foto: Redakce SM/Ministr obrany Jaromír Zůna v Táboře
Podle řady médií ministr obrany „lhal“, když se odkazoval na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu. Nelhal.
Ministr Zůna doslova řekl: „Je tady nález NKÚ z poloviny loňského roku, také stanovisko náčelníka generálního štábu, které zpracovával na základě pokynů ministryně obrany rovněž v polovině loňského roku. Tam je uveden seznam vojenského materiálu, který česká armáda může poskytnout, ať už formou daru, nebo odprodeje Ukrajině.“ Respektu mluvčí NKÚ řekla, že se úřad v žádné kontrole z poslední doby letouny L-159 nezabýval.
Zůna: Novináři se NKÚ chybně zeptali
„Novináři se NKÚ chybně zeptali,“ řekl Security Magazínu ministr obrany Zůna, a odkázal na kontrolní závěr 24/27 „Peněžní prostředky vynaložené Ministerstvem obrany na protivzdušnou obranu“, který není veřejný, je veden ve vyhrazeném režimu, ale podle ministra se věnuje také podzvukovému letectvu, tedy letounům L-159.
Seznam vojenského materiálu, který AČR může poskytnout Ukrajině, je rovněž neveřejný. Ovšem již jen proto říci, že ministr v této věci „lhal“, je více než pochybné. Náčelník generálního štábu Řehka na své tiskové konferenci vysvětloval, v čem spočívají úskalí výrazu „nepotřebný materiál“ s tím, že letouny L-159 nejsou v tomto smyslu podle zákona „nepotřebné“. V seznamu nepotřebného materiálu, který lze poskytnout Ukrajině, tedy s nejvyšší pravděpodobností nefigurují, a ministr obrany také nelhal.
Řehka naopak zdůraznil, že na základě rozhovoru s ukrajinským generálem Syrským, který na poskytnutí letounů naléhal, upravil dřívější stanovisko AČR, aby znělo jednoznačněji. Současně však řekl, že neměl dosud příležitost o této věci s novým ministrem obrany podrobně jednat. Stanovisko armády, ani původní, ani opravené, nebylo předloženo vládě k projednání.
Civilní kontrola armády a celkový kontext
Toto stanovisko přitom vyjmenovává i rizika či nevýhody darování či odprodeje čtyř letounů, včetně dopadů na životnost zbývající české flotily a výcvik AČR, a tyto dopady je třeba posoudit v širokém kontextu, který přesahuje názor současného vedení armády. Od toho existuje civilní kontrola armády. Bez ní by mohla armáda mj. svévolně odprodávat či darovat cokoli, co by právě vyhodnotila jako nepotřebné či postradatelné. Jak již dříve uvedl ministr Zůna, není definitivně rozhodnuto ani o roli podzvukového letectva, ani o směřování protivzdušné obrany – a roli L-159 v ní.
Poslanec Růžička: Výklad ministra obrany na výboru nikdo nerozporoval
Na Řehkovu tiskovou konferenci reagoval na sociálních sítích místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička: „Proč nám to Řehka nepřišel říci v úterý na výbor pro obranu? Raději se omluvil a poslal za sebe gen. Hlaváče. Jakou hru Řehka vlastně hraje? Při jednání o L-159 zástupce Generálního štábu neřekl ani slovo a výklad ministra obrany a bývalé ministryně obrany nikdo nerozporoval.“ Generálporučík Hlaváč skutečně na slova pronesená ministrem i exministryní obrany nereagoval a za armádu se neohradil, a ani opoziční poslanci se na to dále neptali. Od úterního jednání Výboru pro obranu téma i výroky rezonovaly veřejným prostorem, ale generál Řehka reagoval až v pátek.
Ne tím, že by vyvolal jednání s ministrem obrany, aby obě instituce sladily své postoje, ale poněkud nervózně vedenou tiskovou konferencí na letišti před odletem na zasedání Vojenského výboru NATO. Z původně čistě technické otázky, která je sama o sobě složitá, svým postupem udělal prezident republiky otázku vnitropolitickou. Některá média pak „Řehkovu bramboračku“ přisolila, exministryně Černochová ji od úterý nekomentuje. Ministr obrany Zůna však nelhal.
Tagy