foto: Redakce SM/Ministr obrany Jaromír Zůna
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes uspořádal první tiskovou konferenci, na níž podrobně nastínil hlavní priority ministerstva obrany po nástupu nové vlády.
Ministr Zůna zdůraznil potřebu kontinuity v modernizaci armády, posílení obranných schopností a adaptaci na rostoucí alianční závazky NATO. Klíčové je podle něj stabilizovat řídicí procesy a efektivně využívat zdroje v měnícím se bezpečnostním prostředí. Své záměry popsal již v pondělí v exkluzívním rozhovoru pro Security Magazín.
Strategické dokumenty a koncepce výstavby armády
Jedním z ústředních témat ministrova úvodního projevu byla příprava klíčových strategických dokumentů. Zůna oznámil, že ministerstvo pracuje na aktualizaci Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040, která má být předložena vládě začátkem roku 2026, a na Dlouhodobém výhledu obrany do roku 2040. Souběžně se dokončuje vojenské doporučení k odolnosti státu, jež má být hotovo do konce roku 2025. Velký důraz klade na podporu českého obranného průmyslu prostřednictvím nové strategie jeho rozvoje a legislativních úprav pro export, a to ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu: „Chceme, aby se náš obranný a bezpečnostní průmysl stal integrální součástí bezpečnostního systému státu svou kvalitou a významem,“ uvedl ministr.
Organizační změny a růst armády
Dalším významným bodem byly organizační změny v reakci na požadavky NATO po Haagském summitu. Armáda České republiky se připravuje na zvýšení početních stavů o 7 500 vojáků, čímž dosáhne celkových 37 500. Tyto změny budou probíhat postupně a systematicky, s prioritou na posílení teritoriálních a záložních sil, bez radikálních zásahů. Zůna přirovnal současnou situaci k období před vstupem do NATO: „Dnes je situace velmi podobná té před vstupem do Aliance – požadavky na armádu neuvěřitelně narůstají.“ Dodal, že bude posíleno civilní řízení armády a proběhnou audity vybraných zakázek. Zdůraznil také, že zmíněný nárůst o 7 500 vojáků se týká čistě AČR, a spolu s ním bude nezbytné posílit také další rezortu obrany podřízené složky jako Vojenskou policii, Vojenské zpravodajství a vojenské školství.
Modernizace a akvizice
Ministr zdůraznil pokračování strategických modernizačních projektů, včetně nového důrazu na protivzdušnou obranu (její nová koncepce ohlášená letos na jaře během veletrhu IDET v Brně bude dokončena do konce kalendářního roku) a schopnosti v nových operačních doménách. Klíčové je nahrazovat lidskou práci technologiemi a posilovat zálohy. „Jedná se o náhradu lidské práce kapitálem – dnes existují zbraňové systémy, kdy jeden nahradí výkonnost předchozích tří,“ řekl Zůna s odkazem na demografické výzvy a potřebu intenzifikace namísto extenzivního růstu.
Zmínil také zadání provést audity zakázek Ministerstva obrany: „Tolik diskutované audity přirozeně budou provedeny u vybraných veřejných zakázek, zejména těch, které jsou předmětem diskuse. Bude to znamenat revizi střednědobého plánu Ministerstva obrany a akvizičního plánu, koncepčních modernizačních záměrů a podobně.“ Aniž zmíněné diskutované zakázky konkretizoval, lze odhadnout, že audit se může týkat zakázky na pásová BVP nebo na vozidla pro Speciální síly Supacat.
Personální politika a vzdělávání
Personální oblast patří mezi absolutní priority rezortu. Ministr plánuje revitalizaci kariérního řádu, posílení rekrutace a transformaci vojenského školství podle měnících se požadavků. Probíhá příprava nástupce náčelníka generálního štábu po Karlu Řehkovi v roce 2026. „Revitalizace kariérního řádu v armádě je jednou z mých absolutních priorit,“ prohlásil Zůna. Zvláštní pozornost věnoval reformě systému vojenského vzdělávání, který označil za vyčerpaný a nastavený ještě pro podmínky z roku 2002 po profesionalizaci armády.
Současné požadavky na expanzi armády, jak početní, tak schopnostní, vyžadují podle něj druhou velkou transformaci vojenského školství, podobnou té po vstupu do NATO. Klíčovými principy jsou institucionalizace rozhraní odborné přípravy, ekonomika řízení a personální garance kvality. Stávající systém byl redukován (z více univerzit na jednu, z pěti středních škol na minimum), aby uvolnil zdroje pro profesionalizaci, dnes je však podle Zůny nutné kapacity rozšířit a přizpůsobit novým ambicím v modernizaci a růstu. Ministr rovněž pozitivně hodnotil letošní nárůst studentů Univerzity obrany (373 nových studentů) a zdůraznil potřebu zvýšit příjmy v technických a medicínských oborech, které aktuálně nedostačují tempu modernizace ozbrojených sil: „Hlavní priority patří změnám ve velení a řízení v Armádě České republiky, obranném plánování a stabilizaci hlavních řídicích procesů.“
Rozpočet a podpora Ukrajiny
Rozpočet na rok 2026 a další léta označil za kritický pro kontinuální rozvoj schopností. Podle Jaromíra Zůny probíhají seriózní jednání s ministerstvem financí a ocenil přístup ministryně financí Aleny Schillerové. Vrchní ředitel Sekce ekonomické Richard Vítek uvedl, že výdaje ve výši 2 % HDP by měly být do konce roku naplněny. Ministr Zůna následně novinářům potvrdil, že tato míra výdajů je vládou považována za minimální.
Podpora Ukrajiny bude podle ministra obrany pokračovat i nadále, avšak „optimální formou“. Zůna pozitivně hodnotil výsledek summitu EU ohledně finanční pomoci: „Stojíme na straně Ukrajiny. Ukrajina je země, která se brání, agresorem je Rusko.“ Ministr Zůna novinářům také řekl, že jeho první zahraniční cesta povede v průběhu ledna na Slovensko a další pak na Ukrajinu, kam jej během včerejšího telefonického rozhovoru pozval jeho protějšek Denys Šmyhal.
Česká muniční iniciativa
Samostatně se ministr vyjádřil k české muniční iniciativě pro dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu. O jejím dalším osudu rozhodne vláda jako celek, substance iniciativy však podle ministra nikdo nezpochybňuje – jde především o proces řízení a formu pokračování. „O osudu české muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek. V zásadě ji nikdo nezpochybňuje, jde ale o to, jaký bude proces jejího řízení a jak dál pokračovat,“ uvedl Zůna. Materiál pro premiéra k rozhodnutí bude připraven v nejbližší době.
Vztah k Czechoslovak Group
Ministr byl na tiskové konferenci dotázán na svůj vztah se skupinou Czechoslovak Group (CSG) vlastněnou Michalem Strnadem, a to v souvislosti s tvzeními o možném nadstandardním nebo konfliktním vztahu se zbrojním průmyslem. Zůna na to odpověděl poměrně obsáhle a zdůraznil, že jeho kontakty s CSG byly výhradně pracovní a vycházely z jeho dřívějších funkcí v armádě. Vysvětlil, že jako bývalý ředitel sekce podpory na ministerstvu obrany měl na starosti komunikaci s celým obranným průmyslem, protože „naše země není veliká a struktura obranného a bezpečnostního průmyslu je jen jedna“. Připomněl, že za jeho působení se počet akvizic schvalovaných vládou dramaticky zvýšil (z 5 na 42 ročně), což bylo umožněno stabilním růstem rozpočtu na obranu v období vlády Andreje Babiše. Zdůraznil, že pozitivní hodnocení některých procesů v minulosti pramení právě z toho, že „za Zůny to tehdy fungovalo“.
Celkově Zůna zdůraznil systematický a dlouhodobý přístup s reflexí zkušeností z války na Ukrajině a aliančních závazků. Konference potvrdila kontinuitu v klíčových projektech, jako je nákup F-35, při současném hledání efektivity v nových podmínkách.
Tagy