S ministrem obrany o Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově

Security Magazín přináší rozhovor s ministrem obrany Jaromírem Zůnou na téma změny v čele Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově.

Od 1. března 2026 bude novým velitelem Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově (VeV-VA) brigádní generál Róbert Dziak, který vystřídá téměř po čtyřech letech ve funkci brigádního generála Ladislava Rebilase. Při této příležitosti jsme hovořili s ministrem obrany o perspektivě VeV-VA a její roli v doplňování armády personálem, což je jedna z oblastí jeho prioritního zájmu.

Pane ministře, v pátek 27. února 2026 jste se zúčastnil slavnostního aktu předání a převzetí funkce velitele Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově (VeV-VA). Jaký jste měl ze své návštěvy dojem?

Byl to asi nejkrásnější vojenský akt, kterého jsem měl možnost se v naší armádě v posledních letech účastnit. Atmosféra, silný emocionální náboj, důstojnost a preciznost provedení, místy to bylo až dojemné. Byl jsem mimořádně spokojen a podobná slova ode mne nejsou slyšet až tak často. Bylo patrné jak VeV-VA jako instituce zraje a jak se naplňuje silná vize, se kterou jsme ji před čtvrt stoletím v souvislosti s profesionalizací armády zakládali. Není také ve strukturách AČR obvyklé vidět v průběhu jednoho dne prakticky všechny velitele, kteří od roku 1997 stáli u zrodu a následné transformace vojenské akademie až do její dnešní podoby VeV-VA. Je to dáno i tím, že jde o jednu z nejprestižnějších velitelských pozic v naší armádě. Kdo ji jednou zastával, nezapomene. A lze také říci, že kdo výkon funkce velitele VeV-VA zvládne, otevírá mu to cestu do nejvyšších pater velení armády.

Jak vyplývá ze zveřejněných personálních záměrů, tak brigádní generál Ladislav Rebilas bude vyzvednut ve funkci a nastupuje jako ředitel Sekce plánování schopností MO ČR. Jaký přínos ve výkonu nové funkce od něj očekáváte?

Brigádní generál Ladislav Rebilas si vedl ve výkonu funkce velitele VeV-VA úspěšně. Dokázal realizovat řadu opatření, která naplňují dlouhodobou vizi, kterou armáda s touto institucí má. S trochou nadsázky lze říci, že vrátil VeV-VA na původní trajektorii koncepčního a institucionálního rozvoje této instituce. Jako oprávněné instituce pro přípravu personálu v požadované struktuře kvalifikací, které zabezpečují funkčnost ozbrojených sil. Pro laickou veřejnost to může znít trochu nadneseně, ale pro vedení ministerstva a velení armády jde o zásadní věc. Bez VeV-VA by profesionální AČR nebyla možná. Brigádní generál Rebilas naplno využil čas, který mu byl v čele vojenské akademie dán, aby pracoval i na sobě. Získal hlubší vhled do fungování armády, hlavních řídících procesů, přípravy personálu, vybavil se širším teoretickým základem a podobně.

Prostě se plně mohl věnovat oblastem, které velitel bojového útvaru na taktickém stupni velení nemusí a objektivně vzato, ani nemá prostor a podmínky postihnout. V tom je velení vojenským školám cennou položkou v kariéře velitelů a stává se to jejich jednoznačnou výhodou, pokud se chtějí kvalifikovat do vysokých velitelských a štábních funkcí. Brigádní generál Rebilas těchto možností využil naplno a velmi vyzrál. Přesně takový kvalifikační předpoklad potřebujeme u někoho, kdo má koncepčně řídit výstavbu vojenských schopností AČR. Vkládáme proto do něj velké naděje. Dávno také nepamatuji, kdy by se otázky související s koncepční výstavbou armády dostaly do takových patů a tlaků, jako je tomu dnes. Bude mít ale moji maximální podporu, a jsem přesvědčen, že stejně tak od kolegů na generálním štábu. Novému veliteli brigádnímu generálovi Róbertu Dziakovi jsem popřál hodně úspěchů a jistě po hlubším seznámení s VeV-VA úspěšně naváže na práci celé plejády svých předchůdců.

Za krátkou dobu, kdy jste ve funkci ministra obrany, jste navštívil VeV-VA již podruhé. Lze to přičíst tomu, že jste jedním z tvůrců systému přípravy personálu pro profesionální armádu a zakladatelů této školy, nebo jde o odraz sílícího významu VeV-VA v celém systému přípravy personálu?

VeV-VA je hlavní institucí v systému přípravy personálu v rezortu ministerstva obrany. Z hlediska objemů a struktury zabezpečovaných forem přípravy je naprosto dominantní. Tak tomu bylo vždy, i když existovaly na ministerstvu skupiny, pro které institucionální přežití znamenalo více, než prospěch a budoucnost armády. Jejich představa byla ale mělká a s mou vizí nemohla soupeřit. A to ve všech ohledech. Bohužel nás koncepční spory v této oblasti stály mnoho peněz a systémových nákladů bez adekvátního přínosu. VeV-VA v současnosti modernizuje formy a metody přípravy personálu, využívá vysoce moderních technologií, disponuje kvalitním personálem a jedinečnými podmínkami. Ale především má silnou motivaci a vládne zde optimismus. VeV-VA sehrává podstatně významnější roli než organizace základního výcviku a příprava vojáků do zahraničních misí, se kterými je ve veřejnosti převážně ztotožňována.

Pro armádu řeší celou oblast rozvoje doktrinální soustavy, forem a metod přípravy personálu, kariérových kurzů pro hodnostní sbory poddůstojníků, praporčíků a důstojníků, rozvoj učebně výcvikové základny, simulačních a trenažérových center a další. Celkově představuje efektivní a výkonnou instituci s nadčasovou organizační strukturou. Především je ale ideálně strukturována k naplnění předmětu pedagogického působení vojenské školy, kterým je vojenská výchova. V tomto ohledu žádná jiná instituce není schopna VeV-VA v její funkci nahradit. Proto ji řadíme mezi principy výstavby armády a máme s ní velké plány do budoucna. 

Mohl byste uvést zásadní praktický příklad, který by naznačil, co bude determinantem  úvah armády a ministerstva, pokud jde o koncepční a dlouhodobou výstavbu VeV-VA? 

Politicko-vojenské ambice státu se zvyšují a s tím i požadavky na posilování velikosti a struktur nejenom AČR, ale i záložních sil a dalších vojenských součástí ministerstva obrany. Nepůjde nadále jen o prosté navyšování počtů, ale musíme zcela vážně uvažovat o zajištění funkčnosti a udržitelnosti těchto struktur. Musíme zajistit, aby vojenské struktuře o zvyšující se velikosti a rostoucí komplexitě měl také kdo velet. Hovořím tedy o přípravě důstojníků pro výkon nástupních velitelských a odborných funkcí. Tedy v rozsahu, který již systémově nelze zabezpečit prostřednictvím studia na univerzitě obrany. Že tato situace a objektivní požadavek nastanou, bylo zřejmé již od roku 2008.

Proto jsem tehdy navrhl plný přechod na doplňování důstojnického sboru cestou posílené rekrutace absolventů civilních vysokých škol a jejich nástavbového studia na nově založeném kariérovém důstojnickém kurzu na VeV-VA. Ten byl rovněž určen pro poddůstojníky a praporčíky, kteří si doplnili samostatně vysokoškolské vzdělání a projevili zájem o přechod do důstojnického sboru. Nic nového na světě, ale v té době v našich podmínkách chápáno jako revoluce. Okamžitě jsem byl osočen jako nepřítel univerzity obrany a řadu let mi to škodilo.

Tehdejší NGŠ AČR ale ihned porozuměl významu takového kroku a okamžitě projekt schválil. Přirozeně odpůrci návrhu zastávali skeptický postoj a tvrdili, že tradicionalistické pojetí v přípravě důstojníků bude většinové a převládne. Nebyli ale schopni vnímat proces v jeho dynamice. Dnes víme, že v letech 2008–2025 získala armáda prostřednictvím přípravy na UNOB 3 490 důstojníků, cestou důstojnického kurzu 4 062 (viz Tabulka 1). Nejsem z těch, kteří by jakkoliv pochybovali o kvalitě studia na UNOB a významu této instituce. Nazírám na to věcně, jako člověk, který se dlouhodobě zabývá oblastí výstavby armády. Kde by dnes vojenský systém byl, kdyby se v roce 2008 neotevřel vícezdrojovému doplňování důstojnického sboru a tyto čtyři tisíce důstojníků armáda nedostala. Takto vypadá příklad koncepčního uvažování o výstavbě armády. Nikoliv nějaké pochybná, teoreticky a koncepčně neuchopitelná procenta výdajů na obranu. Tolik jako příklad.

To je velmi srozumitelné. Závěrečná otázka. Můžeme tedy očekávat další posilování VeV-VA nejenom z hlediska investic, ale i rolí a počtů personálu?

Působnost VeV-VA byla nastavena v roce 2002 velmi přesně a její základní role jsou od té doby beze změn. Není na nich ani co měnit, protože zapadají do dělby práce v rámci AČR i ministerstva poměrně přesně. Modernizace celé posádky Vyškov také bude pokračovat a je jednou z našich prioritních posádek pokud jde o modernizaci, bytovou výstavbu a zavádění nových technologií a zbraňových systémů. Například, infrastruktura pro nové bojové vozidlo pěchoty CV90 je ve Vyškově již připravena. Počty personálu se budou bezesporu zvyšovat. Pro zajímavost, VeV-VA má dnes stejné počty personálu jako před více než dvaceti lety, kdy měla zabezpečovat budování profesionální armády o velikosti něco více než 26 000 vojáků.

Dnes je v souvislosti s bezpečnostními ambicemi České republiky velikost obsluhovaného systému, tedy všech vojenských a civilních součástí ministerstva obrany a expanze aktivní zálohy a dalších požadavků, téměř dvojnásobná! Proto jsem do programového prohlášení vlády a do svých vystoupení v poslanecké sněmovně vložil formulaci, že obslužný systém bude dán do přímé úměry velikosti obsluhovaného systému. Tady je odpověď co tyto formulace znamenají. Nejsou obecné, jak má v oblibě část politického i novinářského spektra tvrdit. Naopak jsou vysoce konkrétní a s velkými dopady do struktur ministerstva. Stačí jim jen rozumět.

Tagy