MiG-31 jako nosič hypersonických střel

MiG-31 jako nosič hypersonických střel
Autor: flickr.com (CC BY-SA 2.0) |Popisek: MiG-31
24 / 03 / 2018, 14:00

Jednou ze zbraní, o které hovořil při nedávném projevu ruský prezident Vladimír Putin má být i hypersonická střela nesená těžkým nadzvukovým stíhacím letounem MiG-31. Co o ní vlastně víme?

Co víme?

S určitostí toho o nové „hypersonické střele“ zatím víme velmi málo. Různé zdroje přinášejí různé informace, které se liší jak popisem vlastností zbraně, tak tím o jakou střelu, respektive raketu vlastně jde.

Oficiální a proruské zdroje hovoří o nové střele Kinzhal (Kinžal) a označují jí za hypersonickou (často se můžeme setkat s  označením celého komplexu jako Kh-47M2 Kinžal). Prozatím jediným známým nosičem této střely má být těžký nadzvukový letoun MiG-31 s  nímž byly zveřejněny i video záběry, které nám i leccos napovídají. Pozemní anebo námořní cíl by pak střela měla zasahovat až na vzdálenost 2  000 km od jejího vypuštění, díky čemu letoun vůbec nemá vstoupit do nepřátelského vzdušného prostoru. Samotná střela má pak během letu manévrovat a tím snižovat pravděpodobnost svého zničení protiraketovou obranou.

psali jsme: Nejnovější video stroje Mig-31

Podle některých zdrojů by však v  budoucnu mohl střelu nést i vyvíjený Su-57, což ovšem nedává smysl. Ta by totiž vzhledem ke svým rozměrům musela být umístěna do podvěsu, což by zvyšovalo radarový odraz letounu. Zároveň MiG-31 bude vzhledem ke svým výkonům vždy vhodnějším nosičem. V  úvahu pak mohou připadat teoreticky i bombardéry ruského letectva – o nich ovšem nejsou k  nalezení v  tomto smyslu prakticky žádné zmínky, které by o něčem takovém napovídaly.

Hlavní podezřelý: Iskander-M

Právě zveřejněné záběry poukazují na podobnost střely z  raketou/střelou krátkého doletu Iskander-M, jež standardně dokáže zasáhnout cíl na vzdálenost kolem 500 km. Existují ale dohady o tom, že je její dolet o něco větší. Iskanderu ostatně dle snímků odpovídá jak její tvar, tak i odhadované rozměry.

Připomeňme, že rakety Iskander-M dosahují maximální rychlosti M = 7 a při svém letu mohou dosáhnout výšky až 50 km. V  případě jejich odpalu z  MiGu-31 by rychlost mohla být vzhledem k  udělení počáteční rychlosti ještě vyšší a stejně tak i dolet. Na délku měří tyto rakety cca 7,3 m a váží kolem 3  800 kg, což je v  možnostech MiGu-31. Jistých rozdílů si však lze všimnout v  zadní části střely, která ovšem krátce po shozu z  letounu odpadá.

Střely s  dlouhým doletem tu už byly

Ačkoliv představuje taková střela vynášená MiG-31 zajímavou zbraň a je třeba jít brát v  potaz, ale nemusí být ničím zásadním. Ostatně za hypersonickou střelu je vydávána především kvůli své rychlosti a podobnou logickou bychom mohli za „hypersonické“ označovat i většinu jiných balistických raket.

Mimochodem často přisuzovaná vlastnost manévrování během letu není také pro řadu raket nijak zvláštní. Iskander-M ani její případné deriváty tedy v  tomto ohledu nepřinášejí nic nového. Přesto manévrovatelnost cílů znesnadňuje jejich zásah protiletadlovými, respektive protiraketovými komplety a tak tomu bude v  případě antiraket vždy.

Rusko jinak má už od začátku 60. let ve své výzbroji střely Kh-22 s  doletem 600 km a rychlostí až M = 4,6. Modernizovaná varianta Kh-32 pak dokáže zasáhnout cíl vzdálený až 1  000 km a dosáhnout rychlosti M = 5. K  jejich vynášení slouží vzhledem k  větším rozměrů a hmotnosti kolem 5,8 t podzvukový Tu-95 a především pak nadzvukový Tu-22. Pro oba tyto letouny i Tu-160 pak mají Rusové k  dispozici ještě střely rodiny Kh-55 s  doletem a 3  000 km, ale ty dosahují podzvukových rychlostí a jsou tedy podstatně zranitelnější.

psali jsme: Nejrychlejší stíhače světa Mig-31 cvičily ve stratosféře nad Kamčatkou

Ve vývoji pak nadále zůstává hypersonická střel Zirkon s  ramjet pohonem, která má doletět na vzdálenost 1  000 km a vyvinout rychlost kolem M = 8. S  ní se opět počítá pro bombardéry Tu-160, ale také pro řadu námořních plavidel a budoucí bombardér PAK D.

V každém případně tak bude velmi zajímavé sledovat ruský vývoj těchto prostředků. Zvláště v  kombinaci s  letouny jako je MiG-31 poutají pochopitelně nejen pozornost médií, tak fandů do vojenské techniky….

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace