ANALÝZA: Má Rusko schopnost obsadit celou Ukrajinu a existuje účinná strategie na jeho vytlačení z okupovaných území?

ANALÝZA: Má Rusko schopnost obsadit celou Ukrajinu a existuje účinná strategie na jeho vytlačení z okupovaných území?
Autor fotografie: Mvs.gov.ua, CC BY 4.0
08 / 04 / 2022, 09:00

Konflikt na Ukrajině má dalekosáhlé dopady. Situace má mnoho rovin a úhlů pohledu. Je nutno si uvědomit, že boj mezi Ruskem a Ukrajinou není záležitostí této invaze, ale postupné eskalace počínající v r. 2014 anexí Krymu, následně podporou separatistů a vytvoření Doněcké a Luhanské lidové republiky a vyvrcholením vojenskou agresí jednotkami ruské armády. Ruská armáda zatím nasadila snad vše, co má v arzenálu kromě dálkových bombardérů, balistických střel odpalovaných z ponorek a kosmických zbraní.

Od roku 2015 čelí Ukrajina různým kybernetickým útokům, jež způsobily „blackout“ elektrické rozvodné sítě a následkem toho bylo 225 000 lidí bez elektřiny. Následovaly útoky na počítačové sítě v globálním měřítku, jež způsobily miliardové škody. Jako pachatel bylo označeno Rusko prostřednictvím útoku označeného jako NotPetya. V únoru 2022 v době zahájení invaze byly zablokovány vládní weby včetně ministerstva obrany a vnitra, online bankovnictví a další pro vládu pracující organizace.

Dlouhodobě se hovořilo o východní Ukrajině jako proruské, a to vzhledem k dominantní ruštině a pravoslaví, kdežto západní byla více nacionalisticky založená a katolická. Ruské vedení si zřejmě představovalo projížďku východní Ukrajinou na vojenské technice a případnou eliminaci jednotek jako pluk Azov bez konfliktu s ukrajinskou armádou. ,,Denacifikace“ Ukrajiny a jasná vojenská agrese však Ukrajince sjednotila bez ohledu na náboženství a místo narození, byť nyní s ruskými jednotkami bojují převážně východo-ukrajinské jednotky a vojáci nebo dobrovolníci, tedy ti „proruští“.

Kremelští plánovači, kteří předpokládali lehkou cestu, zcela podcenili ochotu Ukrajinců hájit nezávislost, a zde se nejedná jen o plánovače, ale i selhání GRU a FSB, tedy vojenské rozvědky a civilní kontrarozvědky, jež zodpovídá za tzv. „blízké příhraničí. Civilní rozvědka SVR působí ve vzdálenějších destinacích. Útokem ze severu z Běloruska, z východu na Charkov a z jihu ze separatistických republik a Krymu bez náležitého předzásobení a vytvoření logistických tras došlo k vyčerpání útvarů na přední linii, kdy dochází palivo, potraviny a munice, taktéž výstroj pro různé klima a balistická ochrana. Navíc nečekaně narůstají ztráty na životech i technice.

Z ruské strany stále více zaznívá, že potřebují dosáhnout nějakého vítězství nebo zisku, a to s paralelně probíhajícími jednáními v tureckém Istanbulu. Ale v rámci snahy obklíčit východní Ukrajinu ruská armáda nemá šanci vzhledem k přepjetí sil a logistiky. Takže bez „bez ztráty tváře“ vyhlásilo Rusko „vstřícný krok“ a to ukončení bojů o Kyjev. Likvidace ukrajinské vlády v Kyjevě by jistě zamíchala kartami na bojišti, ale pro Rusko by to znamenalo enormní ztráty, jež si nemůže dovolit. Přeskupení sil může znamenat doplnění, zkrácení zásobovacích tras a zvýšení koncentrace sil a prostředků na klíčových směrech. Pro Rusko je nyní důležité udržet separatistické republiky a případně jim vytvořit nárazníkové pásmo nebo komfortní zónu, a pak udržet propojení Krymu s Ruskem buď přímo cestou obsazených oblastí nebo cestou separatistických republik.

V dlouhodobém strategickém záměru by mohlo být totální odříznutí Ukrajiny od přístupu k moři, tedy rybolovu a námořnímu obchodu, ale to by pro ruskou armádu znamenalo překročit několik vodních toků a obejít oděskou vodní nádrž společně s výsadkem z moře, jenž by musel v prostoru mezi Karolino-Buhaz a Južné v poměrně malém prostoru zálivu čelit soustředěné palbě pobřežní obrany. Otázkou též je, jakou obrněnou techniku nebo dělostřelecké systémy by námořní pěchota byla schopna vylodit a kde.

Celkem jako pravděpodobné se jeví zakonzervování pozic u ústí Donu do moře a intenzivní působení z jihu a východu k dosažení čáry Cherson – Záporoží – Dněpropetrovsk – Charkov – Bělgorod v RF, případně severněji k ukrajinskému Sumi. Pokud by ruská armáda zahájila velmi intenzivní operace od Charkova na jih a od Melitopol a Mariupol na sever, ukrajinským silám by hrozilo vyčerpání, obklíčení a postupné zničení. A Mariupol je dle informací v poslední fázi bojových operací, nebo tzv. „vyčištění“ města, což umožní odpoutání jednotek RF, jejich doplnění a nasazení v jiné oblasti. Tedy přeskupení na severu a přeskupení na jihu. Samozřejmě hrozba úderu na Sevastopol a diverzní akce u Lvova váží ukrajinské síly a prostředky, jež nemohou být nasazeny u Charkova a jižněji proti separatistům.

Ruské politické vedení zapomnělo na jeden fakt, a to co pro Ukrajince po 2. světové válce znamená Charkov, Kyjev, Oděsa nebo Sevastopol. Byly to jedny z nejkrvavějších bojů za svobodu proti okupantům. A dnes, dříve spolubojovníci, jsou jen další okupanti, a to pro Ukrajince musí být velmi citlivé, a tyto symboly budou bránit za každou cenu, jak je již patrné, byť Sevastopol byl obsazen velmi rychle, neznamená to, že to nezanechalo stopy.

Jistě jsou možnosti, jak Ukrajině pomoci, ale k tomu musí být politická vůle. Dodávky PTŘS nebo PLŘS jsou fajn, ale Ukrajina neměla možnost přejít na válečné hospodářství, evakuovat zbrojovky a rozjet výrobu na doplňování vlastních ozbrojených sil tanky, BVP, dělostřelectvem nebo letouny, a samozřejmě i příslušnou municí. Ukrajina je schopna mobilizovat lidskou sílu, ale nelze válčit s holýma rukama, proto bude potřebovat nejen defenzivní, ale i ofenzivní zbraně. ČR uskutečnila první krok, kdy jsou odesílány tanky T-72 M1 nebo BVP-1 (případně z Německa do Švédska a pak do ČR prodané PbV-501, což je jen východoněmecký název pro BVP-1). Oba zbraňové systémy již mají to nejlepší za sebou (kdy BVP-1 bylo v AČR označeno jako OT-70 – číslo je rok zavedení), ale svoji práci ještě odvedou, a každopádně Ukrajina se nebude cítit, že byla ponechána na holičkách. BVP-1 nemá stabilizovaný kanón, používá dva typy munice, tedy kumulativní (ne s tandemovou hlavicí) a tříštivo-trhavý, spřažený kulomet 7,62 a po drátě naváděné PTŘS 9K11Maljutka, ale balistická ochrana je poplatná době vzniku. Jeho výhodou je schopnost plavby.

Oba typy odeslané techniky jsou v ukrajinské armádě zavedeny, takže výhodou je, že není nutná ani minuta na přeškolení, snad jen výměna nálepek na palubní desce a přístrojích z češtiny/němčiny/švédštiny na ukrajinštinu. Další, co Ukrajina potřebuje, je vybojování vzdušné převahy, a to jak ve stíhacím a stíhacím bombardovacím letectvu, tak i ve vrtulnících všeho typu, tedy bitevních, průzkumných, MEDEVAC i dopravních. K tomu se váží i schopnosti radioelektronického boje (EW). A samozřejmě dělostřelectvo s municí a bojové drony. K přípravě operací potřebuje kvalitní zpravodajské informace o rozmístění, pohybu a typu techniky protivníka.

Aby získala Ukrajina svá území zpět, nebo alespoň nepřišla o další, musela by mít schopnost rozbít jednotné úsilí protivníka, tedy udržet Charkov, probít se a rozdělit síly severně Luhansk a jižně Doněck a udržet výběžek vůči separatistickým republikám. Byla by to velmi riskantní operace hrozící obklíčením nebo bojem na více frontách, ale jak vidno, protivník, byť početnější a moderněji vyzbrojený, není neporazitelný. Ale k tomu je zapotřebí technika, munice, vycvičení a odhodlaní bojovníci a podpora partnerů, když vlastní zdroje zbraní i potravin vysychají.

 

Zdroj: www.cfr.orgvlastní analýza 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace