Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: Výbor pro obranu
V úterý 31. ledna 2023 proběhla druhá letošní a celkově 22. schůze sněmovního výboru pro obranu. Na programu byly tři témata: účast ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území republiky a účast ozbrojených sil jiných států na cvičeních u nás, vládní návrh změny Ústavy s cílem umožnit Vládě efektivní vyslání vojáků do zahraničí na dobu nejdéle 60 dnů ve vymezených případech a současně uvést do formálního souladu s Ústavou dosavadní praxi rozhodovat o průjezdech a přeletech přes území ČR; a pokračoval také uzavřený bod, v němž byli poslanci informováni o vývoji války na Ukrajině. Schůze se účastnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náčelník generálního štábu genmjr. Karel Řehka a další přizvaní hosté.
V bodu nazvaném Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2023 byl výbor pro obranu seznámen se 145 plánovanými cvičeními, jichž se budou jednotky AČR účastnit v zahraničí, a s dalšími 53 cvičeními, které proběhnou na území České republiky s účastí spojeneckých a partnerských ozbrojených sil.
Bod uvedla ministryně obrany Jana Černochová: "Prioritním cílem cvičení se zahraničními partnery pro rok 2023 je prověřit a zvýšit úroveň připravenosti ozbrojených sil České republiky a jejich součinnost se spojenci a připravit se na společné působení vojsk v operacích a pohotovostních silách mezinárodních organizací."
Mezi nejvýznamnějšími cvičeními mimo území České republiky zmínila cvičení A-A Střelby, které je zaměřené na použití ostré munice při odpalu řízených střel při ničení vzdušných cílů na krátkou vzdálenost a použití ostré kanónové munice při střelbě na vzdušné cíle, které proběhne ve Švédsku 17. února - 2. března s účastí čtyř českých Gripenů, tří letounů L-159 a s využitím letounů 24. základny dopravního letectva; cvičení Steadfast Noon, které slouží k prověření schopností vzájemné interoperability a provádění společných leteckých operací sil NATO, a kterého se zúčastní příslušníci 21. základny taktického letectva a 26. pluku velení, řízení a průzkumu a proběhne v říjnu a listopadu letošního roku v Německu a v Belgii; nebo květnové Swift Response 23, které je součástí skupiny cvičení DEFENDER EUROPE 23 a je určené pro výsadkové jednotky (250 příslušníků 43. pluku). Bude se odehrávat v Pobaltí a Polsku, přičemž jednotkám AČR byla určena lokalita v Estonsku.
Mezi cvičeními, které proběhnou na území České republiky zmínila Czech Lion 2023, což je výroční cvičení zemí V4, jehož cílem je procvičit velitelství 4. brigády rychlého nasazení v plánování a provedení operace na podporu spojeneckých sil v konfliktu vysoké intenzity. Cvičení se zúčastní 350 příslušníků armád států V4. Přípravou na Czech Lion 2023 bude cvičení Federated Cloud 2023, které je součástí komunikační a informační podpory a budou se ho kromě českých vojáků účastnit také vojáci z Bulharska, Polska, Rumunska a Slovenska. A zmínila také cvičení Odolné nebe/Ample Strike 2023 zaměřené na společnou přípravu osádek s omezenou účastí pozemních sil a plnění širokého spektra úkolů zejména na taktické létání, protivzdušné operace, vzdušnou přepravu, CAS (Close Air Support), průzkum a sladění systémů velení a řízení a cvičení Tobruq Arrows, které zahrnuje bojovou střelbu protiletadlových systémů RBS-70.
Pro zajištění ozbrojených sil České republiky v rámci plánovaných cvičení u nás i v zahraničí je v rozpočtu MO vyčleněna celková částka 147,1 milionu korun. Vláda předložený materiál schválila na svém jednání 7. prosince 2022.
Náčelník generálního štábu Řehka uvedl, že účast na plánovaných cvičeních je pro armádu kriticky důležitá. Cvičení jsou rozdělena do čtyř hlavních oblastí: příprava na operace, příprava na účast v mezinárodních uskupeních pohotovostních sil, výstavba schopností a bilaterální a regionální spolupráce a i v odpovědi na dotaz předsedy výboru pro obranu Lubomíra Metnara uvedl některé podrobnosti týkající se vybraných cvičení. Výbor následným hlasováním vzal předložený materiál na vědomí.
Mnohem živější diskuse vzbudil druhý veřejný bod programu 22. schůze, kterým byl vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Výboru byl předložený materiál přikázán po prvním čtení plénem Poslanecké sněmovny, která se mu věnovala 10. ledna. Cílem navrhované změny je usnadnění vysílání vojáků do zahraničí a zároveň zjednodušení pravidel pro povolování průjezdů a přeletů zahraničních vojsk na území České republiky, resp. uvedení stávající praxe do formálního souladu s Ústavou.
Podle ministryně obrany reaguje předložený návrh změny Ústavy a souvisejícího ústavního zákona o bezpečnosti ČR na dlouhodobě zhroršené bezpečnostní prostředí ve světě. "To vede k situacím, kdy je nutné operativně rozhodovat o vysílání nebo o přijetí ozbrojených sil, a to zejména za účelem záchrany našich občanů, případně i dalších osob v zahraničí, poskytování pomoci uprchlíkům, zajišťování ochrany života a zdraví osob ohrožených nelegální migrací, nebo poskytování zdravotnické pomoci obyvatelstvu, např. v případě epidemií či pandemií."
Návrh se týká také průjezdů a přeletů ozbrojených sil jiných států a podle ministryně reflektuje dlouhodobou praxi vlády, která z praktických nemůže rozhodovat o každém konkrétním průjezdu či přeletu přes území republiky. "Například v roce 2020 se uskutečnilo 255 průjezdů a 6829 přeletů," řekla ministryně s tím, že dlouhodobě to je s vědomím a akceptováním ze strany Parlamentu řešeno tím, že vláda schvaluje průjezdy a přelety vždy na celý kalendářní rok, což ovšem formálně Ústavě nevyhovuje.
Pokud jde o umožnění vyslat vojáky do zahraničí za účelem ochrany životů či zdraví osob, jedná se v principu o návrh, po jehož přijetí volá armáda již přibližně deset let. Ministryně obrany v obsáhlé úvodní řeči po zdůvodnění potřebnosti přijetí navrhované změny citovala množství výroků bývalých ministrů obrany za hnutí ANO Stropnického a Metnara a dalších dnes opozičních poslanců, kteří předložený návrh v minulosti podpořili, nebo se na jeho dřívější verzi přímo podíleli (nebyl schválen kvůli obstrukcím ze strany KSČM), ale na lednové schůzi PSP se opoziční poslanci ke stávajícímu návrhu postavili rezervovaně a vyslovili obavu, že změna Ústavy povede k přílišnému soustředění moci v rukách vlády. Ministryně obrany dále v úvodní řeči "ocenila" konzistentní přístup SPD a jmenovitě poslance Vícha, který byl proti předkládanému návrhu již dříve. Změna v postoji poslanců hnutí ANO ji ale podle jejích slov "mrzí".
Předkládaný návrh rovněž ministryně obrany označila za přísnější než ty, které byly projednávány v uplynulých obdobích. Důvody pro vyslání vojáků AČR do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu jsou vymezeny plněním závazků z mezinárodních smluv, účastní na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, které je ČR členem, účastní na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích a ochranou života a zdraví, ohrožením majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky, přičemž jde o nasazení nejdéle na 60 dní. Stejně tak by vláda bez souhlasu parlamentu rozhodovala o povolení ozbrojeným silám jiných států uskutečňovat průjezdy a přelety přes území ČR. Zároveň vláda neprodleně informuje obě komory Parlamentu. Každá z nich může rozhodnutí vlády nadpoloviční většinou všech hlasů zrušit.
Předseda výboru pro obranu a exministr obrany Lubomír Metnar v obecné rozpravě uvedl: "Z věcného hlediska si myslím, že ta potřeba vylepšit a zpružnit tuto možnou reakci tady je, není asi o tom pochyb. To je jedna věc. Ale samotná právní dikce je otázkou právníků. Ne všichni, jak jsem z diskuse zaznamenal, jsou s tímto návrhem v souladu." Zmínil, že o stanovisko byl požádán doc. Zdeněk Koudelka a že na sociálních sítích se k návrhu kriticky vyjádřil prof. Jan Kysela. Metnara zajímalo, zda se vyslání vojáků k ochraně života a zdraví týká jen občanů České republiky, a zda je oprávněně zahrnuto ohrožení majetkových hodnot.
Podle poslance Vícha není ke změně Ústavy důvod, současnou úpravu považuje za dostatečnou. Uvedl, že poslanci jsou schopni se sejít v případě potřeby dostatečně rychle a věc projednat a případně schválit. Místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO) následně vysvětlil změnu postoje k návrhu slovy: "Já jsem se již několikrát vyjádřil, že poslední apolitický náčelník generálního štábu byl pan generál Opata. Když vidím, jakým způsobem pan vrchní praporčík tweetuje, jak napadá politiky z hnutí ANO, a náčelník generálního štábu své podřízené nesrovná, tak to je pro mě obrovský signál, že pro takovou pravomoc nemůžu zvednou ruku (...) já jsem se bál, že kdyby vyhrál pan premiér Babiš, tak armáda začne dělat pořádek jako v Brazílii." Tento výrok ostře odsoudili vládní poslanci Pavel Žáček (ODS), Jiří Horák (KDU-ČSL) a Stanislav Blaha (ODS) a ohradil se také náčelník generálního štábu Řehka, který dále zmínil své zkušenosti z pozice velitele 601. skupiny speciálních sil a návrh změny podpořil.
Ministryně obrany dále řekla: "Já prostě nechci do těchto zón posílat vojáky na služební cestu nebo dovolenou, jako to dělá Vladimír Putin. Já to dělat nebudu. A tohle je alternativa, která by se dala obejít. Nebudu to dělat. My chceme být transparentní. Chceme vojáky posílat tak, jak je můžeme posílat. To znamená s vědomím obou komor parlamentu. Na základě hlasování na vládě." Po další podrobné argumentaci ze strany doc. Jana Kudrny vyslovil výbor pro obranu s návrhem ústavní změny souhlas, a to poměrem hlasů 9 pro, 1 proti, 2 se zdrželi.
Schůze výboru pokračovala uzavřeným bodem věnovaným situaci na Ukrajině. Příští bude svolána na 28. února.
Zdroj: Výbor pro obranu