Ministerstvo proti poslancům: Tendr BVP má pokračovat podle harmonogramu, který výbor odmítl. Proč na něm Metnar trvá?

Ministerstvo obrany je rozhodnuté pokračovat v akvizici pásových bojových vozidel pěchoty tak, jak si jej naplánovalo a představilo Výboru pro obranu před jeho poslední schůzí. A to bez ohledu na usnesení výboru, který s prezentovaným harmonogramem vyjádřil nesouhlas. Hlavním argumentem poslanců bylo riziko, že finále roky se vlekoucího procesu, který zažil mnohé odklady, připadne na období voleb do poslanecké sněmovny. Ministerstvo výhrady "samozřejmě vnímá", ale tvrdí, že nemá jinou možnost než pokračovat.

Ve středu 17. března přijal Výbor pro obranu usnesení, kterým vyjádřil nesouhlas s harmonogramem nákupu pásových BVP, jak jej poslancům představilo Ministerstvo obrany. Z tohoto harmonogramu po sečtení minimálních lhůt pro jednotlivé zbývající kroky vyplynulo, že k podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem by mělo dojít nejdříve v týdnu před volbami do poslanecké sněmovny. Poslancům Výboru pro obranu se takový postup nelíbí zejména pro absenci jasné politické odpovědnosti.

"Mluvíme zde o největší zakázce na vojenskou techniku a tak by k tomu také mělo být přistupováno. Je naprosto nepochopitelné, že taková zakázka se má stvrzovat v posledních dnech stávající vlády. Manažersky je toto naprosté selhání," uvedl pro SM poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek. Podobně hodnotil přístup MO k zakázce Karel Krejza (ODS): "Ministerstvo tu zakázku připravuje několik let a směřovat podpis do období okolo voleb je chyba. Česká republika potřebuje transparentní armádní nákupy. Rozhodně nesmí dojít k situaci, kdy to podepisuje ministr v demisi nebo vláda bez důvěry."

Zeptali jsme se Ministerstva obrany, jak bude reagovat na výhrady Výboru pro obranu a především na jeho nesouhlas s harmonogramem, zda jej upraví, nebo tendr dokonce pozastaví. "Varianta, že by ministerstvo obrany tendr na nákup nových pásových BVP zastavilo, není na stole. Výhrady k harmonogramu samozřejmě resort vnímá, nicméně v materiálu předloženém poslancům byl jediný konkrétní termín, který se týkal zkoušek funkčních vzorků. Ostatní procesní kroky byly v dokumentu uvedeny pouze prostřednictvím lhůt. Jejich pořadí a stanovené lhůty jsou veskrze dané a nelze je nějakým zásadním způsobem měnit, tedy ani urychlit ani odložit," uvedl Marek Vala z tiskového oddělení MO.

Rezort tedy výhrady vnímá, ale v žádném ohledu se jim nebude přizpůsobovat, a bude pokračovat v nastoupeném směru. Zelenou svým způsobem nyní dostal také od vlády, která konečně po několika měsících vrátila do rozpočtu MO pět miliard korun ze své rozpočtové rezervy. Absence těchto prostředků ohrožovala plánované investiční akce, a mezi nimi na prvním místě právě nákup pásových BVP, který je největší zbrojní zakázkou v samostatné historii České republiky. Rozpočet pro něj počítá již letos s výdajem více než 4 miliardy korun z celkových plánovaných 52.

Probíhající scénář je tak možné hodnotit jako nejhorší ze všech možných. Po všech odkladech v minulosti a zdrženích vynucených i nevynucených se MO dostalo do situace, kdy mu součet minimálních lhůt dovolí podepsat smlouvu s dodavatelem, pokud vše půjde "dobře", v týdnu před letošními volbami do Sněmovny, tj. na začátku října. A to ještě za předpokladu, že v nejbližších dnech odešle uchazečům výzvu k podání finálních nabídek, kterou bude celý proces v představeném harmonogramu odstartován.

Do dnešní situace se MO dostalo mj. opakovaným odkladem zkoušek funkčních vzorků vozidel, které měly proběhnout již loni na podzim. MO jejich odklad zdůvodnilo vládními protipandemickými opatřeními. Zapojeno do nich podle ministerstva má být 100 osob. "Je tedy zřejmé, že aktuálně nařízení vládní opatření neumožňují provádění těchto zkoušek," stojí v odpovědi tiskového oddělení z počátku března. Skutečně? V době, kdy vláda složitě jednala o tom, že provozy s více než 250 zaměstnanci budou podstupovat pravidelné testování, ale jejich fungování odmítala zastavit, a v době, kdy mj. proběhla prezentace BVP LYNX KF41 společností Rheinmetall na Slovensku, by mělo být pro české Ministerstvo obrany problémem zorganizovat zkoušky s účastí stovky osob. Zkoušky, na jejichž provedení a vyhodnocení závisí další průběh strategické zakázky. Armáda současně cvičí, státní podniky zřizované ministerstvem fungují také.

Přístup Ministerstva obrany k tendru lze od začátku označit za diskutabilní. Zažili jsme překvapivé a nečekané změny v zadání, které začaly již oficiálními požadavky vyhlášenými se spuštěním tendru na jaře roku 2019. V jejich důsledku později ze soutěže odstoupila společnost PSM s vozidlem PUMA, které přitom do té doby AČR brala velmi seriozně v potaz a ani náznakem nebylo lze očekávat zásadní komplikaci v podobě náhlého vyloučení řešení v podobě bezosádkové věže. Na vše bylo zdánlivě dost času.

Současně si lze těžko představit, že jde o shodu okolností. Ministerstvo obrany samozřejmě minimální lhůty pro jednotlivé fáze akvizice zná a neobjevilo je včera. Na poslední chvíle se "želvy splašily" a po měsících odmítání zabývat se možností celý tendr přehodnotit a dotáhnout akvizici transparentním a efektivním způsobem do zdárného konce finišují podle harmonogramu, s nímž vyjádřil Výbor pro obranu kategorický nesouhlas. Důvod je nasnadě. Dotažení nákupu v dostatečném předstihu před volbami by znamenalo, že voliči budou moci výsledek v těchto volbách ohodnotit. To je v zásadě tím, co znamená "nést politickou odpovědnost" - a to se zřetelně Ministerstvu obrany v tomto dlouhodobě kritizovaném případě nechce. Buď tedy celou věc uzavře na poslední chvíli, kdy na ni nebude již přes vrcholící předvolební kampaň tolik vidět, anebo, a to mnohem spíše, se ukáže, že má pravdu předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová, a akvizici tato vláda nemůže stihnout. Předá ji v nějakém stupni rozpracovanosti nové vládě. A Armáda České republiky se místo moderních vozidel dočká dalších odkladů a průtahů.

Tagy