Autor fotografie: foto: fb profil ministryně obrany Jany Černochové|Popisek: Billboard Andreje Babiše
Odstartovala horká fáze kampaně mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby. Jedním z ústředních témat se stala válka na Ukrajině. Kandidát hnutí ANO Andrej Babiš slibuje z plakátů: "Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják." Obratem reagovala ministryně obrany Jana Černochová, která napsala, že vojáci "nejsou žádní krvelační váleční štváči, ale profesionálové." Navíc i ze zahraničí jsou poznatky, že válčit chtějí více politikové než vojáci, kteří si jsou vědomi důsledků a ztrát. Vojáci plní úkoly, ale netouží po krvi.
V ulicích se mimořádně rychle po oznámení výsledků prvního kola prezidentské volby objevily billboardy, na nichž se Andrej Babiš vymezuje vůči Petru Pavlovi pro druhé kolo a říká, že jako prezident nezavleče Česko do války, označuje se za diplomata a říká, že není vojákem. Implikace je zřejmá: voják (armádní generál v záloze) Petr Pavel chce podle Babiše zastávat vůči Rusku tvrdou a nesmlouvavou linii, která hrozí přímým vstupem České republiky do konfliktu, nebo napadením České republiky ze strany Ruska.
"Pane Andrej Babiš, svět se na nás dívá. Vaše slova o vojácích Armády České republiky budete brát špatně zpátky. Jako MO Vás prosím, nepoužívejte je v kampani. Nejsou to žádní krvelační váleční štváči, ale profesionálové a i výsluhy si, po odsloužených letech, zaslouží," reagovala na sociálních sítích na jeho slova a implicitní obvinění vojáků z touhy válčit ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Připomněla mu také situaci, kdy oběma při návratu těl padlých vojáků z Afghánistánu tekly slzy: "Tehdy jste věděl, že umírají i za nás. Nezaslouží si, abyste je teď urážel. Děkuji Vám." A vyzvala Babiše k zachování důstojnosti, co se obrany a bezpečnosti týče.
Celý příběh má minimálně tři roviny. Babiš jednak paušálně viní vojáky (včetně vojáků z záloze) z chuti, vůle či neopatrnosti řešit konflikt na Ukrajině z titulu jejich životních a profesních zkušeností silou. Na rozdíl patrně od diplomatů, za kterého se označuje. Ovšem válka je pokračováním politiky jinými prostředky (Clausewitz) a tvrzení, že vojáci chtějí válku a diplomaté mír odporuje všem historickým zkušenostem.
Druhou rovinou je rovina osobní. Petr Pavel v průběhu konfliktu v žádném okamžiku nenaznačil, že by měla Česká republika iniciovat přímé vojenské řešení situace, nebo se dokonce pustit svévolně do ozbrojeného konfliktu s Ruskem. S napadením Ukrajiny napsal: "Rusko nenapadlo jen Ukrajinu. Napadlo principy západního světa, a tudíž napadlo i nás. Musíme Ukrajině ukázat, že v tom není sama. Jednotně uplatnit veškeré myslitelné sankce vůči Rusku a Ukrajině poskytnout pomoc: humanitární, materiální, finanční i dodávky zbraní a munice." Po listopadovém dopadu, jak se později ukázalo ukrajinské protivzdušné, střely na polské území vyzýval ke klidu: "V žádném případě to neznamená, že bychom se měli znepokojovat zahájením válečného konfliktu s Ruskem," a to ani za předpokladu, že by šlo o ruskou střelu.
Na Babišova slova v kampani reagoval v tomto ohledu mezi dalšími také náčelník Vojenské policie plk. Otakar Foltýn: "Jestli někdo fakt nechce válku, tak vojáci, kteří v ní byli. Tvrdit opak je stejný jako blábolit, že hasiči chtějí požáry, přestože ve skutečnosti dělají vše, aby nehořelo."
Video: YouTube
A třetí rovinou pak je otázka, zda vůbec může prezident republiky nějakým způsobem "zavléci" Českou republiku do války. V tomto ohledu reagoval velmi věcně ústavní právník Jan Kysela z právnické fakulty UK, který v sedmi bodech srozumitelně vysvětlil, že "ústavní pořádek ani právní řád jako takový nesvěřuje prezidentu republiky žádné kompetence, jimiž by mohl zatáhnout Českou republiky do války, i kdyby si to nakrásně přál." K tomu lze pak dodat, že mu nesvěřuje ani žádné kompetence, jimiž by mohl jakkoli zabránit tomu, aby Česká republika v krajním případě dostála svým spojeneckým závazkům. Za zahraniční politiku odpovídá podle Ústavy vláda a o válečném stavu rozhoduje parlament. Česká republika je členem NATO, v jeho rámci jsou nastavena jasná pravidla pro přijímání zásadních rozhodnutí, a role prezidenta ČR v nich není veškerá žádná.
Mnozí politologové a komentátoři vyslovili přesvědčení, že jednou ze strategií týmu kandidáta Babiše bude odradit co nejvíce voličů od účasti ve druhém kole prezidentské volby s předpokladem, že jeho voliči se spíše disciplinovaně dostaví, zatímco vůči minulosti Petra Pavla kritičtí voliči z opačného tábora mohou Babišovu zvolení přispět svou absencí. Na tuto kartu sází především v tématu komunistické minulosti Petra Pavla (ač Babiš sám byl členem KSČ delší dobu) a jeho příslušnosti ke Zpravodajské správě Generálního štábu před rokem 89. Mířit na vojenské zkušenosti a paušálně útočit na vojáky jako takové se ale Babišovi nemusí vyplatit již jen proto, že mezi všemi institucemi státu se AČR dlouhodobě řadí k těm, které mají největší důvěru veřejnosti. Na přelomu listopadu a prosince nicméně podle CVVM již převážil počet občanů, kteří nesouhlasí s kroky vlády Petra Fialy na podporu Ukrajiny, a to jsou nepochybně vody, kde se Andrej Babiš chystá lovit nové voliče.
Zdroj: Twitter, Facebook