Autor fotografie: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Ministryně Jana Černochová, premiér Petr Fiala, náčelník GŠ Karel Řehka
Poslanci podpořili 2 % HDP na obranu. Schválená novela legislativní úpravy financování obrany zavádí transparentní financování velkých obranných strategických projektů. Poslanci schválili také návrh zákona Ministerstva obrany, který rozšiřuje možnost zapojení obyvatel do obrany státu a zpřesňuje a doplňuje stávající brannou legislativu. Budeme tak moci rychleji reagovat na možné hrozby pro Českou republiku, píše Ministerstvo obrany. Ministryně Jana Černochová tím splnila pro obranu velmi významné body vládního programového prohlášení.
Dnes schválený zákon míří do Senátu a poté k podpisu prezidentovi republiky. Nabýt účinnosti může od července a vztahovat se pak bude již na státní rozpočet pro rok 2024. Úrovně výdajů na obranu ve výši minimálně 2 % HDP, jak zní závazek České republiky v rámci Aliance, chce vláda Petra Fialy dosáhnout již v příštím roce: "Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou pro nás životně důležité. Jestli chceme bezpečnou Evropu a nebát se o naše životy, hodnoty a pohodlí, musíme mít moderní a efektivní armádu. Proto je nutné, aby členské státy Aliance svůj závazek ke společné obraně plnily," řekla ministryně obrany Jana Černochová v lednu, když návrh zákona o financování obrany schválila vláda.
Dnes na sociálních sítích uvedla: "Mám velkou radost. Poslanecká sněmovna dnes schválila novelizaci branné legislativy. Vývoj v bezpečnostní oblasti ukazuje, že musíme být schopni jednat rychle a posilovat svou obranyschopnost mnohem intenzivněji. Dosavadní právní úprava to bohužel v řadě oblastí komplikovala. Proto jsme připravili tuto komplexní novelu. V ní zavádíme další možnost dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti a modernizujeme využívání státem spravovaných dat pro účely obrany České republiky.
Dále ještě více zvyšujeme atraktivitu aktivní zálohy Armáda České republiky novými motivačními prvky a v neposlední řadě zavádíme možnost zasahovat proti dronům nad našimi základnami. Zákon byl v Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválen včetně několika návrhů opozice, neboť obrana a bezpečnost nemají být předmětem politických bojů, což prosazuji dlouhodobě. Děkuji poslancům za konstruktivní návrhy i podporu a věřím, že si ji získá návrh i v Senát Parlamentu ČR."
Proti zákonu hlasovali jen poslanci SPD.
Zákon zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně. V praxi bude nová legislativa fungovat tak, že vláda bude v návrhu rozpočtu muset na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně dvěma procentům HDP, podobně jako je tomu u jiných povinných výdajů. Takto navržený rozpočet předloží sněmovně, přičemž poslanci se budou muset při projednávání rozpočtu také řídit příslušným zákonem a výdaje na obranu zachovat minimálně ve výši dvou procent HDP. Do celkových výdajů na obranu bude možné započítat i projekty jiných ministerstev, a to podle odpovídající metodiky NATO. Zákon předpokládá, že takové výdaje budou ministerstvu obrany oznámeny alespoň tři roky dopředu, a MO je následně zahrne do obranného rozpočtu.
Změní se také pravidla pro financování velkých strategických projektů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun. O těchto projektech bude rozhodovat vláda. Změna oproti dosavadní praxi bude spočívat v tom, že resort obrany bude mít každoročně úhrnnou sumu prostředků na strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji používat na jednotlivé projekty. Díky tomu bude zajištěno stabilní financování, stabilita projektů jako takových a také ubude administrativa a dohled vlády zajistí potřebnou veřejnou kontrolu a transparentnost.
Místopředseda výboru pro obranu Josef Flek (STAN) tweetoval: "Obrana státu nebude popelkou státního rozpočtu. Zákon o jejím stabilním financování teď schválila Sněmovna. Naší prioritou je bezpečnost civilistů i vojáků a zachování suverenity státu. Chceme funkční a bojeschopnou armádu. Děkuji kolegům ze STAN a Janě Černochové."
Návrhy obou zákonů podpořil garanční výbor pro obranu. Jeho předseda a exministr obrany Lubomír Metnar (ANO) řekl: "Hnutí ANO podporuje 2 procenta na obrany, vždy podporovalo," a ve stejném duchu se vyjádřil také místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO): "ANO vždy podporovalo a realizovalo v minulém volebním období prorůstový rozpočet MO. Investice, myslím tím ale rozumné investice do obrany ČR určitě podporujeme." Naopak za příliš ambiciozní označil rychlé tempo růstu obranného rozpočtu poslanec SPD Radovan Vích: "Moji podporu má jakékoli řešení, které reálně přispěje ke zvýšení obranyschopnosti České republiky, ale výdaje na obranu by měly být ve výši s dopředu připravenými a schválenými akvizičními projekty, a nikoliv explicitně ve výši 2 % HDP."
Cílem druhé zmíněné úpravy je zvýšit úroveň připravenosti státu k obraně již v době mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav. Týká se opatření evidenčního charakteru, navýšení schopností ozbrojených sil, elektronizace agend zajišťování obrany státu. Změny se týkají branného zákona, zákona o službě vojáků v záloze, zákona o ozbrojených silách ČR a zákona o zajišťování obrany ČR. Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu - dobrovolné převzít výkon branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Ministerstvo zdůrazňuje, že se nic nemění na formě vyhlašování válečného stavu, o kterém stále bude rozhodovat Parlament ČR. Novela však zlepší schopnosti reagovat na případné hrozby.
Zdroj: Ministerstvo obrany, Poslanecká sněmovna PČR, Twitter