Mediální kampaň proti vyšší české účasti v tendru na BVP - v čím je to zájmu?

Mediální kampaň proti vyšší české účasti v tendru na BVP - v čím je to zájmu?
Autor fotografie: Ministerstvo obrany (army.cz), volné dílo|Popisek: CV90, LYNX KF41, ASCOD 42
21 / 05 / 2021, 15:30

KOMENTÁŘ: Předseda komunistů Filip se dopustil 12. května dalšího pozoruhodného tweetu. Vyčetl lidoveckému poslanci Bartoškovi jeho slova o tom, že za zdržení nákupu pásových BVP může KSČM svým tlakem na obranný rozpočet, který se projevil mnohaměsíčním snížením prostředků o deset a pak o pět miliard korun. A dodal větu o „nehorázném požadavku německého dodavatele na vyšší cenu.“ Přidal se tak do nepříliš sourodého sboru hlasů, které náhle věnují pozornost prosincovému dopisu prezidenta společnosti Rheinmetall premiérovi vlády ČR. O co jde? Nitky se zřejmě sbíhají v jednom místě.

Vojtěch Filip po čase opět tweetoval na téma související s modernizací našich ozbrojených sil. Ty jsou pevnou součástí NATO, která samozřejmě ideologickému spolupracovníkovi StB Falmerovi a předsedovi tradičně proruské komunistické strany leží velmi hluboko v žaludku. A je proto pozoruhodné, jakou péči jim opět věnuje, a je otázkou, co tím sleduje. Filip napsal:

V první řadě zapomíná, že argument o zdržení nákupu nevynalezl Jan Bartošek, ale jako první jej použil ministr obrany Lubomír Metnar. Před ohrožením investičních akcí varovalo ostatně Ministerstvo obrany ve shodě s Generálním štábem armády již v době před hlasováním o státním rozpočtu, kdy to ještě vypadalo, že vláda komunistickému tlaku odolá. Neodolala. MO pak ujišťovalo, loajálně k vládě, že se problém investic nedotkne, budou-li prostředky vráceny včas. K vrácení celé částky ovšem fakticky došlo až v průběhu dubna. Lze mít různé názory na to, proč to trvalo tak dlouho, ale komunistická role v základech tohoto problému je zřejmá každému, kdo měl v prosinci oči a uši.

Zajímavé je ovšem na Filipově tweetu především kopnutí do kotníků "německého dodavatele", čímž má na mysli společnost Rheinmetall, uchazeče o dodávku BVP, který nabízí armádě svůj LYNX KF41. Sledujeme delší dobu zajímavou kampaň, kterou nedávno spustila některá média na základě dopisu prezidenta a generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera premiéru Babišovi z 9. prosince loňského roku. Investigativně ji rozehrál Deník N, v rozhovoru s ministrem obrany Metnarem se přidala redaktorka ČT Witowská, tématu se věnoval také Český Rozhlas. A v neposlední řadě právě Vojtěch Filip.

Zmíněným dopisem Papperger informoval premiéra o tom, že spolupráce, kterou navázal Rheinmetall s Maďarskem, se může promítnout do výrazně vyšší míry zapojení českého průmyslu do zakázky na pořízení BVP pro AČR, a to v situaci změněné ekonomické reality v důsledku pandemie. Zmíněná média to označují za nepřijatelný lobbying mj. proto, že o tento princip a inspiraci tzv. "maďarskou cestou" opřel svou připomínku a požadavek výrazně vyššího zapojení českého obranného průmyslu do zakázky následně ministr průmyslu a obchodu Havlíček. Připomínku vládou mimochodem ignorovanou – tendr pokračuje v nastaveném kurzu.

A to v nastaveném kurzu, kterému prezident Rheinmetallu v dopise vyjádřil explicitně "plnou oddanost" a které se nadále účastní, což již ona média příliš necitují, případně zkoumají, zda může mít Rheinmetall nějakou výhodu. To Ministerstvo obrany důrazně odmítá. Významná německá zbrojovka se jednoduše podívala po letech průtahů a v nové situaci na možnosti celé zakázky, a kromě ochoty dostát svým závazkům a pokračovat, bude-li to vůlí české vlády, nabídla také možná alternativního východiska. A to nikoli tajemnými komunikačními kanály, ale oficiálním dopisem adresovaným premiérovi vlády ČR. Ostatně v obecné rovině tento přístup užší průmyslové spolupráce podpořil i druhý z uchazečů, společnost GDELS, výrobce vozidla ASCOD 42. Zamysleme se proč, a také co spojuje zájem zmíněných médií a mj. předesedy komunistů o tuto kauzu.

Kde se ostatně bere Vojtěchem Filipem zmíněný "požadavek německého dodavatele na vyšší cenu"? Kromě vůle pokračovat v nastaveném tendru říká totiž dopis prezidenta Rheinmetallu pravý opak. Hovoří explicitně o možnosti značných úspor. Nikde v něm není řeč o nějakých vyšších finančních nárocích.

Web Českého Rozhlasu iRozhlas nedávno zmínil také prosincový dopis posledního z uchazečů, švédské společnosti BAE Systems, výrobce vozidel CV90. Ta v něm vyjadřuje obavy, zda je probíhající tendr stále otevřenou soutěží. A v rozhovoru pro web CZDefence její zástupce Segerman uvedl, že „empaticky pochopili“ roli státního podniku VOP CZ. Při povědomí o historické blízkosti mezi skupinou Omnipol a společností BAE Systems, a o nedávné podpoře, které se z ničeho nic dostalo právě od předsedy komunistů projektu L-39NG Aera Vodochody, jež je dnes Omnipolem spoluvlastněno, padá na Vojtěchovu lež o vyšších finančních nárocích "německého dodavatele", přímého konkurenta BAE Systems, trochu lepší světlo.

Zmíněná média jsou ostentativně zděšena z toho, že si prezident Rheinmetallu dovolil podepsat memorandum o spolupráci s významnou společností českého obranného průmyslu v přítomnosti prezidenta republiky a oslovil premiéra vlády dopisem, který následně inspiroval ministra průmyslu a obchodu ke snaze zlepšit podmínky pro domácí obranný průmysl, tedy ve prospěch České republiky - pokud by to bylo procesně možné. To záleží na rozhodnutí vlády. Podobný postoj zaujal i další z uchazečů. Je na tom něco šokujícího nebo apriorně škodlivého či nebezpečného?

Parametry tendru na BVP byly stanoveny před lety za zcela jiné situace a jiného ekonomického výhledu. Nikoli vinou uchazečů se tendr vleče hlemýždím tempem a finále má přijít ve zcela nevhodných podmínkách pandemie, v jejím důsledku ekonomického útlumu a nadto sněmovních voleb. A za této situace si dva ze tří uchazečů "dovolili" nabídnout vládě východisko, které fakticky přináší větší úžitek domácímu průmyslu, a současně slibuje efektivní a rychlé řešení pro armádu. Je to zločin? Ostatně, čím se tito dva uchazeči odlišují od toho třetího? Především tím, že AČR nabízejí vozidla mladší koncepce a mnohem slibnější perspektivy do budoucna. Pokud toto přijmeme jako fakt, lze pochopit i to, že mají obě tyto společnosti zájem na skutečném, nikoli kašírovaném zapojení českého průmyslu. Spoléhají na fungující podniky, ne na skomírající státní VOP CZ – jakkoli jsou v rámci tendru připraveni respektovat vypsané podmínky, jak opakovaně ujišťují, a svou účastí v tendru i dokládají.

Proč nemají problém přenést velkou část výroby do ČR? Protože jejich domácí výrobní kapacity jsou naplněny; a mají bohaté zkušenosti s přenosem technologií a vůbec výroby do zahraničí. Vidíme to v Maďarsku (LYNX), v Británii (ASCOD) i jinde. A jejich moderní platformy mají před sebou nejen desítky let služby, ale také desítky let vývoje. Na rozdíl od produktu BAE Systems, který je modernizovanou výrazně starší konstrukcí, a u kterého by AČR byla velmi pravděpodobně jedním z posledních, ne-li poslední zákazník. Státní podnik další nevýroba techniky bolet nebude. Z veřejného krev neteče. Soukromé společnosti přistupují k projektům se zcela jiným a nepoměrně realističtějším cílem. V této otázce je dost možná zakopán pes tendru na BVP.

O alternativní nabídce Rheinmetallu a GDELS ovšem rozhoduje vláda ČR. A ta rozhodla tak, že pokračuje v soutěži, jak byla kdysi nastavena. Kterou fakticky nemá šanci do voleb skončit, ale která současně není žádou posvátnou krávou - dva ze tří uchazečů zřejmě již unavení z nepochopitelných průtahů sami navrhují změnu parametrů. A ten třetí?

Nikdo se dnes již neptá, kde a proč se mezi nepřekročitelnými požadavky objevilo zapojení skomírajícího státního podniku VOP CZ, což je prvek, který důrazně a dlouhodobě kritizují i vládní poslanci, a který se neodvědčil při poslední srovnatelné akvizici – nákupu KBVP Pandur, jejichž servis nyní řeší nikoli státní podnik, ale soukromá společnost. Jde o prvek, ke kterému se v rámci tendru neaktivněji hlásí právě třetí uchazeč, společnost BAE Systems. Jejímž konkurentům nyní předseda komunistů v dojemné obecné shodě s jinak zcela prozápadními médii, které rozvíjejí svou investigativu kolem nikoli tajného memoranda o spolupráci a nikoli tajného dopisu premiérovi, okopává kotníky nesmyslnou lží o vyšších finančních nárocích. Kde se bere náhlá blízkost komunistů a společností historicky i aktuálně svázaných se skupinou Omnipol?

Tagy článku

-->