foto: Ministerstvo obrany, Public domain/Ministryně obrany Jana Černochová
Ve čtvrtek 13. února se v Bruselu setkají ministři obrany členských států NATO. Bude to první příležitost pro osobní setkání s novým americkým ministrem Petem Hegsethem od jeho nástupu do funkce. Témat je mnoho. A je na místě ocenit přístup české ministryně Jany Černochové.
„Teď se dostal znovu do Bílého domu a jeho výroky jsou vlastně prakticky stejné, jako byly tehdy. Já s ním souhlasím, že by se Evropa měla začít více podílet na obraně svého vlastního kontinentu i na obranném deštníku v rámci Severoatlantické aliance,“ odpověděla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na otázku v pořadu Ptám se já Seznam Zpráv. A pro nikoho by to nemělo být překvapení, protože od samého začátku snahy dosáhnout přijetí zákona o financování obrany, kterým byla jako minimální výše výdajů na obranu stanovena hranice 2 % HDP, Jana Černochová opakuje, že „nejde o strop, ale o podlahu“. A není to samoúčelné a zároveň to není ani všeobecně populární, natož populistický přístup. O to je cennější.
Obrana musí být nadstranická a USA jsou náš klíčový spojenec
A velmi cenný pro pozici České republiky je obecně přístup Jany Černochové, která je dlouhodobě známá konzervativními postoji, k nové americké administrativě a očekávatelné politice Donalda Trumpa. Ve všeobecném „úleku“ levicovějších evropských politiků je její pohled na možnosti budoucí spolupráce s Trumpovou administrativou střízlivý, věcný a povzbuzující současně. A to aniž by bylo možné ji označit za Trumpovu fanynku – skvělé vztahy si dokázala vybudovat i s předchůdcem Peta Hegsetha ve funkci amerického ministra obrany Lloydem Austinem, a to přesně podle principu, že obrana má být nadstranickým tématem, bezpečnost je základním zájmem státu a případné rozdílné pohledy na jiná témata by v přístupu k ní neměly hrát roli.
13. února proběhne v Bruselu další ministeriáda a ministři obrany členských států Aliance budou mít příležitost se poprvé osobně s novým americkým ministrem setkat. Témat bude nepochybně mnoho, ale lze očekávat dvě klíčová – diskuse o žádoucí míře výdajů na obranu a otázka společného postupu, který by měl vést k ukončení války na Ukrajině, a s tím související neméně zásadní otázka dalšího vývoje a prevence obnovení horkého konfliktu.
Jana Černochová a české „modré přilby“ na Ukrajinu
Pokud jde o další vývoj na Ukrajině, opatrně se začíná hovořit mj. o mírové misi. Vyslání evropských jednotek, které by zajišťovaly dodržování podmínek příměří a oddělovaly od sebe ruskou a ukrajinskou stranu. Diskuse se povede o jejich složení, o jejich počtu, o síle kontingentů jednotlivých států, nákladech a o mandátu obecně. Volodymyr Zelenskyj v lednu v Davosu ohledně žádoucího počtu vojáků takové mise řekl: „200 000, to je minimum.“
Ve zmíněném podcastu česká ministryně obrany takovou možnost komentovala slovy: „Bylo by hrozně populistické tady teď říkat: Ano, rozhodně do toho jdeme, nebo ne, nejdeme do toho z těch důvodů. Já si myslím, že bych měla s nějakými zásadními sděleními počkat na to, až se dozvíme parametry našeho případného působení nebo nepůsobení. Protože pokud by se jednalo o typově nějakou mírovou misi, modré přilby, s tím máme bohatou zkušenost třeba ze zemí bývalé Jugoslávie. A tady si i myslím, že by určitě náčelník generálního štábu, armáda prostě řekli: Ano, paní ministryně, jsme ready,“ s tím, že klíčové bude jednání s americkým ministrem obrany, ale také s tím, že oba osobně je takovému řešení nakloněna.
„Musím být v těch výrocích opatrná, protože opravdu nevím ty mantinely. Takže jsme připraveni o tom jednat. Za Českou republiku mohu přislíbit, že chceme pomáhat Ukrajině, chceme dál podporovat i mírová řešení, která na Ukrajině budou. Ale samozřejmě za podmínek, které budou odsouhlaseny ukrajinskou stranou,“ dodala Jana Černochová, která je velmi zkušenou političkou a samozřejmě vnímá, že jde o téma nejen ve volebním roce ožehavé, a že vše, co řekne, může být a bude použito pro ní, protože u části voličů rozhodně případné vyslání českých vojáků na Ukrajinu, ač s mandátem „modrých přileb“, populární nebude.
Výdaje na obranu budou tématem českých voleb
Je současně třeba dodat, že již dnes české jednotky působí na různých místech na východním křídle Aliance (Slovensko, Pobaltí), a že jejich případné vyslání na budoucí demarkační linii bude podléhat souhlasu obou stran, tedy napadené Ukrajiny i agresora. Bez toho, aby obě strany s takovou případnou misí souhlasily a mandát respektovaly, nebude možná. Signalizovat připravenost České republiky a zdůraznit zkušenosti Armády České republiky s takovým druhem služby je ale rozhodně správné a vůči spojencům vstřícné.
A výchozí pozici má velmi dobrou česká ministryně i v tématu výdajů na obranu. Má lví podíl na tom, že Česká republika dnes již nejen legislativně, ale i fakticky plní závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP, a jak premiér Fiala, tak ministryně Černochová připouštějí další růst ke 3 %, čímž vycházejí vstříc politice nové americké administrativy, ale i vyjádřením generálního tajemníka NATO. Parametry tohoto vývoje budou nepochybně předmětem detailních diskusí, a nikdo nemůže očekávat, že další navyšování výdajů bude prudké a okamžité. Jde o přenastavení priorit a efektivitu – a bude to dlouhodobý proces. „Evropa dlouhé roky byla černým pasažérem v rámci Severoatlantické aliance,“ řekla k tomu Jana Černochová. A je jisté, že kromě ministeriády bude toto téma rezonovat také volební kampaní u nás.
Tagy