Autor fotografie: Rheinmetall|Popisek: BVP LYNX KF41
Po nedávno ohlášeném nákupu řízených střel vzduch-vzduch a již probíhajících dodávkách tanků Leopard 2 a samohybných houfnic PzH 2000 pokračuje Maďarsko v nevídaném tempu modernizace svých ozbrojených sil. Ohlásilo založení společného podniku se společností Rheinmetall, jež bude od roku 2022 vyrábět moderní pásová bojová vozidla pěchoty LYNX KF41. Počet vozidel, která maďarská armáda dostane, zatím zveřejněn nebyl. Projekt dosahuje hodnoty 2 miliardy eur, tedy 52 miliard korun - částku připomínající hodnotu roky se vlekoucího českého tendru na vozidla této kategorie. Zatímco v České republice ministr za ministrem (často právem) naříká, jak složité akviziční projekty jsou a jak se nedostává prostředků, maďarská armáda během několika málo let skočí do 21. století.
Maďarská mechanizovaná pěchoty dosud pásová bojová vozidla pěchoty nenasazuje a je vyzbrojena kolovými obrněnými transportéry sovětské provenience BTR-80, částečně v Maďarsku modernizovanými. Celkem jde o pět praporů, tři jsou podřízené 5. brigádě v Debrecenu a dva 25. brigádě v Tatě, k níž patří také 11. tankový a 101. dělostřelecký prapor přezbrojované na tanky Leopard 2A7HU a houfnice PzH 2000. Pořízení moderních pásových BVP LYNX KF41 bude pro maďarskou pěchotu zásadní změnou způsobu nasazení a současně obrovským skokem vpřed. Rheinmetall svůj LYNX nabízí také Armádě České republiky a česká veřejnost se s vozidlem měla příležitost zblízka seznámit například na IDETu 2019 v Brně v loňském roce.
Společnost Rheinmetall svým maďarským úspěchem potvrzuje, že mezi její hlavní výhody patří zkušenost s přenosem technologií do zákaznické země projektu. Podpora domácího zbrojního průmyslu a jeho zapojení do velkých zakázek, na které svou kapacitou a zkušenostmi sám nepostačuje, jako je výroba těžké obrněné techniky, je jedním z hlavních argumentů také v českém prostředí. Zde Rheinmetall plánuje vyrábět věžový systém Lance v Ústí nad Labem.
LYNX KF41 splňuje všech šestnáct nepřekročitelných požadavků, které na své budoucí nové vozidlo AČR klade, s přehledem a rezervou. Odhlédneme-li od atraktivního až futuristického designu, patří mezi jeho přednosti modularita umožňující velmi svižně i v polních podmínkách přizpůsobovat schopnosti vozidla zadanému úkolu. Současně je faktem a jistou výhodou ve srovnání s konkurencí, že jako nejmladší konstrukce má nejlepší potenciál k využití nejmodernějších technologií a budoucím modernizacím. Lze-li starší typy upgradovat na dnešní standard, LYNX z dnešního standardu vychází a bude možné jej modernizovat na standard platný za deset nebo dvacet let.
Jestliže dosud LYNX působil přes úctyhodné technicko-taktické parametry v rámci českého tendru jako mírný outsider s ohledem na fakt, že jej nevlastní žádná armáda a jde o zbrusu nové a v ostrém konfliktu nevyzkoušené vozidlo, nový německo-maďarský projekt toto nepochybně posouvá do jiné roviny. Nasazení vozidla ve dvou vzájemně blízkých armádách spolu s výrobou jejich součástí v obou zemích zefektivní logistiku údržby i nasazení. A stejně tak není vyloučeno, že tato poslední iniciativa bude mít vliv na průběh australského tendru Land 400 Phase 3, kterého se Rheinmetall s LYNXem účastní rovněž.
V každém případě při pohledu na maďarský přístup k modernizaci ozbrojených sil můžeme z českých pozic jen tiše závidět. Tam, kde české Ministerstvo obrany rok za rokem odkládá rozhodnutí, vysvětluje, že se nedostává finančních prostředků, mění zadání a mezitím musejí vojáci využívat zastaralou techniku, v Maďarsku jde, alespoň z vnějšího pohledu to tak vypadá, vše jako po drátkách. V České republice se roky patlá nesmyslná modernizace tanků T-72M4 CZ, Maďarsko si prostě koupí Leopardy poslední verze. V České republice opatrně našlapujeme kolem soutěže na BVP, Maďarsko se domluví s výrobcem LYNXu a má ze startu jasno. Maďarská ekonomika rostla v roce 2019 rychleji než česká. Podle MMF byl v roce 2019 český hrubý domácí produkt přepočtený na obyvatele nominálně 23213 dolarů, Maďarsko bylo o 11 příček za ČR se 17463 dolary. Celkem v České republice 247 miliard dolarů, v Maďarsku 170,4 miliardy.
A nelze také odehnat otázku, co vlastně bránilo spojeneckým zemím, které jsou členy NATO, členy EU, členy V4, mají mnoho společného, včetně zkušeností ze společného členství ve Varšavské smlouvě, aby se bývaly byly domluvily a k velkým zbrojním zakázkám se postavily koordinovaně, s cílem jednak účelově budovat své ozbrojené síly určené ke společnému nasazení v sestavě mezinárodních formací, a jednak, a to především, racionálně ušetřit veřejné prostředky.
Projekt výroby BVP LYNX v Maďarsku nepochybně maďarské ekonomice v nadcházejícím složitém období pomůže. Nezbývá než doufat, že se i u nás podaří nejen v dohledné době rozhodnout, co se s tendrem na BVP stane, ale především zjednodušit systém zbrojních zakázek s cílem je zefektivnit a v reálném čase pořídit techniku, kterou armáda potřebuje.