foto: Redakce SM/Výbor pro obranu 20. ledna
Dne 20. ledna 2026 se konala 3. schůze sněmovního Výboru pro obranu. Poprvé zde v roli ministra obrany vystoupil generál ve výslužbě Jaromír Zůna.
Armádu České republiky na schůzi reprezentoval první zástupce náčelníka Generálního štábu genpor. Miroslav Hlaváč. Mezi přítomnými poslanci byla i bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která se do výboru vrátila po jmenování nové vlády. Schůze začala projednáním programu. Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) navrhl doplnit samostatný bod týkající se situace kolem Grónska a potenciální anexe proti vůli Dánska, kterou označil za „největší geopolitickou změnu od druhé světové války“ a návrat k reálpolitice 19. století. Návrh však neprošel – v hlasování se vyslovilo 7 poslanců pro, 8 proti a 1 se zdržel. Po tomto odmítnutí byl schválen původní program a výbor přikročil k jednotlivým bodům.
Informace ministra obrany o prioritách resortu v souladu s programovým prohlášením vlády
Ministr Zůna ve svém úvodním slově zdůraznil kontinuitu s předchozím obdobím: „Podstatnou část toho, co je uvedeno v prezentaci, jsem již přednesl v Poslanecké sněmovně při hlasování o důvěře vlády,“ řekl a dodal: „Pro všechny vlády a ministry obrany je východiskem pro jakoukoli činnost a naplňování ambicí zajištění financování obrany.“ Potvrdil závazek držet se zákona o financování obrany na úrovni 2 % HDP, přičemž v současnosti platí rozpočtové provizorium a rozhodující budou roky 2027–2029. O rozpočtu bude vláda jednat na konci ledna: „jednotlivé kontury rozpočtu jsou zatím v pohybu, takže nemohu mluvit o nějakých detailech.“
Mezi klíčové priority zařadil:
- modernizaci armády a posilování obranyschopnosti státu jako hlavní cíl,
- větší důraz na čl. 3 Washingtonské smlouvy – národní potřeby a provázání armády s celým bezpečnostním systémem ČR,
- přijetí nových strategických dokumentů v roce 2026 (dlouhodobý výhled, koncepce výstavby AČR, koncepce mobilizace),
- protivzdušnou obranu státu jako jednu z vládních priorit: „Na protivzdušnou obranu se dlouho zapomínalo, ale ona je klíčová. Bez ní nelze hovořit o skutečné obranyschopnosti státu,“
- digitalizaci plánovacího prostředí, zavádění umělé inteligence, posílení interní kontroly a výzkumu a vývoje,
- aktualizaci strategie rozvoje obranného průmyslu (stávající dokument je z roku 2019 a neodpovídá současným potřebám),
- otevřenou a transparentní komunikaci: „Veřejnost musí být informována o způsobech hospodaření resortu, o dosahování našich cílů, o jednotlivých projektech modernizace armády a podobně,“
- personální stabilizaci – v roce 2025 předpoklad přírůstku srovnatelného s loňskými 2396 vojáky, valorizace platů včetně občanských zaměstnanců a rozvoj teritoriálních sil, které byly od 1. ledna 2026 povýšeny na stejnou úroveň jako pozemní a vzdušné síly,
- novelizaci branné a krizové legislativy s využitím plánovaných cvičení v roce 2027 (CMX, Odolné Česko)
Klíčové otázky a odpovědi
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) se ptala na postoj k usnesení předchozí vlády o směřování k 3,5 % HDP + 1,5 % na mimorezortní výdaje (v souladu s jednáními na summitu v Haagu), na aktuální stav koncepce protivzdušné obrany (kterou zadala ještě v roce 2024), pokračování muniční iniciativy, stav koalice ochotných v tzv. ramsteinském formátu (UDCG) a především na situaci kolem případného předání či prodeje letounů L-159 Ukrajině.
Ministr Zůna odpověděl: „Vedeme velmi intenzivní diskuzi, abychom si sladili metodiku vykazování výdajů na obranu, zejména těch soft (tj. výdajů mimo kapitolu Ministerstva obrany, pozn. red.), které jsou relativně nová věc. My jsme seznámili s metodikou v minulém týdnu všechna ministerstva, kterých se to týká, a budeme pokračovat v tomto procesu s tím, že odpovědnost za koordinaci těchto věcí jde za Ministerstvem obrany.“ K protivzdušné obraně uvedl, že toto téma vždy osobně považoval za klíčové. Koncepce protivzdušné obrany a dronů jsou schváleny a chce pozvat poslance výboru na Generální štáb, kde budou s těmito koncepcemi seznámeni – v utajovaném režimu.
A na samostatném jednání chce také poslancům představit téma samohybných houfnic CAESAR: „Pokud jde o hlavňové dělostředectvo, já bych doporučil doložit situaci na samostatném jednání, třeba na Generálním štábu, protože je to skutečně komplexní záležitost. Zde musíme odlišit dodávky munice od národního dodavatele, musíme odlišit dodávku děla jako takového, jsou tam i údaje, které nejsou až tak veřejné, tak doporučuji seznámit výbor na neveřejném jednání.“
Otázka letounů L-159 a pokračování muniční iniciativy
Nejpodrobnější odpověď věnoval L-159: „Bojových L-159 máme pouze 16, osm výcvikových prochází v letech 2026–2027 kompletním resursem. Vyřazení čtyř letounů znamená čtvrtinu flotily (…) Letouny mají nalétáno pouze 20 % životnosti (do 2044–2045). Z hlediska naší bezpečnosti a protivzdušné obrany je prodej nevýhodný. Nikdo neříká, že nepodporujeme Ukrajinu v různých formátech, ale zde převládá národní zájem.“ Připomněl, že historicky export blokovalo licenční embargo USA kvůli americkým technologiím v letounu a že rozhodnutí vychází z kontinuity předchozího postoje armády. Poslankyně Černochová v reakci potvrdila: „Žádný ministr si nemůže dovolit posílat vojenský materiál pryč, pokud armáda řekne, že to není nepotřebný materiál pro naši vlastní obranyschopnost. A pokud stanovisko armády zůstává stejné, tak vašemu postupu naprosto rozumím.“
K muniční iniciativě ministr uvedl: „Premiér České republiky se jednoznačně vyjádřil, že muniční iniciativa bude pokračovat, ale bez toho, že by Česká republika z rozpočtu do toho dávala jakékoliv vlastní finance.“ Ramsteinský formát (UDCG) pokračuje, ministr se ho zatím neměl příležitost účastnit. Výbor vzal informaci ministra obrany na vědomí. Debata ukázala širokou shodu na kontinuitě modernizace, posilování protivzdušné obrany, rozvoji teritoriálních sil a důrazu na národní zájmy, zároveň odhalila citlivost témat L-159, tempa navyšování výdajů nad 2 % HDP a zajištění personálu pro ambiciózní plány armády.
Státní závěrečný účet 2024 a vojenská cvičení
Státní závěrečný účet kapitoly Ministerstva obrany za rok 2024 byl 3. bodem programu schůze. Celkové výdaje dosáhly 150,1 miliardy korun (skutečně čerpáno 159 miliard), čímž bylo poprvé v novodobé historii České republiky naplněno 2 % HDP na obranu v souladu se závazky vůči NATO. Předseda Flek vysvětlil, že účet byl předložen znovu, protože se k němu Sněmovna v předchozím volebním období nestihla vyjádřit. Výbor dokument vzal na vědomí bez větších připomínek.
Dalším bodem byl plán účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních v roce 2026 (sněmovní tisk č. 79). Plán předpokládá přibližně 150 cvičení AČR v zahraničí a 60 cvičení zahraničních sil na území České republiky. Mezi nejvýznamnější mezinárodní akce patří Ramstein Flag, Steadfast Dart 26, Strong Lineage nebo Agile Combat Employment. Domácí cvičení zahrnují například Apple Strike 26 a Federated Cloud 2026. Celkové náklady jsou vyčísleny na 200,5 milionu korun. Genpor. Hlaváč ve svém vystoupení zdůraznil: „Plán plně reflektuje alianční koncepce NATO a Evropské unie a reaguje na aktuální bezpečnostní situaci. Cílem je zvyšovat interoperabilitu, připravenost a schopnost rychle reagovat na hrozby.“
Závěrečný účet kapitoly Národního bezpečnostního úřadu byl projednán standardním způsobem, bez výraznější diskuse či připomínek.
Ustavení podvýborů pro akvizice a pro válečné veterány
V závěru jednání došlo k ustavení dvou podvýborů a volbě jejich předsedů. Oba podvýbory mají pět členů:
- Podvýbor pro akvizice Ministerstva obrany, obranný průmysl a obchod s vojenským materiálem – předseda Miroslav Samaš (ANO),
- Podvýbor pro válečné veterány – předseda Lubomír Wenzl (ANO).
Podvýbory se budou věnovat dohledu nad akvizičními procesy (včetně transparentnosti a zapojení českého průmyslu) a nad systémem péče o válečné veterány, což je v programovém prohlášení vlády označeno jako jedna z priorit.
Tagy