foto: Marines / Flickr/M88A2 Hercules
Tragédie v Litvě se stala v klíčovém vyprošťovacím vozidle americké armády M88A2 Hercules. Šedesátitunový kolos zřejmě zajel do bahna jako nůž po másle.
Podle Army Technology je M88A2 obrněné vyprošťovací vozidlo používané při záchranných misích na bojišti. Význam těchto obrněnců se v poslední době ukázal při konfliktu na Ukrajině, kde Kyjev primárně používá německé Bergepanzer 2, ale podle anglické Wikipedie má k dispozici i osm kusů M88 Hercules, z nichž podle Oryxu byly dva M88A1 zničeny a jeden ukořistěn ruskými jednotkami. Jeden M88A2 byl poškozen a opuštěn. Ve válce na Ukrajině při nedostatku obrněných vozidel obránců se znovu jasně ukázala důležitost vyprošťovacích vozidel, která jsou v neustálé permanenci. Koneckonců ztráty M88 hovoří samy za sebe.
M88A2 Hercules klíčovým těžkým vyprošťovacím vozidlem
M88A2 je aktuálně nejmodernější těžké vyprošťovací vozidlo v americké armádě. M88A3 je v testovací fázi. V základu se ovšem jedná o systém z roku 1961. Současným výrobcem je BAE Systems. Hercules splňuje požadavky americké armády na obrněnec, který bezpečně provádí vlečné, navijákové a vyprošťovací operace ve válečných zónách. Konstrukce byla navržena tak, aby zvládla i velmi těžké MBT M1A1 a M1A2 Abrams. K zavedení došlo v roce 1997 a M88A2 Hercules byl nasazen v Perském zálivu a Kosovu. Vozidlo disponuje převodovkou XT-1410-5A, která je třístupňová dopředu i dozadu. Obsluhu činí velitel, operátor a mechanik. V Litvě ovšem zmizeli čtyři vojáci.
Nutnost vzniku M88A2 Hercules
M88A2 byl vyvinut tak, aby poskytoval o 55 % větší sílu při navíjení, o 40 % větší zvedací sílu a o 25 % více tažné síly s tím, že bylo zesíleno i pancéřování oproti předchůdci. Korba by měla poskytovat ochranu proti protipěchotním minám, střepinám dělostřelectva, palbě z ručních zbraní a 30mm kanónům. Celkově se asi není co divit. Váha Herkulesu je 63,5 tuny. Značnou část váhy ovšem tvoří vzduchem chlazený vznětový motor V12 se dvěma turbodmychadly o jmenovitém výkonu 1 050 koní. Vozidlo má nádrž na 1 563 litrů paliva s maximální rychlostí 48 kilometrů za hodinu na silnici.
Příčina vzniku M88A2 Hercules spočívala v nespokojenosti US Army s jeho předchůdcem. Rychlost tažení M1A1 Abrams byla pod deset kilometrů za hodinu. Systém měl celkově nedostatečný výkon. Mezi hlavní nedostatky současného vyprošťovacího obrněnce patří vysoká míra poruch navijáku a obavy ze ztrát trakce při tažení Abramsů ve svahu v blátivých a mokrých podmínkách. Systém je exportně velmi úspěšný a ve všech variantách bylo doposud vyrobeno téměř 1 700 kusů. Na pravidelném cvičení NATO v Litvě, kde se podle Forbesu nachází stovky amerických vojáků, sjel Hercules zřejmě do pětimetrového bahna.
Co se stalo v Litvě
Zatím ještě není zcela jisté, zda se čtyři američtí vojáci skutečně nachází v utopeném M88A2 a podle foxnews.com probíhá patrací akce, které se účastní vojáci z Polska, USA a Litvy. Vzhledem k velmi obtížnému terénu se doposud Hercules nepodařilo vyzvednout z pětimetrové hloubky. Na místě jsou i vrtulníky s termovizí. Záchranáři jsou nuceni odvádět z místa události vodu a bahno. Oblast kolem lokality je zalesněná s bažinami a podobná prostředí na Aljašce. Povětrnostní podmínky jsou také podobné, což z lokace činí náročný výcvikový prostor pro armádní personál.
Vojáci patřili k 1. brigádě a 3. pěší divizi. Zatím je obtížné predikovat, co se stalo. S největší pravděpodobností se pohybovali v rámci cvičení v neznámém terénu a neodhadli situaci. Otázka zní, proč byli čtyři, když na obsluhu M88A2 Hercules stačí jen tři. Je dost pravděpodobné, že jsou mrtví a záhadou je, proč se alespoň jeden z vojáků nedostal z obrněnce ven. V každém případě by média neměla případ příliš rozviřovat a za každou cenu hledat viníka, pokud někdo udělal opravdu chybu, armáda si ho najde. Jde o armádní cvičení, kde je vždy jistá míra nebezpečnosti. US Navy před druhou světovou válku v Pacifiku vždy cvičilo v ideálních podmínkách a případná smrt námořníka byla intenzivně řešena. Japonci dělali pravý opak a prvních půl roku to bylo hodně vidět.
Tagy