foto: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA/Ruský C-RAM Pancir-S1
Ukrajinci svými FP-2 zničili na letišti Chalino v Kurské oblasti ruský C-RAM Pancir-S1 a stíhací letoun MiG-29. Záhadou je, proč na exponovaném místě nebyl systém PVO v bojové pohotovosti.
Podle Militarny 15. samostatná dělostřelecká průzkumná brigáda Černý les zasáhla stíhací letoun MiG-29 a protiletadlový raketový a dělostřelecký systém Pancir-S1 na ruském letišti Chalino v Kurské oblasti. Níže přiložené video ukazuje útok ukrajinských útočných dronů proti oběma systémům. Přestože Kyjev neuvádí jaké bezpilotní vzdušné prostředky (UAV) útočily, je vysoce pravděpodobné, že se jednalo o aktuálně nejpoužívanější systémy na střední vzdálenost FP-2, případně Hornet. Útok byl součástí stále probíhající 40denní kampaně, která má donutit Putina k jednání o míru. Rusové sčítají opravdu těžké ztráty.
Zasahovaly FP-2 nebo Hornet
Podle pozice Pancir-S1 na letišti Chalino je celkem jasné, že Pancir-S1 byl klíčem protivzdušné obrany základny. Postavený na vyvýšené pozici měl za úkol detekovat a likvidovat ukrajinské drony. Chalino je 7 kilometrů od Kursku, takže v pohodovém dosahu dronů středního doletu FP-2 nebo Hornet. Jinak řečeno, v současné době se jedná o oblast s vysokým rizikem ohrožení. Při podrobnějším prozkoumání videa je ovšem jasně patrné, že C-RAM je v bojové pozici, ale anténa přehledového radaru se neotáčí. Takže nebyl v bojové pohotovosti. Těžko pochopitelné.
_(cropped).jpg)
V bojové pohotovosti anténa C-RAM rotuje
Hybridní C-RAM Pancir-S1 využívá ke sledování vzdušného prostoru přehledový radar s pasivní fázovanou anténou (obvykle typ 2RL80). Rotující anténa vyhledává vzdušné cíle na 360 stupňů a po jejich identifikaci předává data balistickému počítači, který počítá trajektorii a v zásadě řídí naváděcí systém. Takže pokud se anténa neotáčí, je jasné, že komplet není v bojové pohotovosti a v zásadě je slepý. Je celkem jasné, že Pancir-S1 měl za úkol chránit právě MiG-29.
Drahé a zničené MiG-29 a Pancir-S1
Podle Defense Express měl zničený MiG-29 hodnotu přibližně 25 milionů dolarů (přes půl miliardy korun) a Pancir-S1 20 milionů dolarů (420 milionů korun). Účet je tedy téměř za miliardu korun. Cena FP-2 se pohybuje kolem 75 000 dolarů (1,5 milionu korun). U ruských MiG-29 vůbec není jasné, kolik jich bylo v průběhu války zničeno. Jedná se maximálně o jednotky. Oproti tomu ukrajinská SBU uvedla, že stav Pancir-S1 už byl snížen více jako o polovinu. Vzhledem k obecnému předpokladu více jak 200 vyrobených kusů, by muselo jít o více než 100 kompletů.
Oryx uvádí 48 odepsaných systémů. Vzhledem k nárokům nizozemské stránky mohou mít Ukrajinci klidně pravdu. Jedná se o pro Rusy velmi kritická čísla. V zásadě nic jiného proti dronům nemají. Sice avizují vlastní stíhací drony, ale ty prakticky nejsou vidět. Na rozdíl od ukrajinských UAV STING nebo STRILA, které nahrazují selhávající Pancir-S1 v SAE a Kataru. Paradoxně proti íránským Šáhid-136, jež jsou klíčovou zbraní Kremlu. Obecně je ovšem zásadní problém Moskvy v senzorice. Ta má velký problém detekovat ukrajinské FPV drony a zřejmě i střední UAV. Události v Iráku v loňském roce to jen potvrdily.
Chalino je 100 km od ukrajinských hranic
V každém případě ukrajinský útok FP-2 na letiště Chalino jen ukázal velmi častý problém Rusů. Zdaleka nejde o první situaci, kdy Rusové nejsou v kritické oblasti v bojové pohotovosti. A přitom pozice Pancir-S1 sama o sobě ukazuje, že jsou si dobře vědomí možného útoku ukrajinských dronů. V důsledcích je zničení i MiG-29 a téměř miliardová škoda. Je to skutečně paradoxní, Chalino se nachází sto kilometrů od ukrajinských hranic. FP-2 a Hornet mají aktuálně dosah 200 kilometrů, FP-2 po inovaci dokonce 700. To vše v situaci probíhající dronové ofenzivy Ukrajinců, která Kremlu způsobuje opravdu velké ztráty.
Tagy