Japonsko plánuje patrně nejmasivnější obranné investice od skončení druhé světové války, které zahrnují nákup nových letounů F-35 od USA, přeměnu vrtulníkových torpédoborců Izumo na letadlové lodě, které jsou schopné nést stroje F-35B. Top vše se má dít v rámci obranné koncepce, která počítá mezi roky 2018-2024 s masivními vojenskými investicemi v hodnotě 242 miliard dolarů.
KOMENTÁŘ
Důvod je nabíledni - Japonsko se obává čínské hrozby v problematickém regionu a chce provést preventivní kroky, kdyby došlo k lokálnímu či izolovanému konfliktu, a to nejen na moři. Sekundárně pak jsou zaměřeny proti KLDR, která přes japonské ostrovy nezřídka odpaluje své rakety a ohrožuje tak civilní obyvatelstvo. Expanzivní čínská politika, jež činí stálý nátlak i na Taiwan, podpořená rovněž zvýšenými vojenskými výdaji, se pak střetává s Japonskem, ale nejen jím, v řadě teritoriálních sporů, ať už v Jihočínském moři, kam Japonsko poslalo minulý rok již zmíněný vrtulníkový torpédoborec Izumo, nebo například ve Východočínském moři.
psali jsme: Japonsko zvažuje přestavbu svých vrtulníkových nosičů na letadlové lodě
Důležitou součástí obranného konceptu je zakoupení několika desítek nových letounů 5. generace F-35 od USA. Server defensenews.com uvedl, že Japonsko zvažuje nákup až 100 letounů 5. generace F-35 za více než 8,8 miliard dolarů (SM informoval), což je sice na první pohled horentní suma, ale ,,snadno" se rozpustí ve finančně ,,velkorysém" rozpočtu. Dále bylo rozhodnuto o tom, že vrtulníkové torpédoborce Izumo budou přeměněny na letadlové lodě, které jsou schopné nést stroje F-35B. Od skončení druhé světové války tak bude mít Japonsko opět letadlové lodě.
Nutno podotknout, že Japonsku nic jiného než razantní zvýšení vojenských (obranných) výdajů, jež jsou o 18 mld. dolarů vyšší než v rámci předchozí ,,obranné pětiletky", vlastně nezbývá. Rostoucí vojenská a ekonomická moc Číny je totiž těžko zpochybnitelnou realitou a stal se z ní i trvalý faktor na geopolitické šachovnici. Čína má již k dispozici dvě letadlové lodi a není vyloučeno podle některých zdrojů, že bude mít v příští dekádě již čtyři. Ostatně Čína se s velkou nevolí reagovala na úmysl Japonska stavět z vrtulníkových torpédoborců letadlové lodě a na zvýšení vojenských výdajů reaguje rovněž podrážděně.
psali jsme: Japonsko má opět loď jménem Kaga
Na Japonské ozbrojené síly jsme se vždy dívali prizmatem sil obranných vzhledem k historii Japonska za druhé světové války, kdy bylo poraženým státem, a kdy chtělo z morálního hlediska odčinit fakt, že stálo po boku Hitlera. Japonsko tak po skončení války místo vysokých vojenských výdajů masivně investovalo do nových technologií a průmyslu, takže když slavní cestovatelé Zikmund s Hanzelkou přijeli v roce 1963 do Japonska, byli ohromeni technologickou vyspělostí Země vycházejícího slunce. To však ve zcela odlišné geopolitické situaci o několik desítek let neplatí a Japonsko je nuceno reagovat na aktuální čínské, potažmo severokorejské hrozby.
psali jsme: Japonsko se chce vložit do sporu v Jihočínském moři. Do oblasti vysílá největší válečnou loď od druhé světové války
Vysoké investice do obranných výdajů však v nečiní z Japonska agresora, pouze toho, kdo adekvátně reaguje na poslední vývoj v problematickém regionu a na expanzivní teritoriální politiku Číny. Nejedná se tedy o remilitarizaci v pejorativním slova smyslu, jak by mohli někteří namítnout, ale pouze o založení trvalé protiakce, která má mít obranný a nikoliv ofenzivní charakter. Čína pak musí vzít na vědomí, že Japonsko a jeho spojenci, hlavně USA, nemohou připustit, aby se z oblasti stalo třeba i ,,redukované" aktivní bojiště, kde by řinčely nejen japonské či americké zbraně.
Tagy