Maďarsko pokračuje v armádních akvizicích - po německých tancích nakupuje americké střely vzduch-vzduch

Maďarské ministerstvo obrany ve středu podle agentury MTI podepsalo s americkou společnosti Raytheon Technologies memorandum o nákupu raket vzduch-vzduch AMRAAM. Zakázka má dosahovat hodnoty jedné miliardy amerických dolarů (22 miliard korun) a smlouva by měla být podepsána do konce září.

Projekt potvrzuje vůli maďarské vlády navyšovat výdaje na obranu, které jsou z celoevropského hlediska dlouhodobě podceňované. Cílem členských států Severoatlantické aliance je blížit se neformálnímu závazku vydávat na obranu 2 % HDP; v roce 2019 Maďarsko vydávalo na obranu 1,21 % HDP. Stejně jako ČR chce i Maďarsko dosáhnout hranice 2 % v roce 2024. Maďarské ozbrojené síly se přitom potýkají rámcově s podobnými situacemi jako Armáda České republiky, protože dodnes v jejich výzbroji přetrvává zastaralá technika z doby Varšavské smlouvy.

Pořízení střel od Raytheonu časově navazuje na již probíhající dodávky moderní těžké pozemní techniky v podobě 44 německých hlavních bitevních tanků Leopard 2A7HU a 24 samohybných houfnic PzH 2000 s příslušenstvím, v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů.

Maďarsko nyní nakupuje 180 střel vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120C-7 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missiles) využívané kromě Spojených států ozbrojenými silami dalších 37 států světa. Kromě nich objedná také cvičné střely, příslušný software pro radar AN/MPQ-64F1 Sentinel, náhradní díly, kódovací a komunikační vybavení. Střely, jež tvoří standardně výzbroj letounů F-22, F/A-18, F-15 nebo Eurofighter jsou určené pro stíhací letouny JAS 39 Gripen, kterých má maďarské letectvo, stejně jako české, 12 v jednomístné verzi C a dva ve dvojmístné cvičné verzi D.

Obchod s USA lze vnímat také jako snahu o posílení transatlantických vazeb, protože jde o dosud největší nákup americké výzbroje pro maďarskou armádu. Maďarský ministr obrany Tibor Benkö uvedl: "Vidíme, že mír, v němž žijeme, je v mimořádně zranitelné situaci." Cílem pořízení amerických protivzdušných střel je podle něj "odstrašovat, posílit bezpečnost a podporovat vojenský výcvik."

Dosud se hovořilo o tom, že nedobré vztahy mezi premiérem Orbánem a prezidentem Trumpem povedou modernizaci maďarských ozbrojených sil jednoznačně k evropskému řešení. Orientace na Německo/Evropu je prioritní, ale USA nejsou na vedlejší koleji, otázkou je "co za to" - nic není černobílé. A již nyní si např. maďarské letectvo stěžuje na to, že konzervační prostředky pro různé střely jsou podávány pouze v množství vhodném pro americké letectvo, operující desítkami či stovkami letounů a jejich výzbrojí, nikoliv však pro evropské armády se zcela jinými potřebami.

Podle posledních plánů akvizic se dá říci, že maďarská armáda bude brzy patřit k nejmodernějším armádám bývalé Varšavské smlouvy, a její výzbroj bude kompatibilní s armádami západními.

V ČR mají evropská řešení prioritu (až na diskutabilní akvizici víceúčelových a bitevních vrtulníků). Po návštěvě amerického ministra zahraničních věcí bude jistě jakýkoliv případný nákup amerických technologií zpochybňován jako výsledek jeho lobbingu, ale pragmatismus a profesionalita snad budou mít navrch. Akviziční proces v AČR by se měl poučit: "toto je nejlepší řešení, toto chci a toto koupím", nikoliv "toto je nejlepší, ale koupím něco jiného, a pak si to nějak zdůvodním."

Tagy