci” by prakticky legitimizovalo případný nástup Aliance. Vynecháme-li zrůdnost Kimova režimu, Putin už prakticky nemůže hlouběji klesnout. Jaký by však nasazení M-46 a vojáků ze Severní Koreje mělo vlastně význam? Kreml už nemá kde brát vojáky ani dělostřelectvo? Zešílel už tak, že si říká o nasazení sil NATO? Třeba Lotyšsko deklarovalo, že by na Ukrajinu neváhalo své vojáky poslat jako službu v zázemí pro uvolnění ukrajinských sil na frontu. Finové přemýšlejí podobně. Celá situace se však nelíbí největšímu ruskému spojenci, Číně, která považuje Severní Koreu za svou doménu. Chápe vůbec diktátor z Kremlu, že už si opravdu zahrává s ohněm?  


 

Tagy článku

-->