MiG-31 s protidružicovou střelou?

MiG-31 s protidružicovou střelou?
Autor: Wikipedia|Popisek: MiG-31
29 / 10 / 2018, 14:30

Při přistání na letišti Žukovskij došlo k vyfotografování stíhacího letounu MiG-31 s neznámou rozměrnou raketou. Následně se objevily spekulace, či se jedná o protidružicovou zbraň podobnou té, o kterou se již v minulosti v Rusku snažily.

Několik snímků MiGu-31 s dosud neznámý typem rakety vyfotografovali letečtí fotografové vystupující pod jmény Alex Snow a přezdívkou ShipSash (//www.jetphotos.com/photo/9074544) a zveřejnili je na webu JetPhotos.  Nejedná se tedy o žádné veřejné představení nového typu zbraně a i proto toho víme s jistotou jen velmi málo. Leccos ale můžeme usuzovat z podoby a v minulosti zrušených projektů.

psali jsme: Zvládne MiG-35 konfrontaci se západními stíhači?

Krátce po zveřejnění snímků se objevila spekulace, že Rusko obnovilo projekt protidružicové střely. Zda se případně jedná o maketu, či snad už dokonce prototyp samozřejmě nepoznáme, ale i tak by se v případě potvrzení jednalo skutečně o velice zajímavou staronovou novinku.

Obnovení starého programu?

Už od první poloviny 80. let totiž v tehdejším Sovětském svazu pracovali na takovém komplexu pod označením 30P6 Kontakt. Ten počítal právě s využitím upraveného těžkého stíhacího letounu MiG-31 jako nosičem pro třístupňovou protidružicovou střelu 79M6 a sledovacím systémem 45Ž6 Krona.

Volba na MiG-31 nepadla náhodou, protože krom vysoké rychlosti a dostupu mohl operovat z širokého spektra běžných vojenských letišť s dostatečně dlouhou dráhou. První z dvojice upravených letounů vzlétl v roce 1987, práce na druhém se měly rozběhnout v první polovině roku následujícího. Oproti standardnímu letounu měl MiG-31D, jak je označována tato modifikace, instalované stabilizační plochy, závaží na místo radaru a nepočítalo se ani s dvěma sedadly. Samotná protidružicová střela měřila na délku kolem 10 m a vážila zhruba 4 550 kg.

nepřehlédněte: MiG-31 jako nosič hypersonických střel

V případě bojového využití měl MiG-31 vystoupat do výšky v rozmezí 15 – 18 km a snad až při rychlosti přes 2 000 km/hod odhodit střelu. Ta následně měla zažehnout raketový motor a vydat se vstříc nepřátelské družici na oběžné dráze. Do vývoje nicméně zasáhl v roce 1991 rozpad Sovětského svazu a mezitím ukončení programu střely ASM-135 ASAT na americké straně, takže Rusko nemělo prostředky a hlavně ani motivaci pokračovat. V červenci téhož toku se sice snad ještě stihl test, ale jestli šlo jen o odhoz, či snad odpal nevíme.

Sestřelit družici z letadla lze

Ten komu se v minulosti podařil sestřel družice střelou z letounu, byly Spojené státy, které vyvinuly střelu ASM-135 ASAT. Jako její nosič byl použit stíhací letoun F-15 Eagle, které jí taktéž nesl pod svým trupem. K historicky prvnímu a jedinému sestřelu z tohoto letounu došlo 13. září 1985, kdy střela úspěšně zasáhla vysloužilou družici Solwind P78-1 ve výšce 555 km. Program následně zrušil americký prezident Reagan údajně kvůli technickým problémům a prodražování.

psali jsme: Nejnovější video stroje Mig-31

Sestřelování družic se pak dostalo do popředí mediálního zájmu až o 20 let později. Tentokráte to byla ovšem Čína, která sestřelila svojí meteorologickou družici Feng Yun 1C zřejmě upravenou balistickou raketou DF-21 ve výšce 865 km. 4. ledna 2008 pak na to sestřelem samozřejmě vlastní družice USA-193 pohybující se ve výšce 247 km reagovaly Spojené státy. Tentokrát ovšem antiraketou SM-3 systému Aegis odpálenou z křižníku třídy Ticonderoga.

Všechny dosud vyzkoušené způsoby sestřelu družic mají své pro a proti. Výhodou využití stíhacích letounů, ale také plavidel je jejich nezávislost na možnosti místa odpálení – k vhodnému místu prostě buď dolétnou anebo doplují. Naopak nevýhodou stíhacích letounů, ale i běžně používaných protiletadlových a protiraketových antiraket bývá jejich omezený dostřel z hlediska výšky letící družice. Všechny tak dosud zasahovaly družice letící ve výšce řádově stovek km, kde se pohybují většinou průzkumné družice…

Raketa jako raketa

V souvislosti se snímky s neznámou raketou v podvěsu MiGu-31 se ale také objevuje další spekulace, že by mohlo jít o kosmickou raketu. Přeci jen Rusové už v minulosti takové projekty s využitím tohoto těžkého stíhače navrhovali, jen z nich vždy sešlo. Rozeznat přitom protidružicovou střelu od kosmické rakety je téměř nemožné – v obou případech by měly velmi podobný tvar a velikost.

čtěte také: Mig 1.44 měl být prvním sovětským strojem páté generace

Nedávné snímky s neznámou střelou nicméně ještě musíme brát s velkou rezervou. Přeci jen opravdu mohlo jít jen o hmotnostní maketu, ale klidně i snahu o rozruch z ruské strany. Na vyjasnění situace kolem vyfotografované střely si tak budeme muset ještě počkat.

 

Autor: Michal Polák

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace