foto: Redakce SM/Ministr Zůna v Táboře
V pátek proběhl v prostorách Velitelství teritoriálních sil v Táboře slavnostní nástup u příležitosti jmenování nového velitele Teritoriálních sil. Následně bylo za přítomnosti ministra obrany otevřeno Komunitní centrum pro válečné veterány.
„Velice rád jsem dorazil do tohoto krásného města, které je symbolem našich husitských a armádních tradic. Město Tábor je neodmyslitelně spojeno s ozbrojenými silami a obranou našich národních hodnot. Je tedy symbolické, že i v moderní době zde sídlí útvary, které jsou stěžejní pro obranu naší země,“ řekl na úvod svého projevu při slavnostním nástupu v Táboře ministr obrany Jaromír Zůna.
Teritoriální síly považuje za klíčové pro posílení obrany území a odolnosti společnosti. protože jejich základem je Aktivní záloha tvořená občany s vazbou na svůj kraj. Navazuje tak na historickou tradici územní obrany a současný trend v NATO, kde po konfliktu na Ukrajině roste důraz na teritoriální síly a podporu hostitelskou zemí (Host Nation Support, HNS). Aby tyto úkoly mohly být plněny, bylo Velitelství teritoriálních sil povýšeno na taktický stupeň a nyní jej symbolicky přebírá velitel v generálské hodnosti.
Ministr Zůna poděkoval odcházejícímu veliteli plukovníku Antonínu Genserovi za sedm let budování struktury teritoriálních sil, řízení krajských vojenských velitelství, přípravu zálohy a nasazení při krizích jako pandemie COVID-19 či povodně. Novému veliteli brigádnímu generálu Petru Svobodovi popřál úspěch při zvládání aktuálního bezpečnostního prostředí, rozvoji podpory spojencům (včetně převzetí praporu v Rakovníku) a zejména při náboru do armády a aktivní zálohy. Zdůraznil nutnost přesvědčit občany k dobrovolné účasti na obraně země a vyzdvihl motto teritoriálních sil „Bráníme srdcem“, které vyjadřuje vnitřní motivaci bránit domov, rodiny a hodnoty.
Teritoriální síly vznikly 1. července 2019
Velitelství teritoriálních sil (VeTerS) je taktickým organizačním útvarem, v době míru je v přímé podřízenosti náčelníka Generálního štábu AČR, za stavu ohrožení státu a válečného stavu v podřízenosti velitele Velitelství pro operace. Jejich hlavním úkolem je zajišťovat teritoriální obranu, podporovat mobilizační doplňování armády, chránit kritickou infrastrukturu, pomáhat při živelních pohromách a krizových situacích a spolupracovat s krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) a jednotkami Aktivní zálohy (AZ). TS tedy fungují jako doplňková složka k hlavním bojovým silám, s důrazem na místní znalost terénu, rychlou reakci na domácím území a posílení odolnosti státu vůči hybridním hrozbám.
Teritoriální síly vznikly oficiálně 1. července 2019 jako Velitelství teritoriálních sil (původně Velitelství teritoria) se sídlem v Táboře, a to v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a potřebu lepšího organizačního zastřešení krajských vojenských velitelství a teritoriálních jednotek aktivní zálohy. Od svého založení prošly výrazným vývojem – zpočátku šlo o taktický útvar podřízený Generálnímu štábu, postupně se rozvíjely jejich schopnosti, struktura i početní stavy. Od roku 2023 v čele Velitelství teritoriálních sil stál plukovník gšt. Antoník Genser. Současný ministr obrany Jaromír Zůna v letech 1999–2000 působil jako zástupce náčelníka štábu 21. velitelství sil územní obrany v Praze. Tato struktura představovala předchůdce moderních Teritoriálních sil. Později, jako první zástupce náčelníka Generálního štábu (2019–2022), byl součástí vrcholného vedení armády v období, kdy se koncepce Teritoriálních sil finálně formovala a schvalovala.
V současnosti procházejí teritoriální síly dalším klíčovým posunem – mají být postaveny na plnohodnotnou úroveň samostatného druhu sil AČR, srovnatelnou s Pozemními silami a Vzdušnými silami. Tento krok odráží jejich rostoucí význam v moderní obraně státu, posiluje jejich autonomii, prioritu v plánování a zdrojích a umožňuje lepší integraci do celkové struktury armády. Tím se TerS stávají rovnocennou složkou vedle tradičních druhů sil, což podtrhuje důraz na komplexní územní obranu v kontextu současných hrozeb.
Role v Host Nation Support
Teritoriální síly Armády České republiky plní významné funkce v rámci Host Nation Support (HNS), tedy podpory hostitelské země pro spojenecké síly NATO na území ČR. HNS zahrnuje především příjem, ubytování, přesuny, logistickou podporu, ochranu a koordinaci tranzitu aliančních jednotek přes české území – což je klíčové vzhledem k geografické poloze České republiky v alianci.
Teritoriální síly, zejména prostřednictvím krajských vojenských velitelství a teritoriálních jednotek aktivní zálohy, zajišťují v tomto systému regionální a lokální úroveň podpory. Patří sem například ochrana kritické infrastruktury a důležitých objektů během přesunů spojenců, koordinace s civilními orgány, monitoring a reakce na potenciální hrozby v daném regionu, stejně jako praktická pomoc při tranzitu konvojů (např. convoy support, staging areas). Tyto úkoly jsou oficiálně uváděny v popisu kompetencí Velitelství teritoriálních sil i v koncepčních dokumentech AČR (např. Koncepce výstavby AČR 2035).
Tato role se v posledních letech posílila v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a rostoucí potřebu interoperability s NATO. TerS se na HNS podílejí při cvičeních (jako Czech Rampart nebo Hradba), ale i v reálných situacích tranzitu spojeneckých sil. S jejich plánovaným postavením na úroveň samostatného druhu sil (srovnatelně s Pozemními a Vzdušnými silami) lze očekávat ještě větší autonomii a prioritu při plnění těchto aliančních závazků.
Generál Petr Svoboda
Brigádní generál Petr Svoboda vstoupil do vojenské služby po absolvování Vojenského gymnázia a následném studiu na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově v roce 1993. V průběhu kariéry prošel řadou velících a štábních funkcí v Armádě České republiky, včetně velení jednotkám na taktické úrovni. Klíčovou etapou bylo velení lehkému motorizovanému praporu Bučovice, se kterým se zúčastnil nasazení v misi PRT ISAF v Afghánistánu. Od roku 2020 působil jako velitel 7. mechanizované brigády „Dukelské“ v Hranicích, kde se významně podílel na modernizačních procesech.
Po úspěšném velení brigádě přešel do mezinárodního prostředí NATO, kde od roku 2022 vykonával funkci zástupce velitele a náčelníka štábu Joint Force Training Centre (JFTC) v polské Bydhošti. Zde se zaměřil na transformaci centra z mentorování misí směrem k přípravě sborů NATO a podpoře spolupráce s Ukrajinou (včetně evaluačního a tréninkového centra NATO-Ukrajina). Po návratu do ČR působil jako poradce náčelníka Generálního štábu AČR, kde se věnoval otázkám leadershipu, mezigenerační komunikace a urychlení akvizičních procesů. K 21. lednu 2026 byl slavnostně jmenován velitelem Teritoriálních sil Armády České republiky se sídlem v Táboře.
Komunitní centrum pro válečné veterány Tábor
Ministr obrany ve svém projevu při slavnostním otevření čtvrtého komunitního centra pro válečné veterány v Táboře zdůraznil dlouhodobé a silné propojení města s armádou. Mnozí vojáci zde slouží, zakládají rodiny a po odchodu do civilu se sem vracejí, což činí Tábor logickým místem pro takové centrum. Otevření považuje za důležitý krok v rozvíjející se péči o přibližně 16 000 válečných veteránů, kterým chce stát vyjádřit vděčnost za nasazení života ve prospěch země. Komunitní centra spolu s kontaktními místy a terénní péčí pomáhají veteránům řešit zdravotní, sociální, rodinné i administrativní problémy, včetně vyřízení dávek, pomůcek či právního poradenství.
Ministr připomněl, že odchod do civilu je pro mnohé veterány obtížný – chybí jim řád, kamarádství, často mají specifické dovednosti nebo zdravotní a psychické následky služby. Centra v Praze, Brně a Olomouci loni pomohla pěti stům veteránů, a nové v Táboře, spolu s nedávno otevřenými kontaktními místy v Jihlavě a Žatci, rozšiřují síť na osm měst. Kromě individuální pomoci centrum poskytuje prostor pro setkávání, vzpomínkové a kulturní akce, což prospívá i místní komunitě. Péče o veterány, zejména o duševní zdraví, zůstává jednou z priorit MO.
Zdroj: Ministerstvo obrany, Armáda České republiky
Tagy