Metnarův vánoční účet za americké vrtulníky: 12 miliard navíc. Hlavně rychle a potichu

Metnarův vánoční účet za americké vrtulníky: 12 miliard navíc. Hlavně rychle a potichu
09 / 01 / 2020, 13:00

Ministerstvo obrany nechalo vládu v rychlosti a tichosti schválit dosti zásadní navýšení rozpočtu programu rozvoje schopností letectva AČR, jehož hlavní součástí je akvizice víceúčelových a bitevních vrtulníků, tedy systému H-1: UH-1Y Venom a AH-1Z Viper. Původní rozpočet programu činil 24 miliard. Po podpisu smlouvy o nákupu amerických vrtulníků žádá MO navýšení rozpočtu programu o třetinu, na plných 36 miliard. Připomeňme v tomto kontextu, že americké nabídky byly označované mnohými za předražené. Navýšení rozpočtu vláda stihla neuvěřitelně rychle. V polovině prosince byla podepsána smlouva. A na prvním jednání v lednu se našlo plus 12 miliard. Pro srovnání: měsíce diskutované a odkládané navýšení rodičovského příspěvku vychází stát na 8,6 miliardy.

Na tiskové konferenci 13. prosince po příletu z USA, kde spolu s americkým ministrem obrany Markem Esperem podepsal Lubomír Metnar smlouvu o nákupu osmi Venomů, čtyř Viperů a příslušenství (výzbroj, munici, výcvikový simulátor, výcvik pilotů a další) v celkové hodnotě 14,6 miliardy byl zdůrazněn a zopakován argument ministerstva, že Česká republika pořizuje americké vrtulníky za stejnou cenu, za jakou je pořizují ozbrojené síly Spojených států, a že je cena schválena Kongresem Spojených států. Bylo řečeno, že financování projektu je rozloženo do roku 2024. Největší částka bude zaplacena v roce 2023, upřesnil tehdy náměstek ministra obrany pro akvizice Filip Říha. Vývoj dává svým způsobem za pravdu kritikům: cena je vyšší, než jakou MO před dvěma lety očekávalo, a nákup amerických vrtulníků tak ohrožuje ostatní projekty rozvoje leteckých sil.

Původní rozpočet programu "Strategický program udržení a rozvoje schopností Vzdušných sil Armády České republiky" byl vládou schválen v květnu 2017 ve výši 24,624 miliardy korun. Pořízení původně dvanácti víceúčelových vrtulníků, nově osmi a čtyř bitevních (protože podle názoru ministerstva a armády neexistuje jiné řešení, které by vyhovělo základním požadavkům), bylo jeho nejdůležitější součástí. Dále jde např. o pořízení transportních letounů a malého dopravního letounu, pořízení a modernizace radiolokační techniky vzdušných sil, obměnu systémů řízení letového provozu na leteckých základnách vzdušných sil, výstavba a rekonstrukce letištní infrastruktury, apod. Ministerstvo obrany v předkládací zprávě, kterou žádá po dvou letech navýšení o třetinu, o vrtulníkové akvizici doslova říká: "Tento projekt zaznamenal od zahájení průzkumu trhu v roce 2011 do jeho finalizace v roce 2019 nárůst původně plánovaných zdrojů. Z hlediska finančního měla vliv na kulminaci zdrojů zejména změna DPH, míra inflace a kurz USD a EUR poplatný danému období." V roce 2017 byla schválena částka 24,6 miliardy, ale na konci roku 2019 zjišťujeme, že od roku 2011 rostou původně plánované výdaje.

To bylo také předmětem připomínky ze strany Ministerstva zahraničních věcí, které jako jediné připomínku k předložené zprávě vzneslo. A je mimochodem pozoruhodné, že právě MZV, je-li jedním z významných argumentů pro systém H-1 posílení transatlantických vazeb. "Vzhledem k výraznému navýšení původního rozpočtu programu o cca třetinu, a to dva roky po jeho přijetí," žádalo MZV přesnější argumenty pro navýšení rozpočtu a informaci, zda "MO bude z programu víceúčelových vrtulníků financovat i pořízení bitevních vrtulníků Bell Viper." I v rámci vlády tady stále panuje určitá nejistota ohledně nahrazení původního projektu pořízení dvanácti víceúčelových strojů kombinací víceúčelových a bitevních.

Ministerstvo obrany v odpovědi argumentuje tím, že částka z roku 2017 byla stanovena na základě předběžných marketingových průzkumů, a přestože počítala s inflací a změnou kurzu, "vyvstal u některých náročnějších projektů požadavek na navýšení finančních prostředků." A výslovně zmiňuje pořízení víceúčelových vrtulníků (v pojetí ministerstva obrany samozřejmě včetně bitevních Viperů, víceúčelový vrtulník = vícečelový systém), který "razantně kulminoval..., a to vlivem změny DPH, míry inflace a kurzu USD a EUR poplatnému danému období." Jinými slovy, od roku 2017 do roku 2019 vede inflace a změna kurzu amerického dolaru (jakou roli v projektu hraje euro není snadné říci) k potřebě navýšit dva roky starou částku o třetinu? Ve skutečnosti o více. Protože MO samo uvádí, že původní plánované náklady na pořízení dvanácti vrtulníků stouply ze 6,1 miliardy na 17,6 miliardy (vč. DPH). To je bezmála třikrát. Stále vlivem změny DPH, inflace a změny kurzu? Anebo spíše rozhodnutím pořídit drahé americké stroje a ponechat stranou ekonomicky výhodnější evropská řešení?

Původní požadavek (z roku 2011) na lehký víceúčelový vrtulník byl podle MO ve druhé fázi změněn na víceúčelový (v roce 2015), čímž rostly náklady (ale ty byly jistě v roce 2017 zohledněny), a až třetí fáze pak vlastně přinesla požadavek "na pořízení dostupného a v praxi ověřeného vojenského víceúčelového vrtulníku s požadovanou výzbrojí, balistickou ochrannou a technologickou výbavou umožňující operační použití a bojové nasazení", který znamenal (resp. "mohl znamenat") další navýšení nákladů. Jinými slovy: rozhodli jsme, že potřebujeme systém H-1, a ten je drahý, proto potřebujeme navýšení původního rozpočtu.

Materiál se "netýká zákazu diskriminace ani rovnosti žen a mužů", jak je dnes důležité uvádět, ale znamená, že pár týdnů po podpisu smlouvy na pořízení amerických vrtulníků žádá MO navýšení rozpočtu programu, do něhož tato akvizice patří, o 12 miliard korun. Finanční stabilitou programu cloumají podle Ministerstva obrany po dvou letech změny DPH, nečekaná míra inflace a dramatické změny kurzu, a také (a ve skutečnosti především) nové požadavky, kterým podle armády vyhovuje jen systém H-1, a tedy jeho cena.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace