Autor fotografie: foto: Ministerstvo obrany ČR|Popisek: Ministryně obrany Jana Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes na bilanční tiskové konferenci představila výsledky Ministerstva obrany během prvního roku svého působení ve funkci. "Nikdo z nás 18. prosince 2021 netušil, co se stane poslední únorový týden," uvedla svou prezentaci odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu, která si vyžádala některé změny v přístupu a urychlení některých procesů. Za přístup úvodem poděkovala svým kolegům v civilní i vojenské části Ministerstva obrany.
Obranný rozpočet
V prezentaci pro média ministryně obrany shrnula své programové desatero pro obranu a vyhodnotila jeho splněné či probíhající body. Na prvním místě hovořila o obranném rozpočtu. Pro rok 2022 dosahují výdaje MO výše 89,1 miliardy korun, což představuje 1,35 % HDP. V roce 2023 mají výdaje dosáhnout částky 111,8 miliardy (1,51 % HDP), a stabilní plánování a financování obrany a víceletých strategických projektů má do budoucna v souladu s programovým prohlášením vlády zajistit zákon o financování obrany státu, který by zakotvil povinnost vydávat na obranu každoročně minimálně 2 % HPD, což odpovídá závazku členských států NATO.
Podle slov Jany Černochové se ministerstvo snažilo o lepší plánování a snazší průběh akvizic, což označila za problém, s nímž se potýkali její předchůdci. Zmínila, že se podařilo do zákona o zadávání veřejných zakázek vložit výjimku, která umožňuje kromě samotného nákupu techniky či technologií vyřešit souběžně i servis, resp. životní cyklus. Důraz je podle ministryně kladen na to, aby specifikace vojenských akvizic vycházely z aktuálních průzkumů trhu, čímž má být vyloučeno, aby se průzkumy trhu z roku 2021 odvolávaly např. na průzkumy z roku 2016, kdy byly ceny v jiných relacích.
Akvizice a strategické investiční projekty
V oblasti akvizic připomněla, že probíhají jednání o nákupu nadzvukových letounů 5. generace, na což má ministerstvo čas do října 2023, kdy bude vládě předána informace o výsledku. "V tuto chvíli jsou ve hře všechny možnosti, přestože se snažíme intenzívně jednat s americkou stranou o možnosti nákupu letounů F-35," uvedla ministryně a poděkovala své náměstkyni Cupákové, která vede vyjednávací tým na pořízení nadzvukových letounů.
Probíhají jednání se Švédskem o pořízení pásových BVP CV90, kde vyjednávací tým vede náměstek Koudelka. "Myslíme si, že ta jednání probíhají velmi úspěšně a že se můžeme těšit, že v řádech několika týdnů bychom informovali veřejnost o výsledcích těchto jednání a že se ve finále opravdu dohodneme," řekla ministryně. "Protože bojová vozidla pěchoty máme i ve svých strategických dokumentech, kdy víme že do roku 2026 máme mít těžkou brigádu. Rok 2026 asi nezvládneme úplně stoprocentně, ale určitě uděláme vše pro to, abychom do roku 2026 alespoň nějaká BVP měli."
Kromě v roce 2019 zakoupených 12 vrtulníků Viper a Venom obdrží AČR dalších 8 kusů od vlády USA darem, a v této dodávce MO očekává další formální posun v lednu 2023. Ministryně zmínila také snahu urychlit modernizaci a další nákup kolových obrněných transportérů Pandur pro 4. brigádu rychlého nasazení. Byla zahájena akvizice taktického bezpilotního prostředku Heron 1 z Izraele, je doplňována munice, probíhá akvizice samohybných děl CAESAR, kde byl nedávno podepsán dodatek navyšující jejich počet o deset kusů, kolových vozidel a dalších systémů. Ministryně zmínila otázku mobilních izraelských radarů MADR a uvedla, že komunikace s dodavatelem se výrazně zlepšila a z kraje roku 2023 očekává v této zakázce výrazný posun.
Tanky pro 73. tankový prapor
Probíhá modernizace výzbroje 7. mechanizované brigády – 73. tankový prapor obdrží již ve středu 21. prosince první z patnácti darovaných tanků Leopard 2A4, který bude sloužit k výcviku osádek. Kromě těchto darovaných tanků probíhá ve věci přezbrojení tankového praporu vypracování studie, která se zabývá technickou specifikací pro budoucí nákup nejnovějších tanků. Tato studie má určit další postup pro dosažení cíle vybudování tankového vojska. "Zájem o tanky Leopard 2A7V samozřejmě trvá. (...) Samozřejmě se tato varianta (pořídit Leopardy 2A7V) nabízí. Ale vojáci a my musíme postupovat zcela transparentně, takže nemůžeme nikoho z toho trhu, který není nijak velký, vynechat. Budeme samozřejmě počítat i variantou, že by to bylo ideální, pokud bychom v budoucnu měli ty moderní Leopardy i nakoupené v rámci potřeb armády. V tuto chvíli se ještě dělá projektová studie, abychom měli přehled o tom, v jakých cenových relacích a co na trhu aktuálně je. Protože samozřejmě na ten trh i díky válce na Ukrajině vstupují noví hráči. Nejsme jako Polská republika tak velcí, abychom si mohli dovolit taky mít 3 nebo 4 typy tanků. Ale určitě i za úvahu stojí třeba některé akvizice rozšířit i mimo Evropu, do některých zemí, které mají teď co nabídnout, mluvím konkrétně o Koreji, protože Polsko se domlouvalo o nákupu tanků od nich."
Výzkum a inovace
Další zmíněnou oblastí byl výzkum, vývoj a inovace. MO prohlubuje spolupráci státních podniků s českým obranným průmyslem, univerzitami a vysokými školami. Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) zvýšil investice do vlastní výzkumné a vývojové infrastruktury a jeho objem zakázek s českým obranným průmyslem dosáhl hodnoty 1,5 miliardy korun. Ministryně rovněž zmínila pět interních výzkumných a vývojových projektů k rozvoji a podpoře nejnovějších zbraňových technologií v působnosti Vojenského technického ústavu (VTÚ).
Podpora českého obranného průmyslu
Jana Černochová také připomněla, že se podařilo prosadit novelu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem s cílem podpořit exportní potenciál českého obranného průmyslu prostřednictvím mezivládních dohod. Uvedla, že probíhají pravidelná jednání se zástupci obranného průmyslu prostřednictvím Hospodářské komory. Byla uzavřena dohoda o vzniku společných česko-ukrajinských podniků, která zajistí výrobu zbraní a techniky, opravy bojové techniky a společný vývoj nejmodernějších systémů, což Jana Černochová označila za významnou podporu českého obranného průmyslu. V dubnu 2022 byla uzavřena dohoda s USA usnadňující firmám českého obranného průmyslu proniknout na americký trh.
Nábor do armády
V oblasti náboru uvedla, že v roce 2021 došlo k jeho snížení; MO zvýšilo své náborové cíle (v březnu 2022 z 1100 na 1800 nově přijatých vojáků z povolání) a pracuje na vytvoření virtuálního náborového střediska a zlepšuje materiální zabezpečení náborových středisek armády. Připravuje nové benefity pro vojáky v aktivní záloze (náborový a stabilizační příspěvek) a stipendijní programy pro studenty na profese, které armáda potřebuje a v současné době postrádá. Proběhl restart v době covidu "zamrzlého" projektu POKOS (Příprava občanů k obraně státu) využívajícího zapojení vojáků v aktivní záloze, bývalých vojáků a válečných veteránů. Celkem proběhlo v roce 2022 přes 130 projektových dnů na školách, kterých se zúčastnilo 16 tisíc žáků.
Váleční veteráni
Odbor válečných veteránů MO má nového ředitele, plk. Roberta Speychala. Probíhá příprava nové koncepce péče o válečné veterány, vytvoření chybějících sociálních programů. Vzniklo nové Komunitní centrum pro válečné veterány v Táboře a připravuje se rozšíření těchto center do všech regionů ČR. MO rozšiřuje péči o válečné hroby a památníky nejen v ČR, ale i v zahraničí, a intenzívně připomíná významná výročí - ministryně zmínila obnovu památníků v Sokolovu na Ukrajině a 80. výročí operace Anthropoid letos nebo převoz ostatků generála Františka Moravce do rodné Čáslavi.
Zahraniční spolupráce a zahraniční mise
V oblasti zahraniční spolupráce v rámci NATO a EU byla uzavřena dohoda o spolupráci v oblasti obrany se Spojenými státy. Za úspěchy českého předsednictví EU ministryně obrany označila zahájení výcvikové mise na podporu Ukrajiny (EUMAM), které se na území ČR zúčastní v pěti rotacích do 800 ukrajinských vojáků. Zmínila Evropský mírový nástroj (EPF), který zajišťuje finanční prostředky na vojenský materiál pro Ukrajinu, která vzdoruje ruské invazi, a také program společných nákupů EU (EDIRPA), nebo "toolbox", který má členským státům EU umožnit společnou a koordinovanou odpověď na hybridní hrozby.
Posledním bodem programového desatera je účast českých vojáků na zahraničních operacích. Početně v důsledku ruské agrese proti Ukrajině je nejvýznamnější posílení obrany východní hranice NATO, kde se Česká republika ujala velící role v mezinárodním bojovém uskupení na Slovensku - ve dvou rotacích zde působilo a působí celkem asi 1100 osob. Velící zemí bude ČR v roce 2023 rovněž v rámci mise MFO na Sinaji, kde čeští vojáci působí již deset let. Ministryně zmínila pomoc Slovensku s ochranou části jeho vzdušného prostoru ve spolupráci s Polskem (tato potřeba vyvstala průtahy při přezbrojování slovenského letectva letouny F-16, a současně může umožnit předání slovenských letounů MiG-29 Ukrajině). Čeští letci působili v rámci mise Air Policing v Pobaltí. Významným posunem bylo zapojení vojáků v aktivní záloze do zahraničních operací a byla předložena novela Ústavy, která umožňuje vládě v naléhavých případech krátkodobé vyslání vojáků do zahraničí.
Česká pomoc Ukrajině
Jana Černochová pak v závěru zmínila pomoc České republiky Ukrajině, která nespočívá jen v oblasti přímé vojenské pomoci. "MO intenzívně spolupracuje i s českým obranným průmyslem a zároveň poskytujeme materiál, který můžeme poskytnout ze svých zásob tak, aby to neohrozilo naší vlastní obranyschopnost," což ministryně obrany podle svých slov garantuje. Export českého vojenského materiálu na Ukrajinu dosáhl 47 miliard korun (v roce 2021 šlo o 14 miliard). Kromě pomoci státu jsou v pomoci Ukrajině aktivní zejména společnosti českého obranného průmyslu; dodávky materiálu ze strany MO dosáhly výše 4,5 miliardy korun. Jana Černochová také poděkovala veřejnosti, která posílá peníze na sbírky, z nichž se následně pro Ukrajinu nakupuje potřebná vojenská technika. MO poskytlo ubytování stovkám ukrajinských uprchlíků a ve vojenských nemocnicích byly ošetřeny desítky zraněných ukrajinských vojáků.
Zdroj: Tisková konference MO