Ministerstvo obrany opět mění parametry pro nová BVP - bude se armáda muset spokojit s technologií studené války?

Během "vyjasňování předběžných nabídek" uchazečů v tendru na pásová BVP dochází podle informací Security magazínu patrně k několika dalším změnám požadavků, resp. ústupkům z prvotního plánu, jejichž motivací nepochybně je ušetřit a vejít se do původně ohlášeného cenového rámce. Jde o detaily, o nichž se veřejně dosud nehovořilo. Jedním z nich je náhrada identifikačního systému BIFF systémem pro vizuální rozpoznání. Byla by tím ve velké míře narušena logika jednoho ze šestnácti "nepřekročitelných požadavků" armády na nová vozidla.

Zmíněným požadavkem, který byl zveřejněn bez dalších podrobností pod číslem 3, je "Integrace informačních a zbraňových systémů", a armáda a potažmo Ministerstvo obrany jej vysvětlují takto: "Nová vozidla mají být napojena do systémů české armády a NATO kvůli operacím na budoucím válčišti. Digitalizace bojiště s odpovídajícím stupněm utajení je v budoucích vojenských operacích nezbytná a síťově propojené zbraňové platformy umožňují efektivnější bojovou činnost." V materiálu "Modernizační projekty AČR" zveřejněném v červnu 2018 je systém bojové identifikace nových BVP zmíněn rovněž bez dalších podrobností. Přitom řada dalších systémů je rozebírána poměrně detailně. Takto to vypadá, že zadavatel si není jistý tím, co chce, nebo od počátku věděl, že bude muset škrtat, a tak přesně neidentifikovatelný komponent je ideální cíl. Nikdo se nemůže odvolat, že byl vyloučen, pokud neví, zda splňoval.

Digitalizace bojiště, utajení, síťově propojené platformy, efektivnější bojová činnost. Zní to krásně a není to levné. A protože armáda logicky požaduje moderní vybavení na úrovni doby, s nímž bude mít reálnou šanci na moderním bojišti uspět, je plně očekávatelné, že kromě pevně stanovených parametrů pasivní i aktivní ochrany nových vozidel bude myslet také na aplikaci systému, který spolehlivě odliší vozidla vlastní/přátelská od těch nepřátelských. V digitálním prostředí systémů velení a řízení a řízení palby a všech prostředků, jejichž účelem je zjišťovat a v reálném čase všem zúčastněným prvkům předávat informace o situaci, je okamžitá informace "přítel-nepřítel" jednou z prvních, kterou by i laik považoval za samozřejmost. Bojová identifikace snižuje pravděpodobnost jevu, který se na bitevních polích vyskytuje od nepaměti - vedení palby na vlastní nebo spojenecké jednotky, tzv. friendly fire, blue on blue.

Efektivním prostředkem pro zjištění elementární informace, že objekt v zaměřovači je na mé straně, je využití technologie termovize, která je dnes již téměř standardním vybavením bojových prostředků pro vyhledávání a zaměřování cílů. Tzv. Battlefield-IFF (Identification Friend or Foe, BIFF), který využívá infračervenou signaturu objektu pro jeho identifikaci, musí být nastaven tak, aby identifikoval a současně neusnadňoval/znemožňoval identifikaci nepříteli. Může pracovat jednak s aktivními prostředky (tepelnými majáčky, světlomety), jednak s pasivními, tedy tepelnými či bojovými panely s nevýraznou stopou (tepelné pro identifikaci ze vzduchu, bojové ze země), ale jednoznačnou charakteristikou, které lze při zobrazení termovizí snadno rozeznat.

Známým příkladem je bojový identifikační panel (Combat Identification Panel, CIP) užívaný na obrněných vozidlech, zřetelný například na čele věží amerických tanků Abrams. Systém byl vyvinut již po skončení války v Perském zálivu, a jeho cílem bylo snížit četnost incidentů ve vlastních řadách. Pokud se hovoří pouze o čelním pancíři, jednalo se vždy o situaci obklíčení cizí jednotky a pak palby „na vše co se pohne“. V obecné bojové situaci jsou klíčové boky vozidel, mnohdy i záda (viz incident BVP AČR na Libavé).

Masívní nasazení techniky v podmínkách rychle vedených operací za účasti několika spojeneckých armád je pro takové nešťastné situace jako stvořené. Během války proti Iráku se obětí přátelské palby stalo několik britských vozidel Warrior (jedno zničil britský tank, další byly napadeny americkými bitevníky A-10). Jedním z mála úspěchů irácké armády bylo odražení útoku 1. a 3. obrněné divize, 1. pěší divize a britského 2. dragounského pluku během střetnutí s iráckou gardovou divizí Tawakalna 26. února 1991. Zakopaná irácká pěchota, BVP a tanky T-72 zde způsobily postupujícím spojeneckým silám ztráty, ale ztráty si Američané způsobili také sami. Minimálně dvě bojová vozidla pěchoty Bradley byla toho dne zasažena tanky Abrams, se ztrátami na životech. A k množství takových situací došlo i během tzv. bitvy o Norfolk následujícího dne.

Během války v roce 2003, kdy již byla prakticky všechna koaliční vozidla vybavena bojovými identifikačními panely, byl přátelskou palbou ze země zničen již "jen" jeden britský Challenger 2.

Identifikační prostředky jsou dále vyvíjeny a pro různé povětrnostní a taktické situace jsou nasazovány v různých kombinacích. Infračervené signatury mohou být deaktivovatelné a aktivovatelné podle potřeby, multifunkční (ty mj. dokáží vytvořit pomocí typických tzv. hot spotů obraz nepřátelského vozidla coby mimikry) a kódované (jejich kód lze měnit v reakci na situaci). V českém prostředí tyto prostředky popisuje a mj. jejich kombinace při různém nasazení předepisuje Český obranný standard ČOS 108015 z roku 2017.

Požádali jsme ministerstvo o potvrzení, nebo vyvrácení informace, že z požadavků na nová BVP byl systém BIFF vypuštěn. Odpověď: „K Vašemu dotazu nemáme žádný komentář. V současné době si s možnými dodavateli vyjasňujeme jejich předběžné nabídky. Následně budou uchazeči vyzváni k podání konečných nabídek, které budou předmětem závěrečného hodnocení. Vzhledem k tomu, že akviziční proces pokračuje, v současné době nemůžeme k jeho průběhu či jednotlivým parametrům poskytovat bližší informace.“

Pokud tedy Ministerstvo obrany zvažuje, že by nová BVP nebyla vybavena pokročilým systémem BIFF, ale spoléhala by jen na systém vizuálního rozpoznání, tedy symboly, značky, praporky, viditelné jen za dobrého počasí ve dne, jde jednak o době nepříliš odpovídající přístup, který ztíží nasazení české mechanizované pěchoty v kooperaci nejen se spojeneckými silami, a jednak o odložení nákladů do budoucna, protože je těžko představitelné, že by se bez moderních identifikačních systémů mohla česká BVP obejít i v následujících desítkách let.

Určitě bude argumentováno, že bude systém digitální, avšak záleží, co bude na mapě velitele, střelce, roje letectva a dělostřelectva znázorněno. Skutečně červená nebo modrá taktická značka pro určitý typ bojové techniky, nebo bojová a modrá značka typu „puntík“ jež nedává bojovníkům ve vozidle možnost prioritizovat nepřátelské cíle, nebo se jim jen rozsvítí na mapě taktické situace bod, že „TAM NĚCO JE“. A pak bude velitel souzen za to, že vystřelil, nebo za to, že nevystřelil, vždyť věděl, že tam něco je a měl to správně vyhodnotit.

Z daného se dá usuzovat, že o peníze jde až v první řadě, ale pak to vždy odnesou ti nevinní, ne ti co sedí s razítkem v pohodlné židli. Pokud by se měli rozhodnout, na který svítící bod monitoru razítko dají, budou váhat, a to nebudou řešit lidské životy.

Tagy