Českou republiku zajímají aktuálně především pásová bojová vozidla pěchoty a probíhající akviziční projekt, jehož výsledkem bude pořízení 210 kusů pokročilé techniky. Výhledově, po roce 2025, bude ovšem aktuální další projekt: otázka hlavních bojových tanků, v současnosti zastoupených typem T-72M4CZ. Jednou z možností, které patrně budou zvažovány, bude pořízení izraelských tanků Sabra; aniž bychom se nyní chtěli či mohli zabývat relevancí případné nabídky, pouhé nejobecnější vyjmenování jejích předností činí zbraň minimálně zajímavou.
Slovo Sabra v hebrejštině označuje Žida narozeného v Izraeli. Tank Sabra je v Izraeli zrozenou modernizovanou variantou tanku Magach 7C, což je izraelská varianta amerického M60A3 Patton. Tanky Magach (M48 a M60) mají v izraelských službách dlouhou tradici od 60. let. Kromě zakoupených kusů provozovaly Izraelské obranné síly (IDF) také desítky původně jordánských M48 ukořistěných během šestidenní války. V současnosti zbývá stovka Magachů 7C uskladněných v záloze; a tanky Sabra, které s hlavní zbraní obrněných sil: tanky Merkava, nesnesou srovnání, IDF nepotřebuje – jsou však potenciálně zajímavým vývozním artiklem.
V praxi je nasazuje ovšem, v dnešní politické situaci poněkud paradoxně, pouze turecká armáda, a sice pod označením M60T. Jde o druhou variantu tanku Sabra. Dodávka byla kompletní v roce 2009. Rok před prudkým ochlazením vztahů mezi oběma zeměmi v důsledku kauzy spojené se zastavením ilegální flotily „Hnutí za svobodnou Gazu“.
Rozdílů mezi původním M60, Magachem a Sabrou je dlouhá řada; jedním z podstatných je instalace 120mm kanónu s hladkým vývrtem hlavně, který svými parametry odpovídá hlavní zbrani tanků Merkava III; původní výzbrojí byl kanón M68 ráže 105 mm s drážkovanou hlavní. Neméně podstatné vylepšení se týká posílené pasivní a u verze II i aktivní ochrany (která prošla v případě tureckých M60T v roce 2016 ostrou bojovou zkouškou v podobě zásahu tanku střelou Kornet, které tank odolal). Sabra se oproti M60 i Magachu vyznačuje vyšší mobilitou díky silnější pohonné jednotce a modernizovanému převodovému systému. Verze III pak přináší řadu prvků shodných s nejmodernějším izraelským tankem: Merkava IV. A to včetně pohonného systému, systému řízení palby, systému radarového a infračerveného varování (RWR/IR), a pokročilou technologii aktivní ochrany, včetně možnosti instalace systému Iron Fist.
Pozdější varianty tanku dosahují především díky účinnému pancéřování hmotnosti k 60 tunám. Kromě hlavní zbraně nesou koaxiální kulomet, až dva externí kulomety, a také 60mm minomet. Na silnici dokáží vyvinout rychlost až 55 km/h, podvozek jim dovoluje překonávat příkopy široké 2,6 m, vertikální překážky do 0,91 m a vyveze tank do 60% stoupání.
Z evropských států tanky M60 vlastní Portugalsko (dnes již jen omezné množství v aktivní službě), podobně Španělsko. Řecko své Pattony vyřadilo v roce 2015, Rakousko již v roce 1997. Sabra je samozřejmě něco zcela jiného. Kromě vlastností samotného vozidla a prvků pokročilých technologií, které zvyšují jeho bojovou efektivitu, půjde o cenu (nejen pořizovací), resp. možnosti České republiky. Přirozeným konkurentem Sabře bude Leopard 2; a během šesti let se zřejmě může objevit i další stroj, o němž bude možné realisticky uvažovat.