Ministerstvo obrany spěchá, aby čekalo. Cílem vojenského doporučení bylo zahájit diskusi. Vláda jej vzala jako rozkaz koupit F-35

Téma možného nákupu F-35 hýbe veřejným prostorem. Armáda odtajnila první čtyři stránky svého vojenského doporučení ve zjevné snaze vysvětlit svůj postoj, nicméně v některých ohledech spíše vytvořila prostor pro další spekulace a otázky. Ve středečních Událostech a komentářích místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) připomněl vůči programu F-35 velmi kritickou zprávu amerického vládního účetního úřadu GAO (Government Accountability Office). Odpovědí zastánců nákupu F-35 byl nicméně převážně údiv a kroucení hlavou. Armáda od začátku týdne označuje otevřeně americkou nabídku F-35 jako "nikoli nejdražší". Ministryně obrany Jana Černochová to řekla ve Sněmovně poslancům. Reakce švédské strany na sebe nedala dlouho čekat.

GAO svá zjištění o programu F-35 publikoval 30. května 2023 pod titulkem: "F-35 Joint Strike Fighter: K vysvětlení růstu nákladů a podpoře rozhodnutí o modernizaci motorů je zapotřebí více opatření." A již v úvodním shrnutí o F-35 píše jako o "nejnákladnějším zbraňovém systému" amerického ministerstva obrany. Při povědomí o tom, že Spojené státy stavějí jaderné letadlové lodě a obecně vyvíjejí pokročilé technologie pro všechny složky svých ozbrojených sil od taktických dronů přes systémy protiraketové obrany po nejmodernější pozemní techniku, jde o výrok, nad nímž nelze jen tak mávnout rukou.

Armáda České republiky argumentuje ve prospěch nákupu tak říkajíc na všech frontách. A jestliže některá zdůvodnění znějí přesvědčivě či zajímavě, mezi nimi argument, že zavedení F-35 do výzbroje neomezí možnosti rozvíjet schopnosti ostatních zbraní, ale naopak je "nakopne" k rychlejšímu tempu modernizace, pak argument, že F-35 "není nejdražší" variantou přezbrojení nadzvukového letectva bez možnosti detailně popsat rozdíly ve všech zvažovaných nabídkách přesvědčivě rozhodně nezní.

Když v nedávném rozhovoru generál Mikulenka, bývalý velitel vzdušných sil, odhadl celkové náklady na 24 kusů F-35 v českých barvách včetně infrastrukturních, provozních a servisních na možná až 400 miliard korun, armáda kontruje vyjádřením, že pořizovací náklady letounů F-35 a letounů "4. generace" jsou srovnatelné, a o méně než čtvrtinu vyšší provozní náklady F-35 jsou více než kompenzovány schopnostmi, které tyto stroje budou armádě poskytovat po celou dobu jejich životního cyklu, který se podle různých armádních vyjádření pohybuje mezi 40 a 50 roky.

"Nejdražší zbraňový systém ministerstva obrany - letoun F-35 - má nyní více než desetileté zpoždění a původní odhady nákladů jsou vyšší o 183 miliard dolarů," píše zmíněný úřad GAO. A automaticky se tedy nabízí otázka, do jaké míry lze v roce 2023 s jistotou porovnávat náklady různých typů letounů s programem F-35, který je v časovém skluzu a u něhož došlo již nyní ke značnému nárůstu původně plánovaných nákladů; a to s výhledem na půl století dopředu.

Toto půlstoletí provozu F-35 je přitom klíčovým argumentem o ekonomičnosti akvizice. Bezmála pokrývá svou ohromující délkou dva životní cykly letounů dosud zavedených typů; a armáda tedy říká, že v případě pořízení jiného typu, u kterého by nemohla počítat s tak dlouhou udržitelností, by v horizontu dvou až tří desítek let vedlo k potřebě další akvizice – v důsledku tedy je volba jiného typu z hlediska pořizovacích nákladů přibližně dvojnásobně nákladnou.

Ovšem kde je řečeno, že například Gripen E nebude létat 40 let? Saab uvádí srovnání pořizovacích nákladů v dolarech: 110,2 milionu za F-35, a jen 75,6 milionu za Gripen E. Náklady životního cyklu, tedy provoz a údržba, úhrnem 342,5 milionu dolarů u F-35, a jen 164,1 milionu u Gripenu. Jde o analýzu Aviation Weekly Network z května 2023.

Pojí se s tím ale také nejistota, jak bude vlastně letecká válka za 20, 30 nebo 40 let ve skutečnosti vypadat, do jaké míry rozvoj technologií v oblasti nejen pozemní protivzdušné obrany potře výhody dnešního řešení schopnosti stealth, a jakou roli budou hrát bezpilotní a autonomní prostředky; a také ne zcela přesvědčivá argumentace o porovnání ostatních nabídek. Jestliže bylo vojenské doporučení z roku 2021 vyvrcholením dvouletého procesu analýzy možností, které trh nabízel, a jestliže je řeč o možných dodávkách letounů F-35 v letech 2030–2035, pak vláda postavila své rozhodnutí o podobě nadzvukového letectva v horizontu desetiletí na informacích, které jsou již dnes dva či tři roky staré.

Přitom v textu samotného vojenského doporučení v závěru publikovaných čtyř stan čteme: "Vojenské doporučení NGŠ AČR bylo zpracováno s cílem zahájit politicko-vojenskou diskusi o optimální podobě taktického letectva po roce 2027 a přijmout strategické rozhodnutí o náhradě současně provozované letecké techniky." Možná nejen nám v redakci taková politicko-vojenská diskuse ale zcela unikla? Namísto zahájení takové diskuse vzala vláda v létě 2022 vojenské doporučení jako nezpochybnitelný argument či "rozkaz" pro nákup letounů F-35 – které přitom vojenské doporučení explicitně nezmiňuje. Tvrzení, že jiný letoun 5. generace není k dispozici, nemůže obstát. Vojenské doporučení hovoří o cílovém stavu plnění operačních požadavků po roce 2040, což je doba za bezmála dvě desetiletí. A mělo-li jít o "pokyn" vládě pořídit F-35, zřejmě armádě nic nebránilo to takto také formulovat. Vláda Petra Fialy k tomu nicméně právě takto přistoupila a výsledek jednání bude znám za několik týdnů, kdy se dozvíme, zda, či spíše "že", bude akvizice zahájena.

S jakými vstupními informacemi Sekce rozvoje sil při zpracovávání vojenského doporučení pracovala, nevíme. Jaké byly požadavky, jaké parametry jakých nabídek byly porovnávány, a do jaké míry těmto parametrům odpovídá dnešní stav jednání o pořízení F-35, kdy na sebe obě strany přirozeně reagují a upravují své postoje – zatímco ostatní potenciální dodavatelé byli odstaveni na druhou kolej a jejich původními nabídkami se dnes již nikdo nezabývá.

Poslanec Růžička na twitteru napsal: "MO neumožnilo Saabu poslat oficiální nabidku, takže odeslali neoficiální. V něm je zdarma předání 14 současných Gripenů a 12 Gripenů E za 1,1 Mld USD (25 mld Kč). Marketingový šéf Saabu napsal: "The statements from the Minister of Defence regarding Gripen are incorrect." – tedy "Prohlášení ministryně obrany týkající se Gripenů nejsou správná." Přitom již uvedený počet letounů Gripen E je zarážející. Armáda žádá 24 letounů F-35; jaký počet byl definován v době zpracovávání analýzy, jež předcházela formulaci vojenského doporučení? Porovnávali tehdy armádní analytici nabídku na 24 letounů Gripen E a 24 letounů F-35?

Velmi hrubým pohledem na švédskou nabídku lze konstatovat, že má náčelník generálního štábu pravdu, když říká, že pořizovací náklady letounů F-35 a letounů starší generace, v tomto případě Gripen E (a nebudeme se nyní přít o to, zda je to 4., nebo 4,5. generace nadzvukových strojů), jsou srovnatelné. To ale nejsou všechny parametry nabídky. O možnosti získat stávající pronajaté Gripeny C/D zdarma se psalo návazně na sdělení švédského velvyslance pro média. Ministryně obrany tehdy nebyla příliš diplomatická: "Česká republika žádnou oficiální nabídku ze Švédska nedostala a já tady skutečně nebudu naskakovat na to, co vyhlásí někde velvyslanec Švédského království v médiích," řekla na konci června 2022. Když si Ministerstvo obrany o oficiální nabídku v rámci nějaké formy výběrového řízení neřeklo, nemohlo ji dostat. Oč lépe by působilo si nechat nabídku předložit, analyzovat ji, a s jasnými argumenty a s díkem ji případně odmítnout?

U provozních nákladů jsou uváděna různá čísla. Oficiální postoj armády je jasný: u F-35 jsou o méně než čtvrtinu vyšší. Jiná srovnání (viz výše uvedené od Aviation Weekly Network) ukazují větší rozdíl; odpovědí pak standardně je, že byla zpracována podle neznámé metodiky, a často s vazbou na výrobce švédských letounů. Připomenout si ale můžeme také argumenty, které české Ministerstvo obrany používalo při rozhodování o nadzvukových letounech před dvaceti lety. Kromě chvály na všechny vlastnosti a schopnosti letounu také tvrdilo: "Vzhledem k uvedeným skutečnostem pak v současnosti vychází letová hodina Gripenu u švédského letectva na 2700 amerických dolarů. V plánu je snížení nákladů na 2000 USD za hodinu. Jen pro porovnání – letová hodina stroje MiG-21 našeho letectva činí přibližně 6000 USD." K žádnému snížení nákladů přirozeně nedošlo, naopak.

Dnes MO tvrdí, že u F-35 jsou provozní náklady o necelou čtvrtinu vyšší, což kompenzují schopnosti stroje. Švédský výrobce oponuje, že faktický rozdíl mezi letouny tzv. 4,5. a 5. generace spočívá ve schopnosti stealth. Všechny zbraňové, komunikační a senzorické schopnosti F-35 má mít Gripen E také. K tomu jen již pod čáru podotkněme, že u letounů, které armáda provozuje v současné době, ať již jde o Gripen C/D, ale i o domácí L-159, nebylo dosaženo plného spektra potenciálních schopností ani zdaleka a dosud, a to nejen v oblasti přímé podpory pozemních jednotek. Skepse vůči armádnímu optimismu a kategorickým tvrzením je na místě a armáda se jim nemůže divit.

Otazníků mnoho a mnoho. Jisté je, a mezi prvními na to již loni v létě upozorňoval právě poslanec Růžička, že Gripeny C/D budeme potřebovat do roku 2035, nemá-li AČR přijít, byť dočasně, o schopnost nasadit nadzvukové letectvo. A v tomto ohledu nelze než podtrhnout slova generála Mikulenky pro iDnes: "Nevidím žádnou potřebu urychleně podepisovat smlouvu na techniku, která stejně dorazí skoro za 10 let. Je tady argument, že se musíme postavit do fronty zákazníků, ale počet možných uživatelů F-35 je limitní a fronta se bude spíše zkracovat."

Lépe a také politicky vydiskutovat, připravit infrastrukturu, porovnat ostatní možnosti, přesvědčit veřejnost. A prostředky nyní investovat ne do splátek za letouny, které budou dodány za 10–12 let, ale do umoření vnitřních dluhů ozbrojených sil tak, aby nejmodernější technologie přišly do připravené armády, která je bude umět okamžitě integrovat a využít. Bez zmíněné politické diskuse a jasně většinové politické shody na tak nákladném akvizičním projektu se může stát po dalších nebo jiných volbách leccos.

Zdroj: GAO, Ministerstvo obrany, iDnes, Seznam Zprávy, Saab

Tagy